ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
sobota 7.2.2026, svátek má
Veronika
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Co znamená psát moderněStockholmský stylInspiruj se prvními větami slavných knihDo očí6 dobrých tipů pro budoucí spisovateleLÁSKA
Nejčtenější za 14 dní
Hororová Ozvěna se českými kiny rozlehne začátkem únoraO Lašské čítance Zastihl jsem odcházející kouzloMalé ženy jsou nadčasovéDubaj a Abú Dhabí75. narozeniny Miroslava Donutila na FilmBoxuRomeo a Julie na ValentýnaHurvínek letos slaví 100. Už ho znají vaše děti?Koralina aneb vstup do jiného světaToxické vztahy s filmy i knihamiVíte, proč ptáci ignorují šípky?Co mě v lednu zaujalo na Netflixu
Třicet let Živlu
31.12.2025 Ivo Fencl Literatura
Ivan Adamovič inicioval reedici prvního čísla časopisu Živel, svého dítka, a udělal to u příležitosti třiceti let existence časopisu. A zde jen dodejme, že nejmenovaný člen redakce utekl pak do tiskoviny, která mu teprve připadala jako časopis „skutečný“, i nechal se slyšet, že Živel pravým časopisem není, nebyl a nebude. Má pravdu? Nevím, nicméně loni vyšlo 41. číslo.
Kdyby Adamovič zůstal jen u reedice jedničky, asi bych se o věci tady nezmiňoval, ale dokázali připojit k jedničce i rejstříky všech čísel, což vydalo na dvacetistránkovou brožuru s titulem Třicet živelných let, jejímž úvodem tvůrci vzpomínají.
Konkrétně Ivan (šéfredaktor čísel 1-24 a 40) si vybavuje, jak spolupracoval s kumpánem Longinem Wdowiakem, a píše: „Díky četbě sci-fi jsem se dostal ke kyberpunku, díky kyberpunku k technologiím, díky technologiím k současnému umění.“ A kým jsou praví umělci? „Umělci jsou vnímateli, interprety, mysliteli a generátory nového, ale netvoří estetiku prožitků, které by byly příjemné!“
Ze všech článků všech čísel Adamoviče prý nejvíc bavilo psát text Tělo a tabu, jenž pak převzal i jeden ten relativně skutečnější časopis. Maxim. A Ivan Adamovič psal za sebe, to rozhodně, ale těžil ve článku vydatně z knihy Encyklopedia of Bodily Fluids.
Vraťme se však na samotný začátek a do června 1995. V této (nyní reeditované) jedničce je interview s Bruce Sterlingem, spisovatelem, a píše se o kyberpunku i skrz jeho gurua Williama Gibsona, dalšího skvělého autora. Poprvé se objevuje rubrika FACTA MORGANA a prvně i Adamovičovy rozbory Podivných časopisů. Zvíme, co jsou „drogy informativního věku“.
V listopadu 1995 vyšla dvojka a tudy mluvil i Lem. Anebo zde byl Krokerův text Hrozba technologické svobody. A také Průvodce neuvěřitelně podivnými filmy (se zaměřením na Eda Wooda) a Mytologie Vetřelce a povídka Rozhovor se Skříňákem od Iana McEwana. A Živel referoval o tom, o čem jinde nepsali, anebo se o podobnou odchylku co nejurputněji zasazoval. Dalšími jeho tvůrci byli Petr Krejzek, Klára Kvízová, Marek Pistora, Luděk Staněk, Pavel Vachtl, Pavel Turek, Michal Nanoru, Tomář Hříbek a Ondřej Formánek. Ti všichni roku 2025 vzpomínali a že tak někteří činili až „hemživě“, neubírá nic z kvalit jejich práce. Ano, svět se přesunul na web, ale Živel si ony tři dekády jaksi stihl ještě schramstnout.
Roku 1996 vyšla další tři čísla a psali tam jak Eva Hauserová, tak William Burroughs. Roku 1997 přišly šestka, sedmička a osmička, ve které jsou Neffovy a Dickovy povídky a četné rozhovory. S Marcelem Grünem, mimo jiné, a s Karlem Pacnerem. Zkrátka nepřišel ani herec Christopher Walken.
Tak to zhruba po třech číslech ročně pokračovalo a tisíciletí se kolem mezitím zlomilo. Třináctka patří tematicky Konci světa, šestnáctka Technokalypse a sem zařadil Adamovič i kryptografii a „kryptoanarchii“, zatímco trio Toufar, Pacner a Neff přispělo Kosmickými sny, Vesmírem ve 21. století a Nepomukovým syndromem.
Ne každý prahl do Živlu pravidelně psát, to je pravda, ale kdo to udělal, jistě dnes nelituje. Jedenadvacítka - z léta 2002 - je o komiksu, dvaadvacítka ze zimy 2002 o smrtících infekcích a některá čísla se také věnovala konkrétním městům. Londýnu, Berlínu… Je pravda, že v letech 2003 a 2004 vyšlo už pouze po jediném čísle a v letech 2007 a 2008 se Živel neobjevil. QUEER-číslo ze zimy 2006 zůstalo na dlouho posledním.
K restartu časopisu došlo v létě 2009 a každý rok pak přinášel po dvou Živlech. V čísle 35 jsem kupříkladu kdysi studoval Mortenův text Martin a kocour Kolumbus, což je o kresleném seriálu, jenž mě dodnes fascinuje, ačkoli za to snad ani nestál. Nebo ano?
Jestli si vzpomínáte, zveřejňován býval - léta letoucí - v Květech. Dokonce opakovaně.
Přišel rok 2013 a stačil už zas pouze jediný Živel - na tucet měsíců. Téma? Lovecraft. Už tady byl otištěn kus Houllebecqova textu, dnes česky známého z přeložené knihy, a Tom Hříbek nám radí, čemu se vyhnout v „lovecraftovském“ filmu. Nechybí komiks Za stěnou spánku (podle Lovecraftovy povídky) a napřesrok (2014) byl Živel konečně o Praze. I když zdaleka nikoli jen o ní.
Podruhé se vydávání poněkud zadrhlo, tentokrát na čtyři roky, ale číslo 39 se objevilo - roku 2018. Téma? DESIGN. A čtyřicítka (2019) si co téma uchopila BUDOUCNOST. Z obsahu?
Mary Shelleyová a Ada Byronová: královny slov a čísel, Můj Burroughs a jeho svět (napsal Longin A. Wdowiak), Hugo Gernsback a Frank R. Paul (napsal Petr Krejzek), článek Fantasticko-realistický Burian, povídka My, sloužící neznáné síle, postupujeme nesmiřitelně dál (napsal Samuel Delany), povídka Zahrada času (napsal James Ballard).
Nu, nejen podle mě to je jedno z nejlepších čísel. A vloni na podzim následovala jedenačtyřicítka IN EXTREMIS a přinesla rozhovory s Patrikem Linhartem a Františkem Novotným. Linhart si vzal navíc na paškál H. H. Ewerse. A David Černý se zde obírá Sexem s roboty. Lehce kritizován je Henry Ford.
Živel byl vždy živelný a snad ještě bude. Těším se jak na nová čísla, tak na starší, co mi - náhodou - utekla.
Živel. 2. vydání prvního čísla připravil Petr Krejzek. Živel House. Praha 2025.
http://www.zivel.net/item/149
Konkrétně Ivan (šéfredaktor čísel 1-24 a 40) si vybavuje, jak spolupracoval s kumpánem Longinem Wdowiakem, a píše: „Díky četbě sci-fi jsem se dostal ke kyberpunku, díky kyberpunku k technologiím, díky technologiím k současnému umění.“ A kým jsou praví umělci? „Umělci jsou vnímateli, interprety, mysliteli a generátory nového, ale netvoří estetiku prožitků, které by byly příjemné!“
Ze všech článků všech čísel Adamoviče prý nejvíc bavilo psát text Tělo a tabu, jenž pak převzal i jeden ten relativně skutečnější časopis. Maxim. A Ivan Adamovič psal za sebe, to rozhodně, ale těžil ve článku vydatně z knihy Encyklopedia of Bodily Fluids.
Vraťme se však na samotný začátek a do června 1995. V této (nyní reeditované) jedničce je interview s Bruce Sterlingem, spisovatelem, a píše se o kyberpunku i skrz jeho gurua Williama Gibsona, dalšího skvělého autora. Poprvé se objevuje rubrika FACTA MORGANA a prvně i Adamovičovy rozbory Podivných časopisů. Zvíme, co jsou „drogy informativního věku“.
V listopadu 1995 vyšla dvojka a tudy mluvil i Lem. Anebo zde byl Krokerův text Hrozba technologické svobody. A také Průvodce neuvěřitelně podivnými filmy (se zaměřením na Eda Wooda) a Mytologie Vetřelce a povídka Rozhovor se Skříňákem od Iana McEwana. A Živel referoval o tom, o čem jinde nepsali, anebo se o podobnou odchylku co nejurputněji zasazoval. Dalšími jeho tvůrci byli Petr Krejzek, Klára Kvízová, Marek Pistora, Luděk Staněk, Pavel Vachtl, Pavel Turek, Michal Nanoru, Tomář Hříbek a Ondřej Formánek. Ti všichni roku 2025 vzpomínali a že tak někteří činili až „hemživě“, neubírá nic z kvalit jejich práce. Ano, svět se přesunul na web, ale Živel si ony tři dekády jaksi stihl ještě schramstnout.
Roku 1996 vyšla další tři čísla a psali tam jak Eva Hauserová, tak William Burroughs. Roku 1997 přišly šestka, sedmička a osmička, ve které jsou Neffovy a Dickovy povídky a četné rozhovory. S Marcelem Grünem, mimo jiné, a s Karlem Pacnerem. Zkrátka nepřišel ani herec Christopher Walken.
Tak to zhruba po třech číslech ročně pokračovalo a tisíciletí se kolem mezitím zlomilo. Třináctka patří tematicky Konci světa, šestnáctka Technokalypse a sem zařadil Adamovič i kryptografii a „kryptoanarchii“, zatímco trio Toufar, Pacner a Neff přispělo Kosmickými sny, Vesmírem ve 21. století a Nepomukovým syndromem.
Ne každý prahl do Živlu pravidelně psát, to je pravda, ale kdo to udělal, jistě dnes nelituje. Jedenadvacítka - z léta 2002 - je o komiksu, dvaadvacítka ze zimy 2002 o smrtících infekcích a některá čísla se také věnovala konkrétním městům. Londýnu, Berlínu… Je pravda, že v letech 2003 a 2004 vyšlo už pouze po jediném čísle a v letech 2007 a 2008 se Živel neobjevil. QUEER-číslo ze zimy 2006 zůstalo na dlouho posledním.
K restartu časopisu došlo v létě 2009 a každý rok pak přinášel po dvou Živlech. V čísle 35 jsem kupříkladu kdysi studoval Mortenův text Martin a kocour Kolumbus, což je o kresleném seriálu, jenž mě dodnes fascinuje, ačkoli za to snad ani nestál. Nebo ano?
Jestli si vzpomínáte, zveřejňován býval - léta letoucí - v Květech. Dokonce opakovaně.
Přišel rok 2013 a stačil už zas pouze jediný Živel - na tucet měsíců. Téma? Lovecraft. Už tady byl otištěn kus Houllebecqova textu, dnes česky známého z přeložené knihy, a Tom Hříbek nám radí, čemu se vyhnout v „lovecraftovském“ filmu. Nechybí komiks Za stěnou spánku (podle Lovecraftovy povídky) a napřesrok (2014) byl Živel konečně o Praze. I když zdaleka nikoli jen o ní.
Podruhé se vydávání poněkud zadrhlo, tentokrát na čtyři roky, ale číslo 39 se objevilo - roku 2018. Téma? DESIGN. A čtyřicítka (2019) si co téma uchopila BUDOUCNOST. Z obsahu?
Mary Shelleyová a Ada Byronová: královny slov a čísel, Můj Burroughs a jeho svět (napsal Longin A. Wdowiak), Hugo Gernsback a Frank R. Paul (napsal Petr Krejzek), článek Fantasticko-realistický Burian, povídka My, sloužící neznáné síle, postupujeme nesmiřitelně dál (napsal Samuel Delany), povídka Zahrada času (napsal James Ballard).
Nu, nejen podle mě to je jedno z nejlepších čísel. A vloni na podzim následovala jedenačtyřicítka IN EXTREMIS a přinesla rozhovory s Patrikem Linhartem a Františkem Novotným. Linhart si vzal navíc na paškál H. H. Ewerse. A David Černý se zde obírá Sexem s roboty. Lehce kritizován je Henry Ford.
Živel byl vždy živelný a snad ještě bude. Těším se jak na nová čísla, tak na starší, co mi - náhodou - utekla.
Živel. 2. vydání prvního čísla připravil Petr Krejzek. Živel House. Praha 2025.
http://www.zivel.net/item/149
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Literatura
O některých nedostatcích foglarovek aneb Tučapského přísnost
Sherlock a rozdmýchávání první světové války
Koralina aneb vstup do jiného světa
Kniha hřbitova
Kdo je Jane Marplová?
Kdo byl Charles Williams
Dubaj a Abú Dhabí
O Lašské čítance
Nacistova dcera
Královna ničeho
Podlý král
Krutý princ
Malé ženy jsou nadčasové
Jak si zamilovat Vánoce
Ostrovní vraždy dle Gruberova receptu
Po lešení na Týnský chrám i Nerudův antisemitismus
Mezi tichem přírody a křehkostí štěstí: Čtenářský prosincový deník
Reálný domov bez nároku na dokonalost
Václav Cílek o Řípu
Londýnská fantasy Alana Moorea
Další články v rubrice Literatura
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.