Jak si doma vytvořit Kokořín, Křivoklát a Kašperk
13.12.2025
Ivo Fencl
Výtvarné umění
Myslel jsem, že to byla jen doba mého dětství. Papírové modely Albatrosu. Třeba Karlštejn (1972) nebo Humprecht (1974). Ale omyl. Vrátilo se to a nakladatelství dokonce dělá, jako by s modely nikdy nepřestalo.
Právě vyšla kniha alias vystřihovánka Pohádkové hrady a zde je něco o jejích tvůrcích…
Vladimír Kovářík (1921-1999) byl akademický malíř a grafik, roku 1942 ilustroval Broučky a následoval Hoffmannův Don Juan téhož roku, často pak knihy dobrodružné (ale nejen), například Napoleon z černého ostrova (1966) Miloše Václava Kratochvíla, Pevnost u Solného brodu (1968) Friedricha Gerstäckera, Za zlatem severu (1971) Jacka Londona, Michelup a motocykl (1980) Karla Poláčka a westerny Strach v sedle (1985). A dělal plakáty i nápisy v metru, bankovky (mj. pro Novou Guineu) a poštovní známky. První známku vydali Vladimíru Kováříkovi roku 1949 a od té doby jich vytvořil přes sto.
A vytvořil i Pamětní desku pro Národní divadlo anebo vícero sad karet kvarteto, a to například různé hrady a zámky, Mince naší vlasti (1970) a lidové kroje.
Hned v roce založení (1949) začal pracovat s budoucím Albatrosem, tehdy Státním nakladatelstvím dětské knihy, a roku 1971 ilustroval Salgariho román Hora světla, načež ale dostal v Albatrosu - jako muž vyloučený ze Strany - zaracha. I dal se do papírových modelů. Zarach, mimochodem řečeno, trval šest let a prolomen roku 1977 poněkud podlézavým, ilustrováním první ze dvou knih Donáta Šajnera Větev dobra.
Prvním jeho modelem byl Karlštejn (1972), nejprve vydaný jako stavebnice v krabici a posléze se objevivší i jako klasická vystřihovánka, která dosáhla dvanácti vydání v nákladu dvou set tisíc výtisků. U modelů je třeba stylizovat, a tak leží karlštejnská studna reálně dál než v tomhle modelu. Úskalí práce na vystřihovánkách tkví i v nerovném terénním reliéfu. Například Trosky právě proto ještě nikdo jako plastický model nevytvořil.
Rovněž roku 1972 následovala Staroměstská radnice, ne už tak extrémně úspěšná, a realizoval i mnou zmiňovaný lovecký zámek Humprecht (1974), Letohrádek Hvězda (1977), hrad Kost (1978), Letohrádek královny Anny na Pražském hradě (1978). A Kokořín (1979). Ten je zde.
Kovářík žil v podkrovním ateliéru s velkými střešními okny v secesním domě na Starém Městě a jeho syn Pavel (*1953) vytváří dnes taky známky a je ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy v Praze. Starší syn Vladimír (1952-2020) byl rovněž výtvarník a mj. vytvořil plastický model Národního divadla (1983). Tehdy už ale Albatros začal preferovat architekta Richarda Vyškovského, který přišel roku 1982 s Orlíkem a už roku 1975 vytvořil s Pavlem Blechou obrovský Pražský hrad.
Roku 2024 konstatoval Kováříkův žijící syn Pavel, že jeho otec nebyl jako výtvarník nikdy dostatečně doceněn. Nutno však říct, že jeho modely vycházely i ve světě včetně Spojených států nebo Japonska. Staroměstská radnice vyšla pro tyto země v letech 1975 a 1974. V publikaci Vystřihovánky - Pražské památky dále Pavel vzpomíná: „Jednou jsme s bratrem hned několik hradů Karlštejn upravili, doplnili o další díly a slepili z nich obrovské architektonické monstrum, velké asi dva metry. Bohužel se nedochovalo a nevznikla ani fotografie.“
Další autor Robert Navrátil (*1975) je vzděláním geodet a stavební inženýr (má dnes geodetickou firmu) a roku 1997 začal pracovat jako grafik a výtvarník v nakladatelství BETEXA, pro něž vytvořil vystřihovánku UFO. S Pavlem Bestrem vytvořili roku 2006 nový plastický model Pražského hradu, který vyšel v několika vydáních a dotiscích a je v České knize rekordů coby největší vystřihovánka hradního komplexu na světě. Navrátil mj. vytvořil i hrady Bran (to je ten Draculův), Točník (2018), Křivoklát (2020), Kašperk… a Pevnost Boyard (2012). Z roku 2012 je i jeho potápějící se Titanic.
A taky udělal vůz Laurin a Klement z roku 1906 (2015), tank Sherman (2010) anebo Formuli jedna (2016).
Třetím Mistrem je Vladimír Rocman (1923-2016). Byl to akademický malíř, fotograf, grafik a typograf; od roku 1953 ilustroval knížky a mimo jiné Pohádky (1981) Oscara Wilda, sci-fi antologii Chlapík z pekla (1986) anebo fantastický román Světy bez hranic (1982) Bertila Martenssona. Roku 1971 ho oslovil Albatros a napřesrok tu vydal papírový model Křivoklátu. Původně to byla stavebnice v krabici, až později vycházel jako klasická vystřihovánka.
A jinak dělal vystřihovánky jiného typu: Bubeníka (1971), Prasátko z Popletova (1973), plastický rozvrh hodin a kalendář (1977), Ptáčátko (1977), Ptáčka Klapzobáčka (1980), Ptáka Klap (1984), Brontosaura (1986). Bavilo ho to a žil tím a tyto jeho vystřihovánky se stávaly hračkami, se kterými si děti skutečně hrály.
Vystřihovánka – Pohádkové hrady. Nakreslili a jako vystřihovánku připravili Vladimír Rocman, Vladimír Kovářík a ing. Robert Navrátil. Komíny Křivoklátu František Sochor. Texty Josef Kropáček, Robert Pavelka. Odpovědný redaktor Ondřej Müller. Albatros 2025. 56 stran.