Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejčtenější za 14 dní
Kousek přírody zpátkyKdyž ještě děcka četlaKill Bill v jednom filmuFejeton o tepleCo mě v dubnu zaujalo na NetflixuKdyž se země nadechne a srdce zrychlí tepMichael aneb Pouze pocitologie, ale rychleEva Veberová nezemře. Narozena před 100 rokyCo ve vás zbude, když zavřete knihu? Dubnové čtení, které mi zvlnilo stránkyTři nové pohádky pro malé i velké čtenářeCharmsova poezie prvně kompletníJak nás čísla ohromují, ale i nebezpečně ochromují
Nemám ráda moře – pojeďte se mnou na Korsiku 1
30.07.2025 Viktorie Švestková Společnost
Nejsem milovníkem moře. Tak tato věta je většinu času pro lidi z mého okolí šok. Jenže já opravdu nevidím na ležení u placky slané vody nic speciálního. Masa lidí škvařící se na rozpálené pláži, kde celý den jen chodí do vody, z vody, do vody, z vody. To opravdu není nic pro mne. A přesto se nacházím na pláži ostrova Korsika. Ráda bych se s Vámi podělila o své dny, případné tipy na místa, která navštívit či se jim vyhnout. Pojďte si semnou projít prvním dnem.
Přijeli jsme do večerní Itálie, kde nás přivítala vůně sluncem zahalené krajiny, cvrčci svým cvrkáním obléhali náš apartmán, vinné révy objímaly kopce, které se tyčili ze stran města. La dolce vita! Opravdu po dlouhém dni to bylo krásné místo pro nabytí sil. Hořkosladké bylo jen to, že jsme již v pět ráno vyráželi do přístavu ve městě Livorno.
Trajektem jsem naposledy jela před osmi lety do Anglie, ovšem v noci. Takto přes den sledovat tu masivní loď, která pohlcuje stovky vozů a lidí jako velká velrybí tlama, bylo fascinující. A také zdlouhavé. Jeli jsme se společností Corsica Ferries.
Na lodi bylo mnoho míst, kde se dalo příjemně občerstvit, ovšem většinou se, nijak překvapivě, jednalo o jídla ve stylu fast food. Pro fajnšmekry jsem ale zahlédla také místo ve formě restaurace, ovšem tam jsem se nevydala. Jídla všude stála cca od deseti do dvaceti eur. Což mi připadalo poměrně snesitelné.
Za veliké plus považuji to, že na palubu mohly psi. Měli zde také menší sekci na jejich venčení. Děti si zde mohly hrát v tzv. gaming rooms, ti mladší v dětském koutku. Každý se jednoduše nějak na těch několik hodin zabavil.
Já však pět hodin cesty proseděla u stolu s hlavou v klíně. Bouřka, která nás zastihla lodí hýbala ze strany na stranu, což mi bylo předem rodinou vyvráceno. Přeci se tak obrovská loď nebude houpat. Lháři!!! Ačkoli netrpím na mořskou nemoc, nejednalo se o nejpříjemnější zážitek. Ale zážitek to byl!
Počítejte s tím, že pokud do přístavu dorazíte ve čtyři, dřív, než po půl páté na pevninu nevyjdete. Jinak musím říct, že zaměstnanci trajektu fungovali skvěle a vše proběhlo poměrně rychle. Doporučuji při přijíždění do přístavu, města Bastia, vyjít na ochoz lodi, kde je nádherný výhled na malebné útesové město. Krásné domky pískové barvy objímaly celý přístav, o který se odráželo smaragdově zelené moře.
V moment, kdy jsem spatřila vlny narážející do kamenů, polila mě vlna štěstí. Moře, voda, jezera. To vše mi připadá krásné. I přestože jsem již na začátku zmínila, že po něm neprahnu, tento pohled byl ohromující.
Po hodině cesty autem jsme konečně dorazili do apartmánu s výhledem na moře, do obce San-Nicolao. A nyní sedím na balkóně, dýchám slaný vzduch, poslouchám vlny moře, jak doléhají na břeh a pak se zase vrací. A váhám. Možná nakonec mám ráda moře. A nemohu se dočkat na to, co zítřejší den přinese.
Zdroj obrázků: vlastní fotografie
2. díl: Nemám ráda moře – pojeďte se mnou na Korsiku 2
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Společnost
Omezenec putuje Českem i Moravou
Když se země nadechne a srdce zrychlí tep
Kousek přírody zpátky
Fejeton o teple
Jsem snad cyklo králík? Relax na kole
Operace Viking: Série o českých špionech za studené války
Igráček slaví padesátiny. Přejeme všechno nejlepší!
Milovník knih v roli kata
Nová výstava v Kutné Hoře odhaluje příběh slavné mincovny
Když se Velikonoce (ne)povedou aneb svátky mezi tradicí a bizárem
Rodinné zázemí je základ, ale pořád to není všechno
Když Chuck Norris odešel, Smrt si pro něj přišla se sklopenou hlavou
Projekt SOUSEDSKÝ KOUS aneb Sníme si to všichni!
Gastronomický survival: Proč v Kambodži sepnout ruce a v Itálii schovat kečup?
Umělecko-průmyslové muzeum v roce 2026 mezi tradicí a vizí
Jezuité změnili tvář Kutné Hory. Výstava vypráví jejich příběh
FOTOREPORTÁŽ: Kanáry v zimě? Ideální...
Všude kolem nás rostou cyklostezky, je jich ale dost?
SWAP festival: Týden udržitelného sdílení napříč Českem
Jaký hrnek máte nejraději?
Další články v rubrice Společnost
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.