ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
pondělí 16.6.2025, svátek má
Zbyněk
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
S osamostatňováním dětí to nepřehánějmeBarevný světVenkovská tancovačkaOtcovi psí smrt (díl pátý)Otcovi psí smrt (díl čtvrtý)Ať žijí múzy
Nejčtenější za 14 dní
Praha zažila opět plno radosti a štěkotu. Psí den přilákal i Helenu VondráčkovouPět roků uteklo od smrti Mirka KováříkaVe víně je pravda. Někdy i vraždaRobert Vano v Tančícím domě pobavil historkou o hrobce, zve i na výstavu Bylo jednou jedno Duhové údolíVesmír a mezilidské dialogy = almanachHudba z Mission ImpossibleNakonec úřaduje smrt – detektivní román z prostředí ministerstvaMechanický andělHororové pátky na FilmboxuKvětnové čteníV hlavní roli citron: Cyberlemon válcuje cybertruck. Kde ho spatříte?
Franz Kafka očima čtyřiceti malířů
12.05.2025 Ivo Fencl Výtvarné umění
Děd Martina Petišky (známého spisovatele) pracoval božím přičiněním v Dělnické úrazové pojišťovně v Praze - a v té samé působil Franz Kafka. Ano, neznamená to nejspíš nic; ale koncem loňského roku Petiška vytvořil pseudo-fotografickou knihu Tajný život Franze Kafky a tu „in memoriam“ věnoval dědovi. Čistě mimochodem, osobně se onen děd potkal i s Haškem.
Tajný život Franze Kafky je barevný a těžko myslí uchopitelný a překvapivý svazek, za kterým stojí plejáda velice slavných výtvarníků; aniž by k tomu dali souhlas. A přece byly styly těch tvůrců razantně uchopeny a zužitkovány umělou inteligencí (dále AI). Co víc, „zneužity“ jsou pouze na jedno: k produkování nejrozmanitějších Kafkových podobizen.
Nadávat netřeba. Efekt vyvstal, prodává se, esteticky je působivý a minimálně dokazuje, že malířství očekává stěží představitelná etapa. Martin Petiška přiznává úplně poctivě, které styly a kterých autorů aplikoval, a je jich „jen“ čtyřicet. Většinu mužů za těmi styly znáte a žena se sem bohužel nedostala ani jedna.
Některé odchycené malíře mohl znát sám Franz Kafka, ale že se mu jednou zrovna tohle stane, by asi neuvěřil ani v nejhorečnějším, nejdeliriantnějším snu. Stalo se.
A tak FK díky AI stojí (anebo posedává), jak by ho asi zachytili Leonardo a Hieronymus Bosch, Arcimboldo, Johannes Vermeer anebo Antoine Watteau. Goya, Manet, Monet, William Turner, Gogh, Toulouse-Lautrec, Whistler, Repin, Odillon Redon, Gustav Klimt, Modigliani, Edvard Munch, Henry Moore, Jackson Pollock, Chagall, Kokoschka, Picasso, Margritte, Edward Hopper, Andy Warhol a navrch Walt Disney.
Po boku světoznámého myšáka sice působí Kafka (s knihou) poněkud nepatřičně, ale zase méně nepatřičně, než byste čekali. Není to ještě kýč, anebo už je? Na to se názory mohou různit, ale AI udělala Franze u Disneyů jakýmsi chlapcem, který působí jako Mickeyho starší bratr. Sedí spolu, i když ne ve vězení, a zatímco se myš široce usmívá, starší bratr očividně ví něco víc… a bude mladšího odpovědně učit. Chystá se.
Šokující je oproti tomu rozdíl mezi takovýmto pohledem a umělým plátnem Delacroixovým. Na něm Kafku vidíme jako ryzího gentlemana se psem na pozadí borového lesa, věru není vyzáblý, nosí červeného motýlka a skoro byste čekali, že proti vám pozvedne winchesterovku. Ale to je pouze jeden jediný Delacroixův obraz a Petiška pomocí AI podobizen vždy generuje hned několik. Takže třeba takovému Goghovi dovolil pomyslně pracovat hned šestkrát a teprve sami můžete zhodnotit, kdy se výsledek nejmaximálněji blíží jeho tvorbě.
Máte ovšem i výtvarníky, s kterými si umělá inteligence neporadí. Nebo to zvládne, ale jen prachbídně, a jedním takovým je Salvador Dalí. Petiška zadal, co zadal, a inteligence vygenerovala portréty Kafky, ale já bych je jako dalíovské nikdy neoznačil. Něco tu chybí a hodně věcí nesedí ani trochu. Tohle že je Kafka v moci Salvadora? Pochybujeme a lze se leda zasmát. Na druhou stranu…
Přesně nevím, čím Petiška svou výrobnu nakrmil, a kdyby se ještě přidávalo (a že na to pak taky došlo), třeba by ze stroje nakonec vylétlo něco věrohodnějšího; kdopak ví.
Oproti tomu Edward Hopper je napodobitelný snadno a „jeho“ portréty Kafky pozná i nýmand. Ale kdyby neznal nýmand tuto knihu, samozřejmě by se podivil: „A to jsem ani netušil, že Hopper hned čtyřikrát maloval Kafku. A vida, on má Kafka na zdi i brouka.“
Zrovna tak Andy Warhol byl autor natolik eklektický, že jeho Kafka, generovaný inteligencí, obstojí. Ale možná lacině. A ten třetí malíř, kde určitou nepodařenost cítíme, je Alfons Mucha. Ten prostě Kafku neumí ani skrz AI a ani po letech, když ho vhodili do onoho mandlu s AI, a přece straší v naší knížce, ouvej, hned na stránce 6.
Ale hned strana 8 to - naštěstí - napravila a Petiška - zřejmě - provedl ještě jeden pokus dalíovský a hle, konečně to vyšlo. Oddělil tedy výsledný obraz od ostatních nepodařených, umístil ho vedle předmluvy a Kafka dle Dalího tu sedí v křesle na pozadí zvláštní krajiny. Tady by se - možná - Salvador asi moc neurazil, kdyby to viděl. Přesto… I ta úvodní „vsuvka“ má ke Kataláncově dokonalosti míle.
Už zmíněná Předmluva smysl knihy vysvětluje následovně: Ve 22. století žije robot a buduje si sbírku výtvarníků. Strojem času cestuje do minulosti a kupuje tam sochy, ale něco mu dají zadarmo. To když se s tvůrci spřátelí. A tento robot má multiplikátory zmnožující hmotu a obratně užívá vrstvy času a mění životy umělců. Někde jsou tací, jinde dopadli lépe. „A ten druhý ani neví, že v jiné vrstvě tvoří dílo pro robotovu sbírku… I tak je vše, co dělá, nezpochybnitelný originál.“ A Martin Petiška vybral pro ty originálky název „NADexistující umění“, přičemž samu AI si představuje jako krásnou dívku, usmívající se múzu.
Martin Petiška: Tajný život Franze Kafky. Vydal Institut Eduarda a Martina Petišky ve spolupráci s nakladatelstvím Nová vlna. Odpovědný redaktor Zdeněk Rampas. Za pomoci Midjourney ilustroval autor. Praha 2024. 110 stran.
Tajný život Franze Kafky - Martin Petiška | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví
Nadávat netřeba. Efekt vyvstal, prodává se, esteticky je působivý a minimálně dokazuje, že malířství očekává stěží představitelná etapa. Martin Petiška přiznává úplně poctivě, které styly a kterých autorů aplikoval, a je jich „jen“ čtyřicet. Většinu mužů za těmi styly znáte a žena se sem bohužel nedostala ani jedna.
Některé odchycené malíře mohl znát sám Franz Kafka, ale že se mu jednou zrovna tohle stane, by asi neuvěřil ani v nejhorečnějším, nejdeliriantnějším snu. Stalo se.
A tak FK díky AI stojí (anebo posedává), jak by ho asi zachytili Leonardo a Hieronymus Bosch, Arcimboldo, Johannes Vermeer anebo Antoine Watteau. Goya, Manet, Monet, William Turner, Gogh, Toulouse-Lautrec, Whistler, Repin, Odillon Redon, Gustav Klimt, Modigliani, Edvard Munch, Henry Moore, Jackson Pollock, Chagall, Kokoschka, Picasso, Margritte, Edward Hopper, Andy Warhol a navrch Walt Disney.
Po boku světoznámého myšáka sice působí Kafka (s knihou) poněkud nepatřičně, ale zase méně nepatřičně, než byste čekali. Není to ještě kýč, anebo už je? Na to se názory mohou různit, ale AI udělala Franze u Disneyů jakýmsi chlapcem, který působí jako Mickeyho starší bratr. Sedí spolu, i když ne ve vězení, a zatímco se myš široce usmívá, starší bratr očividně ví něco víc… a bude mladšího odpovědně učit. Chystá se.
Šokující je oproti tomu rozdíl mezi takovýmto pohledem a umělým plátnem Delacroixovým. Na něm Kafku vidíme jako ryzího gentlemana se psem na pozadí borového lesa, věru není vyzáblý, nosí červeného motýlka a skoro byste čekali, že proti vám pozvedne winchesterovku. Ale to je pouze jeden jediný Delacroixův obraz a Petiška pomocí AI podobizen vždy generuje hned několik. Takže třeba takovému Goghovi dovolil pomyslně pracovat hned šestkrát a teprve sami můžete zhodnotit, kdy se výsledek nejmaximálněji blíží jeho tvorbě.
Máte ovšem i výtvarníky, s kterými si umělá inteligence neporadí. Nebo to zvládne, ale jen prachbídně, a jedním takovým je Salvador Dalí. Petiška zadal, co zadal, a inteligence vygenerovala portréty Kafky, ale já bych je jako dalíovské nikdy neoznačil. Něco tu chybí a hodně věcí nesedí ani trochu. Tohle že je Kafka v moci Salvadora? Pochybujeme a lze se leda zasmát. Na druhou stranu…
Přesně nevím, čím Petiška svou výrobnu nakrmil, a kdyby se ještě přidávalo (a že na to pak taky došlo), třeba by ze stroje nakonec vylétlo něco věrohodnějšího; kdopak ví.
Oproti tomu Edward Hopper je napodobitelný snadno a „jeho“ portréty Kafky pozná i nýmand. Ale kdyby neznal nýmand tuto knihu, samozřejmě by se podivil: „A to jsem ani netušil, že Hopper hned čtyřikrát maloval Kafku. A vida, on má Kafka na zdi i brouka.“
Zrovna tak Andy Warhol byl autor natolik eklektický, že jeho Kafka, generovaný inteligencí, obstojí. Ale možná lacině. A ten třetí malíř, kde určitou nepodařenost cítíme, je Alfons Mucha. Ten prostě Kafku neumí ani skrz AI a ani po letech, když ho vhodili do onoho mandlu s AI, a přece straší v naší knížce, ouvej, hned na stránce 6.
Ale hned strana 8 to - naštěstí - napravila a Petiška - zřejmě - provedl ještě jeden pokus dalíovský a hle, konečně to vyšlo. Oddělil tedy výsledný obraz od ostatních nepodařených, umístil ho vedle předmluvy a Kafka dle Dalího tu sedí v křesle na pozadí zvláštní krajiny. Tady by se - možná - Salvador asi moc neurazil, kdyby to viděl. Přesto… I ta úvodní „vsuvka“ má ke Kataláncově dokonalosti míle.
Už zmíněná Předmluva smysl knihy vysvětluje následovně: Ve 22. století žije robot a buduje si sbírku výtvarníků. Strojem času cestuje do minulosti a kupuje tam sochy, ale něco mu dají zadarmo. To když se s tvůrci spřátelí. A tento robot má multiplikátory zmnožující hmotu a obratně užívá vrstvy času a mění životy umělců. Někde jsou tací, jinde dopadli lépe. „A ten druhý ani neví, že v jiné vrstvě tvoří dílo pro robotovu sbírku… I tak je vše, co dělá, nezpochybnitelný originál.“ A Martin Petiška vybral pro ty originálky název „NADexistující umění“, přičemž samu AI si představuje jako krásnou dívku, usmívající se múzu.
Martin Petiška: Tajný život Franze Kafky. Vydal Institut Eduarda a Martina Petišky ve spolupráci s nakladatelstvím Nová vlna. Odpovědný redaktor Zdeněk Rampas. Za pomoci Midjourney ilustroval autor. Praha 2024. 110 stran.
Tajný život Franze Kafky - Martin Petiška | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Výtvarné umění
V hlavní roli citron: Cyberlemon válcuje cybertruck. Kde ho spatříte?
Robert Vano v Tančícím domě pobavil historkou o hrobce, zve i na výstavu
Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900
Tajný život AI
Na svět objektivem hledím...
Květinové karty Lenormand: Krásky s něžným i přísným poselstvím
Audiovizuální festival LUFT je mladistvou výpovědí o současném umění
Sofie Švejdová vystavuje v Příbrami
Jindřiška Radová a Její kraj
Nosná zeď Sofie Švejdové až do 8. května
Jarní výstava sklárny Koulier: Vydejte se do světa skleněné krásy
Oheň jako symbol vášně i zániku: Adam Šakový ve SPOT Gallery
Identita – nejnavštěvovanější výstava v Museu Kampa
Kunsthalle Praha v roce 2025
Tlaková vlna
Rebecca Campbell: Karty léčivých vod
Křehká krása Vánoc vás okouzlí na Pražském hradě
Neklidná japonská duše
Chiharu poprvé v Kunsthalle Praha
Další články v rubrice Výtvarné umění
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.