ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
neděle 12.7.2026, svátek má
Bořek
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
NA CESTĚU nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška Tenkrát v májiTisíckrát pozdravujeme tebePánská volenka
Nejčtenější za 14 dní
Pomalost podle KunderyOdtažitý digitální experiment CzechoslayvakiaKdyž vás vývoj zklame, byl to sen Muzeum války 1866: Na Chlumu ožívá největší bitva českého územíMistr kresby Oldřich Jelínek a spol. Čtěte Foglarovský sborník!Televizní seriál Dexter běží 20 letChceš knihu zdarma? Hledá se 8 čtenářských detektivů!Edith Nesbitová, tajemný Rus a tři děti u tratiMikulovské muzeum slaví 100 let výstavou o tom, co návštěvník běžně nevidíKnížka Po Marice přináší svědectví o lásce, smrti a nadějiKochat se formou anebo obsahem?Bradbury a Karlštejn
Velký šéf bez vaty
14.07.2025 Ivo Fencl Film
Už je to tak! Vatu nelze definovat. Nebo ano, lze, ale reálnou vatu. Mys chápeme, z čeho je, pokud si věc navíc nastudujeme, ale nikdo, nikdo na světě s jistotou netušíme, z čeho sestává „vata“, která plní na některých místech ne všecka, ale mnohá literární a filmová díla.
Je totiž vatou pouze pro někoho, zatímco méně nároční ji akceptují jako regulérní součást „veledíla“. Vnímají vatu jako zajímavé děje. Spokojeně si broukají pod fousy: „To je ono.“ A jelikož bohužel nejsem nejchytřejší, k poznání téhle věci jsem se musel dopracovat trapnou zkušeností a zbytečným sledováním vícera televizních sérií.
Tak je tu například seriál Tajuplný ostrov a nemyslím ten z roku 1973, ten ještě ušel, ale seriál o něco pozdější. Kdysi jsem se na něj docela oddaně koukal a on má začátek i konec, ty jsou v pořádku a zhruba takové, jak to v předloze už nastínil Jules Verne. Do srdce cyklu však vecpali ryzí vatu, a to hrozně vaty, něco šíleného. A člověka, který vycpávky onoho druhu s poklidem přijímá, vážně lituji. Tento Tajuplný ostrov byla ovšem velmi béčková produkce, kdy je podobné chování normou, jak dnes vím, nicméně vata se nezastaví před žádnou z výšin a vezměte si seriál Temný případ.
Svého času byl hodnocený na Filmové databázi úplně nejvýš a možná tam ještě visí a já dílo soustředěně zhlédl, mj. zaujat vazbou na dávného spisovatele Chamberse. Temný případ věru není špatný seriál, ale i on… I tady se našla nejméně jedna celá část plus několik dalších sekvencí, které jsou bez debaty vatou. „Aby se to natáhlo.“ A mě ta skutečnost asi nevzala dech, ale iluze ano. Došlo mi: „Znamená to, že je v televizi něco vaty povinno všude.“
Asi to tak musí být? Seriály se prodávají a více se určitě vytěží na díle o díl delším - a scenárista ani nemusí být jinak nekňuba, ale původní povídku v zájmu financí rozšíří. V co? Někdy i v román, a je-li to šikovný autor, v podstatě to ani nepoznáte. Dojde to leda nějakému expertovi a ostatně, i mistr velikosti Stephena Kinga vyprodukoval vícero románů, které jsou nafouknutými povídkami. Ale Scribner či jiný jeho nakladatel samozřejmě nebudou vykřikovat, že tak trochu kupujete zajíce v pytli a že je tlustý Kingův román pouze rozšířením několika nápadů, který se dobře hodily na dobrou povídku. Navíc… Zrovna King i vatu umí vytvářet velmi kvalitně a nikdy to u něj vata v pravém smyslu slova nebude.
I u mnoha dalších velkých autorů (Defoe) jest vata pokaždé NĚCO. Vata v původním Robinsonovi je dokonce okouzlující a zdánlivá vata románu Tristram Shandy jakbysmet.
A tzv. vata Muže bez vlastností od Musila? Nedefinovatelná, jak už jsem předestřel úvodem, a naštěstí jsou i literární a filmová díla, ve kterých vata chybí.
Je jich naštěstí dost a mohou to být i výtvory takzvaně popové; například filmová komedie Velký šéf vatu postrádá a nedávno jsem ten film viděl znovu a duma, co by se odsud dalo popřípadě vystřihnout, a věru nic. Na konci příběhu (kdy vidíme World Trade Centre ještě ve výstavbě) funguje skvělý náběh k druhému dílu, odehrávajícímu se nikoli již ve Francii (kde hrdinové vykradli vlak s fondy NATO mířící do Bruselu), ale ve Spojených státech - a člověk si říká: „Proč i pokračování, propána, nenatočili? Škoda.“ Ano, francouzský klaun Bourvil sice roku 1970 zemřel, takže ten by tam chyběl, což je veliký malér i malé vysvětlení, ale… Ale David Niven, Belmondo (úspěšnější film už nikdy nenatočil!) a skvělý Wallach věru nejsou z vaty a žili dlouho, ještě dlouho. V dvojce mohli v sedmdesátých letech zářit, ale nestalo se. A proč končím? Ani tento text neobsahuje vatu.
Velký šéf, film zcela vez „vaty“:
Velký šéf (1969) | ČSFD.cz
Foto: Elkagye - CC BY-SA 3.0
Tak je tu například seriál Tajuplný ostrov a nemyslím ten z roku 1973, ten ještě ušel, ale seriál o něco pozdější. Kdysi jsem se na něj docela oddaně koukal a on má začátek i konec, ty jsou v pořádku a zhruba takové, jak to v předloze už nastínil Jules Verne. Do srdce cyklu však vecpali ryzí vatu, a to hrozně vaty, něco šíleného. A člověka, který vycpávky onoho druhu s poklidem přijímá, vážně lituji. Tento Tajuplný ostrov byla ovšem velmi béčková produkce, kdy je podobné chování normou, jak dnes vím, nicméně vata se nezastaví před žádnou z výšin a vezměte si seriál Temný případ.
Svého času byl hodnocený na Filmové databázi úplně nejvýš a možná tam ještě visí a já dílo soustředěně zhlédl, mj. zaujat vazbou na dávného spisovatele Chamberse. Temný případ věru není špatný seriál, ale i on… I tady se našla nejméně jedna celá část plus několik dalších sekvencí, které jsou bez debaty vatou. „Aby se to natáhlo.“ A mě ta skutečnost asi nevzala dech, ale iluze ano. Došlo mi: „Znamená to, že je v televizi něco vaty povinno všude.“
Asi to tak musí být? Seriály se prodávají a více se určitě vytěží na díle o díl delším - a scenárista ani nemusí být jinak nekňuba, ale původní povídku v zájmu financí rozšíří. V co? Někdy i v román, a je-li to šikovný autor, v podstatě to ani nepoznáte. Dojde to leda nějakému expertovi a ostatně, i mistr velikosti Stephena Kinga vyprodukoval vícero románů, které jsou nafouknutými povídkami. Ale Scribner či jiný jeho nakladatel samozřejmě nebudou vykřikovat, že tak trochu kupujete zajíce v pytli a že je tlustý Kingův román pouze rozšířením několika nápadů, který se dobře hodily na dobrou povídku. Navíc… Zrovna King i vatu umí vytvářet velmi kvalitně a nikdy to u něj vata v pravém smyslu slova nebude.
I u mnoha dalších velkých autorů (Defoe) jest vata pokaždé NĚCO. Vata v původním Robinsonovi je dokonce okouzlující a zdánlivá vata románu Tristram Shandy jakbysmet.
A tzv. vata Muže bez vlastností od Musila? Nedefinovatelná, jak už jsem předestřel úvodem, a naštěstí jsou i literární a filmová díla, ve kterých vata chybí.
Je jich naštěstí dost a mohou to být i výtvory takzvaně popové; například filmová komedie Velký šéf vatu postrádá a nedávno jsem ten film viděl znovu a duma, co by se odsud dalo popřípadě vystřihnout, a věru nic. Na konci příběhu (kdy vidíme World Trade Centre ještě ve výstavbě) funguje skvělý náběh k druhému dílu, odehrávajícímu se nikoli již ve Francii (kde hrdinové vykradli vlak s fondy NATO mířící do Bruselu), ale ve Spojených státech - a člověk si říká: „Proč i pokračování, propána, nenatočili? Škoda.“ Ano, francouzský klaun Bourvil sice roku 1970 zemřel, takže ten by tam chyběl, což je veliký malér i malé vysvětlení, ale… Ale David Niven, Belmondo (úspěšnější film už nikdy nenatočil!) a skvělý Wallach věru nejsou z vaty a žili dlouho, ještě dlouho. V dvojce mohli v sedmdesátých letech zářit, ale nestalo se. A proč končím? Ani tento text neobsahuje vatu.
Velký šéf, film zcela vez „vaty“:
Velký šéf (1969) | ČSFD.cz
Foto: Elkagye - CC BY-SA 3.0
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Film
Právě dnes: 40 let filmové legendy jménem Labyrint
Kochat se formou anebo obsahem?
Láska dostane ránu, idylka se nekoná a dámská jízda může začít
A JE TO TADY ZAS! přinese další porci francouzského humoru
Odhalí Spielberg americké vládní tajemství?
Goldbergovi od 10.6. na FilmBox Comedy, tak to je návrat do osmdesátek!
Tankový prapor slaví 35 let: Porevoluční kinohit zůstává rekordmanem
Hvězdy nectím, ale podléhám onomu trendu
Stoletý literát Josef Nesvadba a jeho neznámější filmy
Býti hercem. Jest to kauf?
Skutečný příběh Kleopatry: Nebyla svůdnice, ale stratég
Horor Hokum: Adam Scott se v děsivé irské legendě propadá do šílenství
Michael aneb Pouze pocitologie, ale rychle
Kill Bill v jednom filmu
Kdo našel kladného hrdinu, našel poklad
Rally od Paříže k pyramidám přiváží velké dobrodružství
Mrzutá rybka? Humor a úžasně barevný oceán
Co funguje, napodobíme? Příklad z Hollywoodu
Méně známé počiny devadesátníka Zdeňka Svěráka
Jan Svěrák se vrací k poetice Jízdy v nové komedii Pět švestek
Další články v rubrice Film
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.