ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
pátek 23.1.2026, svátek má
Zdeněk
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejčtenější za 14 dní
Jeden krtek jaro neděláMezi tichem přírody a křehkostí štěstí: Čtenářský prosincový deníkReálný domov bez nároku na dokonalostVáclav Cílek o ŘípuRufus: Mořský dráček, který neuměl plavatKdyž péče o blízkého přerůstá přes hlavu: přehled služeb, které vám mohou ulevitProč přidat do kávy olivový olej?Mimořádná divadelní spolupráce 6 dobrých tipů pro budoucí spisovateleVzduch byl modrý nikotinem aneb Sedláčkovina za stoChvála předčítáníSmysl pro emoce, Smysl pro tumor
Sto let od vydání románu Velký Gatsby... a Bill Gates
31.10.2025 Ivo Fencl Literatura
Bill Gates jmenuje ve svých nedávno vydaných vzpomínkách na dětství čtyři knihy, které pro něj byly podstatné. Je to western Jízda do Ox-Bow (1940), kterým, jak tvrdí, „nahlédl etiku vietnamského konfliktu“… a je to Mechanický pomeranč (1962). A zbytek rané miliardářovy četby? Oba „životní“ romány Francise Scotta Key Fitzgeralda (1896-1940) Něžná je noc (první verze 1934, přepracovaná 1951) a Velký Gatsby (1925).
Dotyčnému vlivu na Gatese se nejvíc diví ti, kteří postřehli, že se při tvorbě své Noci inspiroval Fitzgerald… dokonce Karlem Marxem. A miliardář dneška ve vzpomínkách pouze říká, že Něžná je noc ilustruje, nakolik může zdání klamat. A Gatsby? Tento „krátký román“ předvádí (jak nevnímá jen Bill Gates) zející propast mezi morálkou a bohatstvím.
Kniha vznikla na francouzské Riviéře a - obdobně jako v Dickensových Nadějných vyhlídkách, Balzakově Otci Goriotovi a Stendhalově Červený a černý - přijde na začátku mladík z venkova (Gatsby) do města.
Píše se rok 1922 a dotyčnému se víc než líbí dáma jménem Daisy. Sedmikráska: sestřenice jistého Nicka, který je vypravěč románu. Může se, ale nemusí jednat o Fitzgeraldovo alter ego.
Asi za pět posledních let Gatsby zbohatl a Daisy, na niž celý čas ukrutně myslel, se mezitím vdala za Toma. Gatsby má, a proč ne, milenku = Myrtle - a román je šikovně navlečen okolo dvou vražd, která jsou spáchány následovně.
Za prvé: Sedmikráska srazí rollsem onu milenku. Myrtle, milenka, byla vdaná a je to její vytočený muž, kdo začne pátrat po voze. V rámci akce klepe u Sedmikrásčina manžela Toma, který ho však umně naviguje za Gatsbym, jenž je prostřednictvím vdovce likvidován. To je na celé. Nebo „na prvou dobrou“. Popravdě, vražedné auto nebylo Gatsbyho.
Otázka: „Sedává za volantem vozu pokaždé a zaručeně majitel, a pokud tam i sedá, bylo to normou roku 1922?“ Dotaz ještě příhodnější: „Měli pravděpodobní původci plánu Tom a Daisy svědomí?“ Odpověď: „Román žádné svědomí jich dvou nikde nepopisuje.“
Třetí otázka? Z pohledu dneška zní zřetelně: „Kde, Fitzgeralde, zůstal Columbo? Nebo někdo podobný?“
Není ho a místo Columba, který by událost rozklíčoval, pokračuje ve vývoji suchá realita: společnost se distancuje od zastřeleného Gatsbyho a pohřben je takřka bez diváků; i když vypravěč románu Nick nad rovem nechybí.
Jak jinak, než úplně bez zájmu, má taky být zakopáván muž, který zabíjel autem, že! Kulku vdovce „si zasloužil“ a kterýsi literární kritik shrnul všecko vznosněji než já: strohou větou. že Daisy Gatsbyho obětovala světu jeho vlastních symbolů. Přesněji? Až bohorovně mu dovolila, aby na sebe vzal její vinu. A kniha má ještě jeden aspekt. Nicka. Jestli dobře počítám, vzniklo do dneška minimálně pět filmových adaptací (snad víc) a některé naznačily, že je Nick vlastně gay. Ne že by na tom zásadněji záleželo, ale… stejně je pojat i nikdy nezfilmovaný scénář Trumana Capota. Tak nebo onak je Nick prostředník MEZI postavami, do děje se zapojuje a nestojí zcela stranou coby čumil. A na tohle rovněž pozor: Nick není spolehlivý vypravěč.
Jak to? Nedojdou mu věci, jaké by došly Columbovi.
Nechápe veškeré aspekty případu. A proč ne? Daisy zůstává jeho rodnou sestřenicí a Gatsby, jenž je do ní zaláskovaný, je mladík, jenž Nicka přitahuje. I z důvodu, že Gatsby Nicka přitahuje, jej Nick natolik zřetelně vnímá. A situaci. A i z té příčiny Nick o všem oddaně píše.
„Pojetí vypravěče je ovlivněno pojetím vypravěčů Josepha Conrada a Henry Jamese,“ vnímá to samé badatelka Alena Macurová a z hlediska literární vědy je, upozorňuji, šumafuk, zda Fitzgerald Jamese a Conrada znal nebo neznal. I bez ohledu na ně ostatně má smysl pro symboliku a postavil svůj, tj. Nickův dům do středu linie MEZI sídly Gatsbyho a Sedmikrásky. Aby to bylo na román, i kdyby krátký, bylo však třeba zapojit ještě kohosi, a tím kýmsi je VYDĚRAČ. Meyer Wolfsheim.
„Naše sny jsou silnější než my a se ztrátou jediného snu ztratíš schopnost hlubokého prožitku jako takovou,“ mínil podle všeho F. S. Fitzgerald, a sice bohužel nejsem poručík Columbo, ale koukněme se ještě jednou z Nickovy pozice. Nick má výhodně, to znamená BOHATĚ vdanou sestřenku Daisy a Tom je její muž a bohatec, i když ne budoucí Gates. I Gatsby, platonicky do Daisy zamilovaný, je sice bohatec, ale netypický. Pohádkový. Fitzgeraldův. Je jako lakmusový papírek! Jím se věc zkoumá! A kdyby Gates formuloval, čím je Gatsby netypický, řekl by nejspíš, že je bohatec mentálně, ech, poněkud chudší. Až moc ho táhne srdce.
U bohatců to je taky možná, ale často spíš pohádková vlastnost. Nepravděpodobná, pokud se vypracovali sami. Kráčí totiž právě o tu vlastnost, již musíte UMLÁTIT, abychom se milionářem stali… Oproti tomu Gatsby, jak ho předvádí Scott Fitzgerald, bohatl hlavně díky moci vlastní naděje, kterou (až masochisticky) prahl (pět let) po Daisy.
Jak nám Fitzgerald naznačuje, bohatl Gatsby díky snu o své idealizované Sedmikrásce a ve snaze dámě až „masivně“ imponovat. A Nick? Ubytovává se z božího dopuštění „na milimetr“ vprostřed trasy mezi Gatsbym a svou sestřenicí.
Jen díky její existenci získá šanci se s Gatsbym stýkat, i stýkají se - a Gatsby zobe „velkému vypravěči“ Nickovi z ruky. Nick je rád - a zprostředkuje Gatsbyho schůzku s Daisy. Extrémně rozechvělý Gatsby však nevyhnutelně narazí na obdobně bohatého Sedmikrásčina manžela Toma a jedno je zvláštní, i když vlastně logické. Nic se knihou neříká o tom, co si po schůzce s Gatsby řekli Daisy a její muž Tom. V románu to chybí, Nick to totiž nemohl slyšet, a jestliže byla mezi čtyřma očima Toma a Daisy (rovnou) kuta vražda, nikdo nás o jejich podlém plánu nezpravil. Columba taky ne. A Tom? Není, jak řečeno, svatý: se samozřejmostí si pěstuje onu milenku, a kdo ví, snad to praktikuje i s vědomím jejího chudého manžela. Přesně to nepoznáme a netušíme ani, zda se Tom nechtěl Myrtle zbavit. A finále?
Daisy „milosrdně“ a bohorovně svoluje, aby vzal Gatsby vinu na sebe, zatímco manželovi dovolí, aby na téhož nebožáka vyslal rozzuřeného manžela mrtvé. Ten je zatčen za vraždu, zatímco dvojice milionářů odjíždí do dálav. Od toho,co natropili.
Byl to jejich společný komplot „bohatých proti chudým“? Odstranila Daisy nebo oba TŘI mouchy jednou ranou? To jsou pouhé interpretace. Každopádně zmizeli tři nepohodlní. 1. Daisin pološílený ctitel Gatsby (stejně mezi milionáře vůbec nezapadal!), Tomova chudá milá i její muž. „Nerozsévají amorální bohatci obecně zkázu?“ ptá se autor a nevím, co Bill Gates na Fitzgeraldových knihách má a zda i toto, ale určitě dělá reklamu oběma zásadním jeho románům. Gatsbymu právě po sto letech.
Zdroje: Slovník světových literárních děl. Román Velký Gatsby.
VELKÝ GATSBY - nový oficiální HD trailer
Kniha vznikla na francouzské Riviéře a - obdobně jako v Dickensových Nadějných vyhlídkách, Balzakově Otci Goriotovi a Stendhalově Červený a černý - přijde na začátku mladík z venkova (Gatsby) do města.
Píše se rok 1922 a dotyčnému se víc než líbí dáma jménem Daisy. Sedmikráska: sestřenice jistého Nicka, který je vypravěč románu. Může se, ale nemusí jednat o Fitzgeraldovo alter ego.
Asi za pět posledních let Gatsby zbohatl a Daisy, na niž celý čas ukrutně myslel, se mezitím vdala za Toma. Gatsby má, a proč ne, milenku = Myrtle - a román je šikovně navlečen okolo dvou vražd, která jsou spáchány následovně.
Za prvé: Sedmikráska srazí rollsem onu milenku. Myrtle, milenka, byla vdaná a je to její vytočený muž, kdo začne pátrat po voze. V rámci akce klepe u Sedmikrásčina manžela Toma, který ho však umně naviguje za Gatsbym, jenž je prostřednictvím vdovce likvidován. To je na celé. Nebo „na prvou dobrou“. Popravdě, vražedné auto nebylo Gatsbyho.
Otázka: „Sedává za volantem vozu pokaždé a zaručeně majitel, a pokud tam i sedá, bylo to normou roku 1922?“ Dotaz ještě příhodnější: „Měli pravděpodobní původci plánu Tom a Daisy svědomí?“ Odpověď: „Román žádné svědomí jich dvou nikde nepopisuje.“
Třetí otázka? Z pohledu dneška zní zřetelně: „Kde, Fitzgeralde, zůstal Columbo? Nebo někdo podobný?“
Není ho a místo Columba, který by událost rozklíčoval, pokračuje ve vývoji suchá realita: společnost se distancuje od zastřeleného Gatsbyho a pohřben je takřka bez diváků; i když vypravěč románu Nick nad rovem nechybí.
Jak jinak, než úplně bez zájmu, má taky být zakopáván muž, který zabíjel autem, že! Kulku vdovce „si zasloužil“ a kterýsi literární kritik shrnul všecko vznosněji než já: strohou větou. že Daisy Gatsbyho obětovala světu jeho vlastních symbolů. Přesněji? Až bohorovně mu dovolila, aby na sebe vzal její vinu. A kniha má ještě jeden aspekt. Nicka. Jestli dobře počítám, vzniklo do dneška minimálně pět filmových adaptací (snad víc) a některé naznačily, že je Nick vlastně gay. Ne že by na tom zásadněji záleželo, ale… stejně je pojat i nikdy nezfilmovaný scénář Trumana Capota. Tak nebo onak je Nick prostředník MEZI postavami, do děje se zapojuje a nestojí zcela stranou coby čumil. A na tohle rovněž pozor: Nick není spolehlivý vypravěč.
Jak to? Nedojdou mu věci, jaké by došly Columbovi.
Nechápe veškeré aspekty případu. A proč ne? Daisy zůstává jeho rodnou sestřenicí a Gatsby, jenž je do ní zaláskovaný, je mladík, jenž Nicka přitahuje. I z důvodu, že Gatsby Nicka přitahuje, jej Nick natolik zřetelně vnímá. A situaci. A i z té příčiny Nick o všem oddaně píše.
„Pojetí vypravěče je ovlivněno pojetím vypravěčů Josepha Conrada a Henry Jamese,“ vnímá to samé badatelka Alena Macurová a z hlediska literární vědy je, upozorňuji, šumafuk, zda Fitzgerald Jamese a Conrada znal nebo neznal. I bez ohledu na ně ostatně má smysl pro symboliku a postavil svůj, tj. Nickův dům do středu linie MEZI sídly Gatsbyho a Sedmikrásky. Aby to bylo na román, i kdyby krátký, bylo však třeba zapojit ještě kohosi, a tím kýmsi je VYDĚRAČ. Meyer Wolfsheim.
„Naše sny jsou silnější než my a se ztrátou jediného snu ztratíš schopnost hlubokého prožitku jako takovou,“ mínil podle všeho F. S. Fitzgerald, a sice bohužel nejsem poručík Columbo, ale koukněme se ještě jednou z Nickovy pozice. Nick má výhodně, to znamená BOHATĚ vdanou sestřenku Daisy a Tom je její muž a bohatec, i když ne budoucí Gates. I Gatsby, platonicky do Daisy zamilovaný, je sice bohatec, ale netypický. Pohádkový. Fitzgeraldův. Je jako lakmusový papírek! Jím se věc zkoumá! A kdyby Gates formuloval, čím je Gatsby netypický, řekl by nejspíš, že je bohatec mentálně, ech, poněkud chudší. Až moc ho táhne srdce.
U bohatců to je taky možná, ale často spíš pohádková vlastnost. Nepravděpodobná, pokud se vypracovali sami. Kráčí totiž právě o tu vlastnost, již musíte UMLÁTIT, abychom se milionářem stali… Oproti tomu Gatsby, jak ho předvádí Scott Fitzgerald, bohatl hlavně díky moci vlastní naděje, kterou (až masochisticky) prahl (pět let) po Daisy.
Jak nám Fitzgerald naznačuje, bohatl Gatsby díky snu o své idealizované Sedmikrásce a ve snaze dámě až „masivně“ imponovat. A Nick? Ubytovává se z božího dopuštění „na milimetr“ vprostřed trasy mezi Gatsbym a svou sestřenicí.
Jen díky její existenci získá šanci se s Gatsbym stýkat, i stýkají se - a Gatsby zobe „velkému vypravěči“ Nickovi z ruky. Nick je rád - a zprostředkuje Gatsbyho schůzku s Daisy. Extrémně rozechvělý Gatsby však nevyhnutelně narazí na obdobně bohatého Sedmikrásčina manžela Toma a jedno je zvláštní, i když vlastně logické. Nic se knihou neříká o tom, co si po schůzce s Gatsby řekli Daisy a její muž Tom. V románu to chybí, Nick to totiž nemohl slyšet, a jestliže byla mezi čtyřma očima Toma a Daisy (rovnou) kuta vražda, nikdo nás o jejich podlém plánu nezpravil. Columba taky ne. A Tom? Není, jak řečeno, svatý: se samozřejmostí si pěstuje onu milenku, a kdo ví, snad to praktikuje i s vědomím jejího chudého manžela. Přesně to nepoznáme a netušíme ani, zda se Tom nechtěl Myrtle zbavit. A finále?
Daisy „milosrdně“ a bohorovně svoluje, aby vzal Gatsby vinu na sebe, zatímco manželovi dovolí, aby na téhož nebožáka vyslal rozzuřeného manžela mrtvé. Ten je zatčen za vraždu, zatímco dvojice milionářů odjíždí do dálav. Od toho,co natropili.
Byl to jejich společný komplot „bohatých proti chudým“? Odstranila Daisy nebo oba TŘI mouchy jednou ranou? To jsou pouhé interpretace. Každopádně zmizeli tři nepohodlní. 1. Daisin pološílený ctitel Gatsby (stejně mezi milionáře vůbec nezapadal!), Tomova chudá milá i její muž. „Nerozsévají amorální bohatci obecně zkázu?“ ptá se autor a nevím, co Bill Gates na Fitzgeraldových knihách má a zda i toto, ale určitě dělá reklamu oběma zásadním jeho románům. Gatsbymu právě po sto letech.
Zdroje: Slovník světových literárních děl. Román Velký Gatsby.
VELKÝ GATSBY - nový oficiální HD trailer
Komentáře čtenářů
Reakce k článku
Od: Dagmar Hermannová - 2.11.2025 - 17:36
Film Veliký Gatsby
Dobře udělaný byl americký film Veliký Gatsby - verze s Robertem Redfordem v hlavní roli. Výborní herci, dobře udělané. Ovšem remake tohoto úspěšného filmu ( v Americe si potrpí na remake) se s tím nedala srovnat. Stejně jako Griffin a Phoenixová s Peterem Falkem a remake, na kterou se nedalo dívat. A další a další. Proč to v Americe dělají jsem nepochopila.Vždycky o moc horší. Ale Veliký Gatsby s Redforem je skvělý film - kdykoliv to ale naše TV uvede, vždy uvede remake( za úplatek?)
Několik posledních článků v rubrice Literatura
Nacistova dcera
Jak si zamilovat Vánoce
Ostrovní vraždy dle Gruberova receptu
Po lešení na Týnský chrám i Nerudův antisemitismus
Mezi tichem přírody a křehkostí štěstí: Čtenářský prosincový deník
Reálný domov bez nároku na dokonalost
Václav Cílek o Řípu
Londýnská fantasy Alana Moorea
Symbióza číselné logiky a psaných textů
Třicet let Živlu
Jak vypadal typický Foglarův tábor?
Foglarovka ve formě deníku z Ukrajiny
Fenomén záchranka: Adrenalin, etika a příběhy z hranice života
Starý britský a americký horor podle Patrika Linharta
Za oponou Stínadel
Kdo byli Inklingové a kdo Charles Williams
A co když... Kristus dožil v Indii???
Listopad 2025: Měsíc ženských hlasů a hlubokých propojení
Lidé, kteří mají rádi psy, mají rádi lidi, kteří mají rádi psy
Historický průřez fascinací člověka umělým životem
Další články v rubrice Literatura
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.