Na počátku byla zveřejněna tato výzva: Myslíte si, že válka na Ukrajině je podvod? Že média lžou o počtech mrtvých a dopadech „speciální vojenské operace“ na Ukrajině? Přijďte na konkurz a staňte se hrdiny nového filmu." Zájemci o účast v dokumentu měli možnost přihlásit se na casting. Přihlásilo se šedesát lidí, z nichž tři s proruskými postoji nakonec vyrazili na Ukrajinu společně s filmovým štábem. Cílem bylo ukázat jim realitu války přímo na místě. Aktéři dostali do rukou malé kamery a mohli natáčet dle libosti, aby nikdo nemohl říct, že cestu sestříhal štáb. 

Vznikl tak dokumentární film Velký vlastenecký výlet režiséra Robina Kvapila, který zachycuje cestu z Prahy přes Charkov až na Donbas. Film sleduje, jak účastníci reagují na skutečné hrůzy války, raketové útoky, masové hroby, rozhovory s přeživšími, zraněnými i pozůstalými. Vše natáčejí malými kamerami bez jakékoli cenzury.

Kvapil vysvětluje, že nápad vznikl z potřeby ukázat realitu války lidem, kteří ji zpochybňují. Už během příprav bylo jasné, jak drsné podmínky budou, třeba když navštívili dětskou onkologii v Kyjevě krátce po ruském útoku. Smyslem filmu je otevřít oči těm, kdo stále nevěří, jaké brutality páchá ruský režim a připomenout, že by se to klidně mohlo stát i jinde, třeba v Česku.

Hlavní část filmu se točila v Charkově, u masových hrobů v Izjumu, na Donbase, ale i v Kyjevě a Lvově. Štáb tvořilo kolem 20 lidí, včetně bezpečnostního analytika Petra Pojmana, psychiatra Petra Pötheho a překladatelky Lucie Řehoříkové. Všichni měli v mobilech aplikaci sledující v reálném čase trajektorii raket, což jim pomáhalo přežít útoky.

Podmínky byly extrémně náročné, výpadky signálu, rakety, drony, hrozba sledování kvůli českým SIM kartám. I přesto se tvůrcům podařilo natočit kolem 140 hodin záznamu, který půl roku zpracovávali se střihačem Liborem Alexou.

Film symbolicky 21. srpna uvádí do kin společnost Bontonfilm. Na projektu spolupracovala také Česká televize.

🎬 Trailer: https://youtu.be/F6KoLyxXHGM?si=MNUxrITUOn7Hl8rL

„Nápad na Velký vlastenecký výlet vznikl před rokem z potřeby vzít do války lidi, kteří ji zpochybňují. Že to může být místy velmi kruté, bylo jasné už z obhlídek, kdy jsme byli například pár hodin po dopadu ruských raket na dětské onkologii v Kyjevě. Chtěli jsme to ale podstoupit, abychom otevřeli oči všem těm, kdo u nás snad ještě nevidí, čeho je ruský režim schopný na Ukrajině. A že neexistuje důvod myslet si, že by toho nebyl schopný u nás,“ říká režisér Robin Kvapil.

„Celé natáčení bylo organizačně extrémně náročné. Dvacet lidí ze štábu na frontové linii v Ukrajině, permanentně pípající aplikace mapující drony a balistické rakety nad námi nebo vzlétající stíhačky z Ruska. K tomu stále vypadávající GPS. Zatímco my jsme se běželi ukrýt do metra, naproti nám maminky vycházely s dětma, které se v metru učí. Charkovská metropole je zhruba jen třicet kilometrů od ruských hranic, přestože si můžete k snídani v kavárně dát latté s avokádovým toastem, v pozadí jsou téměř vždy slyšet salvy dělostřelectva. Cítil jsem velikou odpovědnost za celý štáb, ohromný respekt k Ukrajincům, kteří se v tomto snaží žít a přežít,“ říká producent filmu Jakub Drocár z Punk Film.

A výsledek? Nechceme spoilerovat, i v tom je autenticita projektu. Na jednu stranu lze svým způsobem ocenit, že se aktéři vydali na Ukrajinu a nechali se u toho natočit. Jak říká režisér Kvapil, tito lidé by se neměli stát terčem nadávek a útoků, protože bez nich by dokument nevznikl. Je to nahlédnutí do nitra a mysli lidí, kteří možná nemyslí jako vy a uvidíte, jestli na ně zafunguje podívání se do nitra války. V každém případě jde i o zajímavě zpracovaný dokument, autentický a vtáhne vás na místo, aktéry nemusíte ani vnímat. Určitě stojí za vidění. 
Snímek má předpremiéru dnes ve Valdštejnské zahradě u Senátu ČR, do kin jde zítra.