ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
středa 14.1.2026, svátek má
Radovan
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejčtenější za 14 dní
Cestovatel musí být i objevitel, jinak zůstává turistouSymbióza číselné logiky a psaných textůSeriál, který mě pobavil, trochu zklamal a nakonec rozplakalRanhojič se vrací!Disney podle Dona RosyLondýnská fantasy Alana MooreaZločin, móda a jazz aneb Vražedné záhady slečny FisherovéKdyž zmizí naděje a zbyde jen možnost ZNIČITJak vypadal typický Foglarův tábor?Rukověť pro posluchače zprávVáclav Cílek o ŘípuMezi tichem přírody a křehkostí štěstí: Čtenářský prosincový deník
Skrblík, prasynovci, Pasti zlata a Steven Spielberg
06.12.2025 Ivo Fencl Komiks
Spisovatel, autor science fiction a talentovaný výtvarník Dan Černý (*1982) je dnes jediný český kreslíř, který je zaháčkován jako výkonná síla v americké společnosti Disney. Sice tam možná málo platí, ale nevyloučil bych ani opak. Pro české recipienty teď Dan připravil - i díky tomu "jobu" - komiksovou knížku Pasti plné zlata, přičemž scénáře i kresby jsou od legendárního Carla Barkse. A publikace obsahuje právě ty příběhy kačera Skrblíka (a jeho prasynovců), jež prý inspirovaly George Lucase a Stevena Spielberga při tvorbě Indiany Jonese.
Nebo je to fáma??? Nebo neinspirovaly? Pouze jde o podobné momenty - a přišli na stejné situace pozdější filmaři náhodně a nezávisle? Nevíme. Ať to ale bylo jakkoli, reklama je reklama vždy a tu dělají Lucas i Spielberg třeba i Kačerům, přičemž to funguje naopak zrovna tak. Už na obálce kačeří knihy je Indyho logo a jistě, Lucas a Spielberg vycházeli i z televizních seriálů padesátých let anebo prostě z filmů kin svého dětství (a ještě trochu starších), není však vyloučen ani vliv Walta Disneyho. Naopak! Je takřka jistý.
Kačeři se, jak možná víte, česky jmenují Kulík, Bubík a Dulík a pátrají napříč světem, což dělá také Indy; a stejně jako on ti tři (a strejda) pátrají po starodávných artefaktech. A pokladech; přičemž jejich komiksová dobrodružství vymyslel zmiňovaný Carl Barks (1901-2000) mezi roky 1942 a 1966, což je sice jistý časový rozptyl, ale ta přímá inspirace k dobrodružstvím doktora Henry Jonese Juniora pochází prvořadě z příběhů let 1954-1958, které se jmenují Sedm zlatých měst, Země pod zemí a Pizarrovo zlato. Všechny tři si letos smíte prohlédnout a přečíst v devadesátistránkovém svazku Pasti plné zlata.
První dobrodružství vychází ze španělské legendy, která má kořeny v patnáctém století, kdy začal někdo, a to s tíží mimozemšťan, šířit zprávy o edmici měst ze zlata, o sedmici měst Cíbola. Obvykle nebyla ztotožňována s pověstnějším Eldorádem a Barks téma vytěžil.
Kreslil hrůzostrašnou smaragdovou sošku na kamenném podstavci a i strýce Skrblíka, který ji už-už popadá, ale prasynovci jej zarazí. Kdyby to neudělali, do údolí by vzápětí letěla obrovská kamenná koule, a ta by podrazila sloup a následkem toho by se zhroutil útes a... A dole v kanonu by zůstalo pohřbeno všech slavných sedm měst Cíbola.
V sedmdesát let staré Zemi pod zemí (1955) zažijeme spolu s prasynovci zběsilou jízdu důlními vozíky, jak se pak objevila ve filmu Chrám zkázy („řítíme se stovkou do úplné tmy“), a v Pizarrově zlatu se do Skrblíkových rukou dostává zpráva některého z Pizarrových lidí. Zpráva o ztraceném, zlatém dole Inků. Kulík, Bubík, Dulík a Skrblík následně čelí vyčerpání plus hotovému arzenálu pastí, mezi něž počítám indiánské oštěpy rafinovaně kryté ve zdech a důmyslné zařízení na odtínání lidských hlav. Nechybí ani další valící se kamenná koule anebo vodní nádrž, kterou domorodci na hrdiny s chutí vypustí úzkým jeskynním tunelem.
Carl Barks byl Disneyho vrstevník a do jeho studia nastoupil roku 1935, už je to tedy devadesát let. Pracoval nejdřív jako tzv. fázař, ale stal se nápaditým gagmanem a přešel do oddělení scénářů. Tam začal psát příběhy kačera Donalda a od roku 1943 s ním začal kreslit i komiksy, což dnes Dan Černý shrnuje: „Sám psal scénář, sám kreslil tužkou, sám vytáhl kontury tuší a sám všechno vybarvil precizním letteringem. Včetně citoslovcí.“
Už roku 1947 vzpomněl i na slavnou Dickensovu Vánoční koledu a k Vánocům odsud převzal a dovymyslel strýce Skrblíka - „nejbohatšího kačera světa“. Ten poprvé „hraje“ v komiksu Vánoce na Medvědí hoře, ale brzy dostává i hlavní part, a to v detektivce Tajemství starého hradu (1948). A za dalších pět let (1952) se témuž kapitalistickému hrdinovi dostalo i samostatné sešitové série Uncle Scrooge, která posléze představila univerzum známé u nás prostě jako Kačerov. Anebo ho neznáte, i to je možné, ale vaše děti dobře.
Carl Barks odešel do důchodu roku 1966 a nejspíš až tehdy začal i s olejomalbami podle svých slavných obálek. Bylo mu už 93 let, kdy navíc prvně opustil Spojené státy a kdy prožil slavné turné po Evropě, kde ho vítali jako absolutní hvězdu. U nás bohužel nebyl.
Ale podstatné je dílo a během života vytvořil Barks - na nějakých šesti tisících stránkách - přes pět set komiksových kačeřích příběhů. V rozhovoru s Martinem Fajkusem pro měsíčník Pevnost označil Dan Černý jako nejoblíbenější své kačeří komiksy Skrblíkem prosáklé příběhy Zlaté rouno, Sedm zlatých měst, Ztraceni v Andách a Návrat na Klondike, jejichž hrdina Scrooge je až magicky nejednoznačná postava, což ho nejspíš dělá tak přitažlivým. Ani nejbližším příbuzným sice nechce dávat cokoli zdarma, ale měkne tváří v tvář roztomilým prasynovcům, které dle všeho miluje, a nevládne najednou on dětem, ale děti jemu.
A podobně tomu Skrblíkovi panuje schopnost se nadchnout pro hledání pokladů, ačkoli už nepotřebuje žádné; vždyť se koupe v dolarech (což bývá předvedeno doslova). Možná nepotřebuje a možná je nezávislejší než Rockefeller, ale záhady jsou zkrátka záhady („kde je ta Čingischánova koruna?) a Walt Disney, respektive jeho sluha Barks nemohli a ani nechtěli divákům předkládat zrůdu. I dali Skrblíkovi morální kompas. Občas se dostane do situace, kdy může přijít o vše, a přece se nezačne chovat podle a hnusně, jako to je vlastní Hamounu Hrabalounovi, úhlavnímu jeho soupeři. Ne, ne, ne, ne!!! Strýček Skrbík pro prachy neudělá cokoli a je to vyloženě sympatický miliardář.
Pasti plné zlata. Scénář a kresby Carl Barks. Z angličtiny přeložila Jindřiška Mendozová. Uspořádal a komentoval Dan Černý. Vydalo Nakladatelství CREW. Praha 2025. 88 stran.
Kačeři se, jak možná víte, česky jmenují Kulík, Bubík a Dulík a pátrají napříč světem, což dělá také Indy; a stejně jako on ti tři (a strejda) pátrají po starodávných artefaktech. A pokladech; přičemž jejich komiksová dobrodružství vymyslel zmiňovaný Carl Barks (1901-2000) mezi roky 1942 a 1966, což je sice jistý časový rozptyl, ale ta přímá inspirace k dobrodružstvím doktora Henry Jonese Juniora pochází prvořadě z příběhů let 1954-1958, které se jmenují Sedm zlatých měst, Země pod zemí a Pizarrovo zlato. Všechny tři si letos smíte prohlédnout a přečíst v devadesátistránkovém svazku Pasti plné zlata.
První dobrodružství vychází ze španělské legendy, která má kořeny v patnáctém století, kdy začal někdo, a to s tíží mimozemšťan, šířit zprávy o edmici měst ze zlata, o sedmici měst Cíbola. Obvykle nebyla ztotožňována s pověstnějším Eldorádem a Barks téma vytěžil.
Kreslil hrůzostrašnou smaragdovou sošku na kamenném podstavci a i strýce Skrblíka, který ji už-už popadá, ale prasynovci jej zarazí. Kdyby to neudělali, do údolí by vzápětí letěla obrovská kamenná koule, a ta by podrazila sloup a následkem toho by se zhroutil útes a... A dole v kanonu by zůstalo pohřbeno všech slavných sedm měst Cíbola.
V sedmdesát let staré Zemi pod zemí (1955) zažijeme spolu s prasynovci zběsilou jízdu důlními vozíky, jak se pak objevila ve filmu Chrám zkázy („řítíme se stovkou do úplné tmy“), a v Pizarrově zlatu se do Skrblíkových rukou dostává zpráva některého z Pizarrových lidí. Zpráva o ztraceném, zlatém dole Inků. Kulík, Bubík, Dulík a Skrblík následně čelí vyčerpání plus hotovému arzenálu pastí, mezi něž počítám indiánské oštěpy rafinovaně kryté ve zdech a důmyslné zařízení na odtínání lidských hlav. Nechybí ani další valící se kamenná koule anebo vodní nádrž, kterou domorodci na hrdiny s chutí vypustí úzkým jeskynním tunelem.
Carl Barks byl Disneyho vrstevník a do jeho studia nastoupil roku 1935, už je to tedy devadesát let. Pracoval nejdřív jako tzv. fázař, ale stal se nápaditým gagmanem a přešel do oddělení scénářů. Tam začal psát příběhy kačera Donalda a od roku 1943 s ním začal kreslit i komiksy, což dnes Dan Černý shrnuje: „Sám psal scénář, sám kreslil tužkou, sám vytáhl kontury tuší a sám všechno vybarvil precizním letteringem. Včetně citoslovcí.“
Už roku 1947 vzpomněl i na slavnou Dickensovu Vánoční koledu a k Vánocům odsud převzal a dovymyslel strýce Skrblíka - „nejbohatšího kačera světa“. Ten poprvé „hraje“ v komiksu Vánoce na Medvědí hoře, ale brzy dostává i hlavní part, a to v detektivce Tajemství starého hradu (1948). A za dalších pět let (1952) se témuž kapitalistickému hrdinovi dostalo i samostatné sešitové série Uncle Scrooge, která posléze představila univerzum známé u nás prostě jako Kačerov. Anebo ho neznáte, i to je možné, ale vaše děti dobře.
Carl Barks odešel do důchodu roku 1966 a nejspíš až tehdy začal i s olejomalbami podle svých slavných obálek. Bylo mu už 93 let, kdy navíc prvně opustil Spojené státy a kdy prožil slavné turné po Evropě, kde ho vítali jako absolutní hvězdu. U nás bohužel nebyl.
Ale podstatné je dílo a během života vytvořil Barks - na nějakých šesti tisících stránkách - přes pět set komiksových kačeřích příběhů. V rozhovoru s Martinem Fajkusem pro měsíčník Pevnost označil Dan Černý jako nejoblíbenější své kačeří komiksy Skrblíkem prosáklé příběhy Zlaté rouno, Sedm zlatých měst, Ztraceni v Andách a Návrat na Klondike, jejichž hrdina Scrooge je až magicky nejednoznačná postava, což ho nejspíš dělá tak přitažlivým. Ani nejbližším příbuzným sice nechce dávat cokoli zdarma, ale měkne tváří v tvář roztomilým prasynovcům, které dle všeho miluje, a nevládne najednou on dětem, ale děti jemu.
A podobně tomu Skrblíkovi panuje schopnost se nadchnout pro hledání pokladů, ačkoli už nepotřebuje žádné; vždyť se koupe v dolarech (což bývá předvedeno doslova). Možná nepotřebuje a možná je nezávislejší než Rockefeller, ale záhady jsou zkrátka záhady („kde je ta Čingischánova koruna?) a Walt Disney, respektive jeho sluha Barks nemohli a ani nechtěli divákům předkládat zrůdu. I dali Skrblíkovi morální kompas. Občas se dostane do situace, kdy může přijít o vše, a přece se nezačne chovat podle a hnusně, jako to je vlastní Hamounu Hrabalounovi, úhlavnímu jeho soupeři. Ne, ne, ne, ne!!! Strýček Skrbík pro prachy neudělá cokoli a je to vyloženě sympatický miliardář.
Pasti plné zlata. Scénář a kresby Carl Barks. Z angličtiny přeložila Jindřiška Mendozová. Uspořádal a komentoval Dan Černý. Vydalo Nakladatelství CREW. Praha 2025. 88 stran.
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Komiks
Ze začátků Čtyřlístku
Pérák a smysl života
Asterix exkluzivní
Láska k temnotám
Originály komiksových scénářů Jaroslava Foglara vyšly knižně
Quentin Tarantino hrdinou komiksu
Bilo někdy Bratrstvo Kočičí pracky do Rychlých šípů férově?
DOPORUČUJI komiksové jednohubky do slunečného počasí
Kája Saudek: Komiksový mág, který ovlivnil generace
Poslední jednorožec - kouzelný komiks nejen pro děti
V Česku vyjde Wagnerův Prsten Nibelungův
Lara Croft potřetí!
Staňte se myší a zažijte dobrodružství
Vítejte v Pochmurném kraji
Kolosální Luther Arkwright
Hororové povídky, na něž se nezapomíná
Komiks Tomb Raider uchvacuje kresbou i scénářem
James Bond se vrací!
Dan Černý pokřtí na Crweconu Zlatou klasiku příběhů a kreslířů z Kačerova
Další články v rubrice Komiks
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.