Rudolfův (po)hřebChvála čiré radostiPůvod psaní, Páral a jiné svízeleNa cestěU nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška
Petra Kohoutová učí cizince na VŠ a vydala druhý románJak překonat autismusZnojmo podle Moniky FrecerovéNaznačuje nový Vinnetou, že už Američané se chovali jako náckové?Osvědčené verše z pradávné MateřídouškyCo mi přineslo červencové čtení? A jedna společná otázkaSta let by se dožil Fidel CastroDětská, ale nedětinská hrubínologieBásník Halas
| Do očí Já si zpívám, do očí se smutku dívám. On odejít nechce, nevzdává se lehce. Chtěl by u mě zůstat a srdce mé obrůstat. Já se tomu bráním, lásku v sobě chráním. Nechci, aby ze mě zmizela a já byla jak bez těla. Chci si ji uchovat, v sobě tu lásku budovat, víru v ni neztrácet, nenechat ji v sobě utrácet. Věřit, že mi nezmizí a nebude pro mě cizí, že se ve mně zastaví, pro krásu mě pohladí. Ať si ve mně zůstane, i když smutek nastane. To přec nebude vadit, když mě bude láska hladit a mé srdce stále ladit. V Praze, 20.01.2026 Zdroj foto: pexels.com |
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.