Školím, školíš, školíme

Próza  

Ačkoli jsem se narodil v Plzni, celý život jsem trávil v domku ve Starém Plzenci a je typické, že mi nikdy nebyl malý. Až jsem jednou provázel syna na vlak do Prahy, kde žije už řadu let, protože si našel práci na ČVUT, když ho na rozdíl ode mě „dal“, a na plzeneckém nádraží jsme potkali mého kamaráda, kterého takřka nevídám. Řekl: „To pořád bydlíte v tom malým domečku?“ Na takovou optiku reagovat nedokážete, ale na druhou stranu, i sám pozoruji, že se s věkem zkracují vzdálenosti na globu, ani to zastřelení Ferdinanda už není pravěk a snad i měšťanka na náměstí se scvrkla.