ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
pondělí 16.6.2025, svátek má
Zbyněk
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
S osamostatňováním dětí to nepřehánějmeBarevný světVenkovská tancovačkaOtcovi psí smrt (díl pátý)Otcovi psí smrt (díl čtvrtý)Ať žijí múzy
Nejčtenější za 14 dní
Praha zažila opět plno radosti a štěkotu. Psí den přilákal i Helenu VondráčkovouPět roků uteklo od smrti Mirka KováříkaVe víně je pravda. Někdy i vraždaRobert Vano v Tančícím domě pobavil historkou o hrobce, zve i na výstavu Bylo jednou jedno Duhové údolíVesmír a mezilidské dialogy = almanachHudba z Mission ImpossibleNakonec úřaduje smrt – detektivní román z prostředí ministerstvaMechanický andělHororové pátky na FilmboxuKvětnové čteníV hlavní roli citron: Cyberlemon válcuje cybertruck. Kde ho spatříte?
Vesmír a mezilidské dialogy = almanach
03.06.2025 Ivo Fencl Literatura
Dvě desetiletí existuje „literárně dramatický“ klub Dialog na cestě. Spisovatelé, kteří ani nemuseli být členy, sestavili nedávno třísetstránkový almanach; anebo to za ně udělali editoři, kteří na obálce citují známého amerického povídkáře Raymonda Carvera: „Slyším, jak bije srdce všech lidí, a myslím, že přesně to je psaní.“
Mezi autory knihy jsou také sci-fi tvůrkyně Františka Vrbenská (*1952) a Anna Šochová (*1959), která nijak nezakrývá, že některá díla píše i pod vlastním jménem Hana Mudrová.
Alexander Tomský (*1947) připomíná ve své kapitole, že žádný dobrý pedagog nepodléhá ideologiím a že každý dobrý polemizuje s odlišnými názory „poctivě“. Pravda je „symfonická,“ říká Tomský, a rozum omezen. I střetnutí s mylným nebo primitivním názorem by mělo ve výsledku vést k lepší formulaci pravdy. „Proto je svoboda projevu tak důležitá. Ale podlehne-li dnes někdo představě, že je dialog zbytečný, protože je pravda samozřejmá a nelze o ní diskutovat, nepáchá méně zla než ti, co hlásají nenávist; a lidová moudrost podobné po právu označí jako pachatele dobra.“
Knize přispěli také filozof Ladislav Hejdánek (1927-2020) a Benjamin Kuras (*1944), který, připomeňme, roku 1968 emigroval do Spojeného království, stal se tam spolupracovníkem BBC a konvertoval k judaismu. Zde vzpomíná na britského kamaráda, co - pro změnu - přešel na islám, a to po návštěvě ostrovního státu Indonésie.
„Vy židi totiž máte s Bohem problém - pořád se hádáte,“ řekl tehdy ten kamarád Kurasovi a jemu trvalo několik dní, než si osočení přebral. Je názoru, že je „hádka“ nejen požehnáním, ale - právě - požehnání boží.
Kuras připojuje i následující anekdotu: „Smí se Žid o šábesu procházet po nábřeží? Nesmí. Proč? Mohl by spadnout do vody. Což nevadí, ale musel by plavat, a ani to by nevadilo, je to přece plavání pro záchranu života. Pak by se Žid vydrápal na břeh a to ještě také nevadí, ale vzápětí by si mohl bezděky začít kroutit mokré šaty. A to už je práce.
Ať se tudíž radši po žádném břehu neprochází.“
Erazim Kohák (1933-2005) byl filozof, který absolvoval univerzitu Yale (Connectitut) a učil na Boston University, ale i v Praze. Do této antologie přispěl Dialogem s nocí. „Marně jsem se snažil zachytit, jak se na nebi pozvolna rozsvěcují hvězdy,“ píše. „Nijak se nerozsvěcují; jenom nejsou - a najednou ano, jako bys propíchl špendlíkem báň. Mnohokrát jsem pozoroval nebe a dopředu přesně věděl, kde se objeví hvězda číslo jedna, a přece jsem nikdy nespatřil, jak k tomu dochází. Ale přibývají další a další, až se divotvorná klenba rozzáří světly, a to je chvíle úžasu, v našem věku vzácného. A jen tam, kde dovedou lidé uctít noc, mohou vidět tenhle zázrak, a to podobně jako autor devatenáctého žalmu, jehož začátek kraličtí přeložili: Nebesa vypravují slávu Boha silného a nebe zvěstuje dílo jeho rukou.“
Popravdě, Kohákův text je původně součástí samostatné knihy The Embers and the Stars (University Press, Chicago).
Filozof Ivo Tretera (1933-2012) studoval mj. na univerzitách v Nancy a Paříži. To byla šedesátá léta. Za normalizace mu zakázali pedagogickou činnost, i stal se archivářem. Vždy dost odporoval idolatrii konzumu, to je u něj typické, a rád se řídil starořeckou radou „žij v skrytu“. V tomto svazku má zajímavou úvahu Bylo Komenského pojetí světa „předosvícenské“?
Ivo Harák (*1964) je literární historik¨i beletrista a další autor této antologie, do které mj. přispěli také Dušan Spáčil, Květa Salmonová, Lydie Romanská, Markéta Hlasivcová, Olga Nytrová nebo Václav Strachota.
Krom toho se editoři vůbec nebáli dát příležitost hercům - a konkrétně Jitka Molavcová (*1950) píše na str. 113 velice hezky o empatii a spoluprožívání.
Jan Vodňanský (1941-1921) přispěl mj. básněmi Barbarské předsevzetí a Bavěji nás herci:
Bavěji nás herci
Uměj plno věcí
Nejlepší byl Gabén
Kam se na něj hrabem
Táňa Fischerová (1947-2019) byla, víme, i poslankyní, a napsala sedm knížek, mj. Lydiiny dveře (1994). Zde má úvahu Světlo hledáme všichni.
Také Květa Fialová (1929-2017) byla známou herečkou (a viz film Limonádový Joe) a napsala pro almanach text Chci udržovat hořící svíčku.
Nina Divíšková (1936-2021) dumá O tajemství zrození a smrti - a cituji: „Odmalička, už jako zelené jablíčko, jsem koukala okouzleně a zvědavě na hvězdy a ptala se: kdo je tam?“ Poté vzpomíná návštěvy Louvru a na Chagallovo plátno Souboj Jákoba s andělem. Před tím obrazem tam zažila podivnou příhodu.
Jan Kačer (*1936) zemřel před rokem (24. května 2024) a také napsal čtyři knihy. Zde má text Chválíš a velebíš Boží svět.
Luba Skořepová (1923-2016) vytvořila - vedle práce v Národním divadle - pětadvacet knih a zajímavý text Místo v srdci (str. 146-147).
Zajímavým, ačkoli básníkem Skácelem zprvu hodně ovlivněným literátem byl Jiří Cenek (1939-2021). Je takřka neznámý, ale přítomný v našem svazku texty Zapomenutý kříž a Nocturno víry.
Osobně jsem se kdysi rád setkal s Hanou Hosnedlovou (*1947), která mi od té chvíle zůstává ztělesněním ryzí české trampky. Sice napsala přes dvacet knih, ale onou poutnicí je prvořadě. Patří jí příroda. Za normalizace jí zakázali novinařinu a dnes a zde má příspěvky Operace a Zrození slova.
Celkem dobře jsem znal básnířku Karlu Erbovou (*1933), která zemřela více než před rokem, 13. března 2024, a sem mj. napsala básně Tak málo ptáme se a Tak dlouhé ticho. Byla to autorka sice pražská, ale do rodné Plzně se pořád a znovu vracela, tak jako do Střediska západočeských spisovatelů.
Peter Zamarovský (*1952) vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově a učil ji na ČVUT, aby se později věnoval i filozofickým aspektům fyziky. Aktuálně už přednáší filozofii a napsal nejméně tři popularizační knihy: Mýtus a nekonečno, Why is it Darky at Night? a Příběh antické filosofie. V almanachu má Zamarovský skutečně pozoruhodný text Měsíc (čistě nevědecky); ale je pravda, že v jeho druhé části přiznaně čerpá z Keplerovy novely Sen, psané jejím autorem od roku 1608.
Spoluautorem knížky je i světově proslulý kytarový virtuos a skladatel Štěpán Rak (*1945) a jejím podstatným ilustrátorem psycholog Zdeněk Hajný (1942-2014), obírající se psychotronikou. Roku 1994 Galerii Cesty ke světlu.
Jelikož jsem spoluautorem almanachu také, raději končím a kliknutím na stránky Kosmasu teprve zjišťuji, že se kniha patrně nevyskytuje v jeho distribuční síti. Nesporně však existuje a třeba na letošním Světě knihy se prodávala dobře.
20 let Dialogu na cestě. Literární almanach. Ilustrace Zdeněk Hajný, Pavel Grün a další. Úvod Olga Nytrová. Vydalo nakladatelství Epika, Jan Medek. Jindřichův Hradec 2024. 314 stran.
O KLUBU TAKÉ ZDE: Kalendář akcí
Alexander Tomský (*1947) připomíná ve své kapitole, že žádný dobrý pedagog nepodléhá ideologiím a že každý dobrý polemizuje s odlišnými názory „poctivě“. Pravda je „symfonická,“ říká Tomský, a rozum omezen. I střetnutí s mylným nebo primitivním názorem by mělo ve výsledku vést k lepší formulaci pravdy. „Proto je svoboda projevu tak důležitá. Ale podlehne-li dnes někdo představě, že je dialog zbytečný, protože je pravda samozřejmá a nelze o ní diskutovat, nepáchá méně zla než ti, co hlásají nenávist; a lidová moudrost podobné po právu označí jako pachatele dobra.“
Knize přispěli také filozof Ladislav Hejdánek (1927-2020) a Benjamin Kuras (*1944), který, připomeňme, roku 1968 emigroval do Spojeného království, stal se tam spolupracovníkem BBC a konvertoval k judaismu. Zde vzpomíná na britského kamaráda, co - pro změnu - přešel na islám, a to po návštěvě ostrovního státu Indonésie.
„Vy židi totiž máte s Bohem problém - pořád se hádáte,“ řekl tehdy ten kamarád Kurasovi a jemu trvalo několik dní, než si osočení přebral. Je názoru, že je „hádka“ nejen požehnáním, ale - právě - požehnání boží.
Kuras připojuje i následující anekdotu: „Smí se Žid o šábesu procházet po nábřeží? Nesmí. Proč? Mohl by spadnout do vody. Což nevadí, ale musel by plavat, a ani to by nevadilo, je to přece plavání pro záchranu života. Pak by se Žid vydrápal na břeh a to ještě také nevadí, ale vzápětí by si mohl bezděky začít kroutit mokré šaty. A to už je práce.
Ať se tudíž radši po žádném břehu neprochází.“
Erazim Kohák (1933-2005) byl filozof, který absolvoval univerzitu Yale (Connectitut) a učil na Boston University, ale i v Praze. Do této antologie přispěl Dialogem s nocí. „Marně jsem se snažil zachytit, jak se na nebi pozvolna rozsvěcují hvězdy,“ píše. „Nijak se nerozsvěcují; jenom nejsou - a najednou ano, jako bys propíchl špendlíkem báň. Mnohokrát jsem pozoroval nebe a dopředu přesně věděl, kde se objeví hvězda číslo jedna, a přece jsem nikdy nespatřil, jak k tomu dochází. Ale přibývají další a další, až se divotvorná klenba rozzáří světly, a to je chvíle úžasu, v našem věku vzácného. A jen tam, kde dovedou lidé uctít noc, mohou vidět tenhle zázrak, a to podobně jako autor devatenáctého žalmu, jehož začátek kraličtí přeložili: Nebesa vypravují slávu Boha silného a nebe zvěstuje dílo jeho rukou.“
Popravdě, Kohákův text je původně součástí samostatné knihy The Embers and the Stars (University Press, Chicago).
Filozof Ivo Tretera (1933-2012) studoval mj. na univerzitách v Nancy a Paříži. To byla šedesátá léta. Za normalizace mu zakázali pedagogickou činnost, i stal se archivářem. Vždy dost odporoval idolatrii konzumu, to je u něj typické, a rád se řídil starořeckou radou „žij v skrytu“. V tomto svazku má zajímavou úvahu Bylo Komenského pojetí světa „předosvícenské“?
Ivo Harák (*1964) je literární historik¨i beletrista a další autor této antologie, do které mj. přispěli také Dušan Spáčil, Květa Salmonová, Lydie Romanská, Markéta Hlasivcová, Olga Nytrová nebo Václav Strachota.
Krom toho se editoři vůbec nebáli dát příležitost hercům - a konkrétně Jitka Molavcová (*1950) píše na str. 113 velice hezky o empatii a spoluprožívání.
Jan Vodňanský (1941-1921) přispěl mj. básněmi Barbarské předsevzetí a Bavěji nás herci:
Bavěji nás herci
Uměj plno věcí
Nejlepší byl Gabén
Kam se na něj hrabem
Táňa Fischerová (1947-2019) byla, víme, i poslankyní, a napsala sedm knížek, mj. Lydiiny dveře (1994). Zde má úvahu Světlo hledáme všichni.
Také Květa Fialová (1929-2017) byla známou herečkou (a viz film Limonádový Joe) a napsala pro almanach text Chci udržovat hořící svíčku.
Nina Divíšková (1936-2021) dumá O tajemství zrození a smrti - a cituji: „Odmalička, už jako zelené jablíčko, jsem koukala okouzleně a zvědavě na hvězdy a ptala se: kdo je tam?“ Poté vzpomíná návštěvy Louvru a na Chagallovo plátno Souboj Jákoba s andělem. Před tím obrazem tam zažila podivnou příhodu.
Jan Kačer (*1936) zemřel před rokem (24. května 2024) a také napsal čtyři knihy. Zde má text Chválíš a velebíš Boží svět.
Luba Skořepová (1923-2016) vytvořila - vedle práce v Národním divadle - pětadvacet knih a zajímavý text Místo v srdci (str. 146-147).
Zajímavým, ačkoli básníkem Skácelem zprvu hodně ovlivněným literátem byl Jiří Cenek (1939-2021). Je takřka neznámý, ale přítomný v našem svazku texty Zapomenutý kříž a Nocturno víry.
Osobně jsem se kdysi rád setkal s Hanou Hosnedlovou (*1947), která mi od té chvíle zůstává ztělesněním ryzí české trampky. Sice napsala přes dvacet knih, ale onou poutnicí je prvořadě. Patří jí příroda. Za normalizace jí zakázali novinařinu a dnes a zde má příspěvky Operace a Zrození slova.
Celkem dobře jsem znal básnířku Karlu Erbovou (*1933), která zemřela více než před rokem, 13. března 2024, a sem mj. napsala básně Tak málo ptáme se a Tak dlouhé ticho. Byla to autorka sice pražská, ale do rodné Plzně se pořád a znovu vracela, tak jako do Střediska západočeských spisovatelů.
Peter Zamarovský (*1952) vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově a učil ji na ČVUT, aby se později věnoval i filozofickým aspektům fyziky. Aktuálně už přednáší filozofii a napsal nejméně tři popularizační knihy: Mýtus a nekonečno, Why is it Darky at Night? a Příběh antické filosofie. V almanachu má Zamarovský skutečně pozoruhodný text Měsíc (čistě nevědecky); ale je pravda, že v jeho druhé části přiznaně čerpá z Keplerovy novely Sen, psané jejím autorem od roku 1608.
Spoluautorem knížky je i světově proslulý kytarový virtuos a skladatel Štěpán Rak (*1945) a jejím podstatným ilustrátorem psycholog Zdeněk Hajný (1942-2014), obírající se psychotronikou. Roku 1994 Galerii Cesty ke světlu.
Jelikož jsem spoluautorem almanachu také, raději končím a kliknutím na stránky Kosmasu teprve zjišťuji, že se kniha patrně nevyskytuje v jeho distribuční síti. Nesporně však existuje a třeba na letošním Světě knihy se prodávala dobře.
20 let Dialogu na cestě. Literární almanach. Ilustrace Zdeněk Hajný, Pavel Grün a další. Úvod Olga Nytrová. Vydalo nakladatelství Epika, Jan Medek. Jindřichův Hradec 2024. 314 stran.
O KLUBU TAKÉ ZDE: Kalendář akcí
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Literatura
Nakonec úřaduje smrt – detektivní román z prostředí ministerstva
Havlovy děti: New adult román o generaci vyrůstající ve svobodě
Květnové čtení
Mechanická princezna
Mechanický princ
Mechanický anděl
Prázdniny pro zaláskované
Kufr z nebe
Bylo jednou jedno Duhové údolí
Nebeská modř – Peklo je ještě níže, než si myslíme
Tajný život Frederyka Chopina
Když Lukáš Pavlásek netančí, ale píše
Tajemství všech tajemství budí rozruch
Záhada amerického bombardování Prahy
Stres jako příležitost
Proudem vzpomínek s Vladimírem Kořenem
Můry noci a jiné horory let 1870-1912
Žena miluje děti, a tak si vysní Ďáblíka
Dubnové literární čtení
Další články v rubrice Literatura
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.