Čas vystřihovánek zkouší Albatros vrátit
03.12.2025
Ivo Fencl
Výtvarné umění
Následujících pár řádků je taky o zrovna vydané publikaci Rychlé šípy lepí vystřihovánky, ale úvodem připomenu, že nakladatelství Albatros dodnes uveřejňuje i vystřihovánky jinačí a udržuje barevnou legendu, kterou máme někteří secvaknutou s dětstvím. Nebo už si snad nepamatujete na pestrou a velkoformátovou edici tuhých listů s charakteristickým záhlavím? Já ano, a když mi bylo deset (1974), umožnila mi si vystříhat a slepit „islamistický“ Humprecht, tyčící se velebně nad Sobotkou „nedaleko Jičína“ - a vybavuji si četné další albatrosí artefakty a vybavuji si je s láskou, a to nejsem žádný posedlý fanatik lepení. Naopak.
Nelepím modely, ale rozuměl jsem srdcem a cítil, že jsem na mezi báječného světa „pro sebe“, ve kterém je spoustě lidí dobře, když - třeba - všude jinde venku prší. Ten Humprecht jsem koupil u pokladny v přízemí stejnojmenného zámku a vida, koukejme, až dnes odhaluji z katalogu, že Albatros vystřihovánku reeditoval roku 1976 a že v letech 1978 a 1986 převedl do vystřihovánky rovněž nedaleký hrad Kost. Jen ty Trosky, taky nedaleké, asi zatím žádný tvůrce staveb vhodných pro nůžky a lepidlo nedal dohromady, že je tam děsně moc křivolaké skaliny, i když já mám tušení, že by takový pan Badalec nebo podobný mistr v cuku letu překonal podobný problém.
Ve velmi specifickém období našich dějin 1968-1989, ale i předtím dost občanů modelařilo a dělili se na výrobce letadel, autodráh, železnic a lodí, přičemž někteří uměli kapku od všeho. A napříč těmi obory se táhne ten finančně nejdostupnější: modelářství papírové. Tenkrát se mu věnovalo především Tomanovo ABC plus mytická albatrosí edice a mimo jiné přinesla Slavné kopřivnické automobily (1973) Leoše Špachty, Zvíkov Pavla Sivka (1973, 1977), Dva balóny (1973) Jana Žbánka, Šaška Vaška (1975) Stanislava Dudy, Letohrádek Hvězda (1977) Vladimíra Kováříka, Lidové stavby (1978) Richarda Vyškovského, Kosmická tělesa (1979, 1986) Františka Kobíka, Kašpárka (1979) Radka Pilaře, Kokořín (1979) Vladimíra Kováříka, Loď (1981) Václava Šorela, Orlík (1982) Richarda Vyškovského, Národní divadlo (1983) Vladimíra Kováříka mladšího, Hrad Pernštejn (1984) Richarda Vyškovského a Rytíře (1984) Michala Kudělky; podotýkám, že čtete pouze jména těch výtvarných tvůrců, zatímco třeba autorem textu Rytířů je Ondřej Neff. - Což mi připomíná, jak jsem si roku 1982 s chutí koupil Badalcovu vystřihovánku Albatros - letadlo Julesa Verna, což je mnoharotorový stroj z románu Robur Dobyvatel. Měl jsem ho už předtím i jako hračku, ale ztratila se.
Navždycky nejrozsáhlejší vystřihovánkou Albatrosu zůstane Vyškovského a Blechův model Pražského hradu, i když některá zákoutí tady z komunisticky-politických důvodů postrádáme. Ale jinak to byla bomba let 1975 a 1983 - a navzdory nutným zjednodušením v detailech jde o monument, který by - ve své době - kraloval světu, kdyby o něm svět něco čul.
A domnívat jste se mohli, že už se teď v Albatrosu v těchhle (pro mnohé zastaralých) aktivitách nepokračuje, ale to byste se pletli frapantně - a třeba roku 2022 vyšly už ve čtvrtém vydání České hrady, zahrnující taktéž „Kárlštejn“, a letos se urodily Pohádkové hrady. Loni Pražské památky.
Ale ještě nikdy se edice nevěnovala Foglarovu univerzu. Až teď, a pro právě vydaný (a nezvykle objemný) svazek Rychlé šípy lepí vystřihovánky napsal Robert Pavelka přehlednou úvodní studii Rychlé šípy a historie jejich vystřihovánek. Týká se vlajky i klubovny dotyčného klubu, hlavolamu Ježek v kleci, Tleskačova kola i Rychlonožkova klikoletu (o tom se ovšem hrdinovi seriálu jen zdá)… a taky ponuré městské čtvrti Stínadla a rozličných mimoměstských tábořišť a nadšenému lovu tzv. bobříků, jichž se - v definitivní verzi Foglarova světa - nevyskytuje třináct, ale šestadvacet.
Je to nicméně paradox, že se právě vystřihovánky vmontovaly sem, zatímco Jaroslav Foglar zůstal vůči podobné zábavě imunní a apatický, a to není spekulace: i šéfredaktor ABC Vlastislav Toman mi potvrdil, že ho modely nezajímaly.
Přesto… Například v Mladém hlasateli na kontakty s modeláři občas došlo, pak i ve Vpředu, a rubriku o modýlcích letadel vedl tam svého času Mirko Musil. Spisovatele inspirovala k epizodě Rychlé šípy modelaří, varující před šplháním na sloupy elektrického vedení, ale zhotovení nůžkami vystřiženého modelu Foglar nepokládal za dostatečný důkaz zručnosti.
Nedával za něj bobříka a i v jinak benevolentních jeho pokynech pro jejich lovení se uvádí, že není stavba papírového modelu pro účel vydobytí fialového bobříka „povolena“. V ještě pozdějších přehledech se pak už Foglar o modelaření nezmiňuje vůbec.
A přece… Nejspjatější s ním vystřihovánka je ta s děvčetem Vlastou, které Jan Fischer nakreslil pro 14. číslo 4. ročníku Mladého hlasatele ze 4. února 1939. Na titulce tenkrát byl komiks Černí jezdci opět poraženi a na obvyklém místě šípovského seriálu = zadní straně časopisu se, ano, skvěla vystřihovánka Vlasta dostala nové šaty.
Popiska sice tvrdí, že jde o „čtenářovu neteř“, ale je to i aktivní hrdinka komiksu o slavné pětici, který se ve stejném médiu rozběhl jen pár týdnů předtím, v prosinci 1938.
Jak možná víte, slíbila ona Vlasta (která nemá nic společného s dívčí válkou) vyšít jakémukoli vítězi běžeckého závodu na tričko vlaječku. Slib posléze i povýšila, z vlaječky se stala rovnou vlajka pro vítěze i jeho kamarády a slavnostně jí předává Mirku Dušínovi, Jindrovi Hojerovi a Jarkovi Metelkovi úvodem pátého dílu. Co je zvláštní? Děvče má v původní verzi příhod na každém políčku úplně jiné šaty! Letošní albatrosí publikace její stránku z Mladého hlasatele celkem pietně reeditovala, přičemž Robert Pavelka píše detailně i o účinkováních vlajky v seriálu. Je divné, že vlajka vypadá, když už na ni dojde, pokaždé trochu jinak… a kupříkladu malíř Marko Čermák se s ní nepáral: zachytil ji v detailu jedinkrát a jinak to „má v paži“ a do obrázku vždy jen usadí jakýsi malý červený trojúhelník.
Celkem dvakrát došlo k tomu, že Rychlé šípy o prapor zápolili. Poprvé s Podkováky, vedenými děvčetem Podkovou, podruhé s tzv. Zámosťáky. Tak to bylo-nebylo a nemá smysl detailně probírat další vystřihovánky, ale některé jsou v publikaci zveřejněny i poprvé a kupříkladu brněnský autor magických knih Pavel Čech stvořil (už roku 2008) působivé diorama vnitřku klubovny, a to dle návrhu Marka „Sharpa“ Poláka.
Vystřihovací model Ježka v kleci od pánů Badalce a Petráčka přineslo Ábíčko poprvé 9. ledna 1990 a pro zájem byl opakovaně reeditován (2003, 2016), přičemž naposled v této naší publikaci. Je připravený pro vaše nůžky a co se týče létajícího kola, Ladislav Badalec ho dělal podle bicyklu z televizního seriálu Záhada hlavolamu (1969). Objevilo se v ABC v letech 1991 a 1999 a vystřihovací Stínadla byla poprvé zveřejněna roku 1994 v časopise Bobří stopou, přičemž se jedná o dioráma na tři strany od Radka Chmela.
Další verze Stínadel od Roberta Navrátila se v ABC vynořila u příležitosti půlstoletí od uvedení televizního seriálu, který původně měl mít jen sedm dílů. Dva připsali z toho důvodu, aby se lépe zužitkoval působivý model Stínadel od Olina Bosáka v největším barrandovském ateliéru číslo šest. Bosákovy plány půjčil Navrátilovi režisér Hynek Bočan. A co víc?
František Sochor je autorem třinácti vystřihovacích bobříků, každý má jinou barvu, a jak Robert Pavelka správně píše, stanovil Foglar úkoly pro jejich získání na základě jednání fiktivního chlapce Roye Farella, který našel na půdě třináct zrezivělých hřebíků - a hodlal se považovat za muže až ve chvíli, kdy na každý zavěsí kožešinu uloveného bobra.
A co ještě víc? Z roku 1988 a dílny Jana Stuchlíka je šest vystřihovacích vrhacích kostek s portréty Jaroslava Foglara a pěti jeho hrdinů. Kostky byly součást hlavolamu, který se po převratu představil i v plastové a dřevěné verzi, a letošní a loňské plastické vystřihovánky ukrývají ve fólii bonus alias prozatím padesátistránkový Katalog vystřihovánek Státní nakladatelství dětské knihy - Albatros, dovedený - obálku po obálce - do roku 1984.
Rychlé šípy lepí vystřihovánky. Výtvarní tvůrci: Ladislav Badalec, Pavel Čech, Jan Fischer, Radek Chmel, Robert Navrátil, Václav Petráček, Marek Polák, Pavel Skokan, František Sochor. Texty psali výtvarníci, Robert Pavelka a Josef Kropáček, jenž publikaci sestavil. Odpovědný redaktor Ondřej Müller. Albatros 2025. 64 stran.