Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

ISSN 1802-2863 . Tiráž ... Dnes je sobota 14.3.2026, svátek má Růt a matylda

Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy

Autorský web
Nejnovější příspěvky
Próza
Poezie
Miniškola tvůrčího psaní

Ostatní
Redakce

Letní jez, řeč a trochu křenu

27.07.2025 Ivo Fencl Próza

Letní jez, řeč a trochu křenu Sousloví „dělat křena“ jsem nikdy moc nechápal, ale podle mě to znamená se pohybovat v přítomnosti páru milenců, do jisté míry jako voyeur, hlavně kamarád. No, ale každý tohle cítí krapet jinak. Když mi bylo pětatřicet, něco jsem zrovna psal doma u počítače a měl ho u okna do ulice: prošli milenci se psem a uvědomil jsem si, že on je to mladší bratr mého dávného spolužáka a kamaráda ze základní školy Mirka. Chvíli jsem se zpěčoval sám sobě, ale pak sebral mladé kosti a na kole jel k nedalekému jezu: nikam jinam nemohli mířit. Trefil jsem to: skutečně tam byli. Házeli do vody nad jezem klacek a pejsek jim ho nosil.

Praštil jsem kolem, zavolal na Davida a chvíli jsme konverzovali. Detaily si nevybavuji, ale posléze jsem jel domů a napsal o tom setkání povídku. Univerzitní profesor Viktor Viktora, který byl taky redaktorem, sháněl zrovna věci do literární rubriky jednoho časopisu, tak jsem mu svůj text zaslal - a uveřejnili ho: měl jsem radost a číslo časopisu jsem Davidovi a jeho ženě dal do schránky, vždyť vlastně bydleli kousek ode mě. To je všechno.

Měl jsem plno jiné práce, i s jiným vztahem, a ve filmu by samozřejmě ještě něco následovalo; ale životy nejsou film, a tak jejich příběhy přečasto míří do prázdna. Věci „nedopadnou nijak“. Jednoduše jsem na Davida a jeho ženu zapomněl na celé roky. Byli zastřeni jinými lidmi, jinými událostmi; ale není sporu, že jsem byl tím párem na chvíli fascinován, nejméně u jezu, a v pomyslném filmu bychom se od setkání u vody stýkali, nebo do nějaké míry. A nabízí se otázka, proč se to nestalo.

Většina lidí by mi pověděla: „Protože jsi jim, vole, nic neřek.“ To je pravda. Ale taky je pravda, že jsem ze svého hlediska řekl všechno, protože jsem přece napsal tu povídku, zveřejnil ji a časopis David asi našel ve schránce. V ideálním světě-filmu by ho i prolistoval, všiml si mého jména (já to tam ostatně založil), přečetl by povídku a došlo by mu, že na mě udělali dojem.

A? Od té doby by se mi buď vyhýbali, nebo naopak. Ale život není film, tak je nejpravděpodobnější, že si povídky nevšimli a časopis založili nebo zahodili. Polský sci-fi spisovatel Stanislaw Lem (1921-2006) říká: „Nikdo nečte. Kdo čte, nepochopí. Kdo pochopí, zapomene.“ Což je parafráze výroku starověkého sicilského rétora Gorgia (ne Georgia) Leontinského (483-375, Gorgias – Wikipedie) ze ztracené knížky O nejsoucnosti:

„Není nic. Je-li něco, člověk to nedokáže poznat, a dovede-li to přece poznat, nejde to sdělit a vyložit bližnímu.“ Což je nihilismus (jak už si všiml Vladimír Neff v knize Antigorgias, tj ve Filosofickém slovníku pro samouky), ale uvědomme si, že i autor výroku Gorgias Leontinský uměl možná počítat s tím, že „výjimka potvrzuje pravidlo“. Takže to někdy, výjimečně klapne. Tolik filosofie.

A praktický život ji obchází holým výrokem „líná huba, holé neštěstí“.

Komentáře čtenářů

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.9856 s

Jméno:		Email:
Nadpis:
Komentář:
Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům: Jaký je součin tří a čtyř?

Autorský web

Nejčtenější za 14 dní

Spolupracujeme

Letní jez, řeč a trochu křenu

Komentáře čtenářů

Několik posledních článků v rubrice Próza