Co znamená psát moderněStockholmský stylInspiruj se prvními větami slavných knihDo očí6 dobrých tipů pro budoucí spisovateleLÁSKA
Hororová Ozvěna se českými kiny rozlehne začátkem únoraO Lašské čítance Zastihl jsem odcházející kouzloMalé ženy jsou nadčasovéDubaj a Abú Dhabí75. narozeniny Miroslava Donutila na FilmBoxuRomeo a Julie na ValentýnaHurvínek letos slaví 100. Už ho znají vaše děti?Koralina aneb vstup do jiného světaToxické vztahy s filmy i knihamiVíte, proč ptáci ignorují šípky?Co mě v lednu zaujalo na Netflixu
Matematika a literatura představují spojité vědní obory - zdá se vám tento výrok jako značně těžkopádný oxymoron? Pak budete překvapeni, s kolika podporujícími argumenty pro něj se na vás vytasí Sarah Hartová ve své knize Za devatero nulami, ve které (jak poetický název prozrazuje) předkládá zázračné spojitosti mezi těmito oblastmi. Obě roviny představují nedílnou součást rozvitého intelektuálního života, a zavrhnutí jedné z nich značně snižuje množství prožitků, které nám život nabízí. Pokud si začneme uvědomovat jejich vzájemné propojení všude kolem nás, o to silnější dojmy nás čekají - a pakliže si tuto vazbu stále nedokážete představit, Sarah Hartová vám s tím pomůže.
Autorka knihu rozděluje do 3 částí, které metaforicky přirovnává ke stavbě domu: v první z nich nás seznamuje s nosnými pilíři literárních textů, a matematickými vzory, které se v nich objevují; druhá část představuje dekorativní prvky ve formě matematických metafor a symboliky čísel; závěrečná část přichází s obyvateli literárních příběhů, tedy postavami matematiků (a jejich časté stereotypizace) a známými matematickými představami, které fascinovaly širokou veřejnost natolik, až se staly součástí společenských příběhů. V kontextu nejrůznějších románů, povídek, dramat a básní na nás tak čekají barvité ukázky a důkazy, jak je krása literatury i matematiky fundamentálně propojená.
Ačkoliv by se Za devatero nulami dalo na první pohled vnímat jako značně hutné čtivo (přece jen se jedná o spojitost dvou sfér, které bývají konvenčně kategorizovány na opačných pólech), autorka mistrně zvládá poměr počtu prezentovaných informací a jejich odborné tíže. Tím pádem je tak kniha skutečně pro všechny, a měl-li by jakýkoliv “nematematik” pochybnosti o stravitelnosti textu, budou již po prvních stranách vyvráceny. Zapomněli jste snad ze školních let, jak se zapisuje faktoriál, či jak vypadá cykloida? Ničeho se nebojte; ačkoliv vás čeká kupa matematických pojmů, autorka vám je ráda od základů vysvětlí, a s takovou lehkostí a zaujetím, že vás upřímně bude zajímat, co že to jsou fraktály.
Sarah Hartová se může pyšnit nejedním úspěchem - léta působila jako profesorka matematiky na Birbecku (součást prestižní University of London), a jako první žena v historii se stala držitelkou Greshamovské profesury geometrie (poslední existující tudorovské pracovní místo vzniklé v roce 1597). Svou literární prvotinou dokázala úspěch i mimo svůj primární obor působnosti, kdy přetavila svou vášeň nejen pro čísla, ale i knihy, které ji doprovázejí od dětství. Sarah v knize přistupuje ke čtenáři jako k dobrému známému, což se projevuje jejím hojným nadšením, když nám něco vysvětluje. Díky tomu je naprosté potěšení knihu číst - tak, jak je vždy krásné být svědkem upřímné radosti, která z člověka vyzařuje, když nám vysvětluje něco, co ho srdečně zajímá.
Vedle vášnivého zanícení se autorce podařilo knihu odlehčit i humornými komentáři, kterými je text protkán, kvůli čemuž četba utíká až bolestně rychle. Jistého zpomalení můžete dosáhnout následováním pár interaktivních prvků, které do knihy autorka zakomponovala - například když vás nabádá, ať si sami zkusíte slepit Möbiovu pásku, nebo vyřešit předloženou knižní šifru. Díky nenásilnému stylu psaní je navíc velice jednoduché se knihou nechat zlákat k vlastnímu objevování tajů matematiky. Při čtení totiž člověk vskutku nemá dojem, že matematika je věda pouze pro “nadané” jedince. Více než co jiného se ve čtenářově mysli začne formovat obraz matematiky jakožto přístupného způsobu, jak nalézt jednoduchost a útěchu faktů v jinak rozlétaném a často náročném každodenním bytí.
Čtenáře jistě nepřekvapí, že jelikož se jedná o knihu předkládající matematické souvislosti v literatuře, je svazek přeplněn kupou literárních děl. V tomto výčtu se nacházejí díla světoznámých klasiků - například Tolstého Vojna a mír, Melvillova Bílá velryba, či Doyleovy detektivní případy Sherlocka Holmese. Literární obohacení se ovšem ukrývá především v takových dílech, o nichž běžný čtenář pravděpodobně neslyšel (například příběh o životě mnohoúhelníků v Abbottově Plochozemí, či o posmrtných vzpomínkách zavražděné hrdinky v 10 minut 38 vteřin Shafakové). Proto se vám při čtení velice snadno může stát, že váš seznam knih, které si jednou chcete přečíst, se všemi těmi doporučeními nebezpečně prodlouží.
Je na místě rovněž vyjádřit hold českému překladu knihy, který si umně poradil se všemi autorčinými slovními hříčkami; stejně tak v poznámkách pod čarou nikdy nechybí české ekvivalenty ustálených spojení těch anglických, které autorka zmiňuje, což tak benefituje čtenáře, který si tyto informace nemusí dohledávat sám. Ve výsledku je před nás postaveno celistvé, famózní dílo, jenž je stejně chytré jako je zábavné, a které rozvíjí způsob, jak je současně nahlíženo na (roz)dělení vědních oborů. Pokud rádi posouváte hranice svého intelektu a k tomu zbožňujete literaturu a/nebo matematiku, Za devatero nulami vám nabídne vzrušující stimulující prožitek nově probádané dimenze.
Sarah Hartová - Za devatero nulami
z anglického originálu Once Upon a Prime z roku 2023 přeložil Vít Penkala,
ve spolupráci vydala nakladatelství Dokořán a Argo v roce 2025,
336 stran, pevná vazba s přebalem
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.