Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Rudolfův (po)hřebChvála čiré radostiPůvod psaní, Páral a jiné svízeleNa cestěU nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška
Nejčtenější za 14 dní
Petra Kohoutová učí cizince na VŠ a vydala druhý románJak překonat autismusZnojmo podle Moniky FrecerovéNaznačuje nový Vinnetou, že už Američané se chovali jako náckové?Osvědčené verše z pradávné MateřídouškyCo mi přineslo červencové čtení? A jedna společná otázkaSta let by se dožil Fidel CastroDětská, ale nedětinská hrubínologieBásník Halas
Zamilovaný román z poštovního prostředí aneb HARAŠ!
16.03.2026 Ivo Fencl Literatura
Byl to Škvorecký, kdo uvedl do češtiny překlad výrazu harrasment, harašení. Je to všeobjímající pojem a spadají sem činy od stalkingu ve filmu Osudová přitažlivost na straně jedné po vzdechy dnešních mladých, že došli újmy, když se na ně v metru díval pes déle než vteřinu. Hrdina Iva Fencla se motá po celé škále. Zatímco z perspektivy A je nevinen a jen ignoruje měšťácké konvence, z perspektivy B jest hoden odstřelu co stalker.
Román vznikl podle skutečnosti, autor však jí implantoval pár provokativních nepravd, a to včetně té, že se na poště smělo při třídění dopisů „hulit“… Užasnete-li taky nad ostatní zobrazenou svobodou, připomeňte si, že se děj odehrává v divokých 90. letech, kdy kina promítala i dopoledne a možné bylo cokoli. „Milujete-li a není odezvy a vy chcete zůstat navzdory tomu autentičtí, vždy máte problém hodný Werthera,“ řekl Noam Chomsky, jehož Fencl oddaně cituje. A co říká Fencl sám?
- Na koberečku
„Vážně?“
„Nevím, jak jste to dokázal, ale obhajovala vás. Že prý už dáte Ivaně pokoj."
Díval jsem se na něj s respektem a on jako k jiné věci prohodil: „Všechno se dá domluvit.“ Vybavila se mi oslnivá jeho autorita v létě, kdy jsme vespolek žvanili u vytrčeného pásu. A já si řekl: „Krutibrko.“ Tenkrát se mě poprvé dotkla láska k Ivaně, to TEHDY se to semlelo. Tenkrát, když Larus ještě bájil… a Haraš byl zalezlý. Slunce pálilo na temena a pošta strnula v tichu a lenošila. Díval jsem se na šéfa při vzpomínce dojatě a S IVANEM JE JEDNA RUKA, vzpomněl jsem. TI DVA SPOLU, KRUCI, DRŽÍ. Kujóni. Nebo se mýlím i v tom?
„Posaďte se konečně, Lorenci, a poslouchejte mě, než poběžíte,“ řekl a ťukal červenou tužkou do desky stolu. „Přece víte, kde je vaše pracoviště. Ne?“
Přitakal jsem.
„Je to snad v kartaci? Nebo je to někde na pytlovkovým oddělení? V Balíkárně? U jezírka Loch Ness? S výjimkou služebního STYKU tam nemáte co pohledávat. Jasan?“
Přikývl jsem.
„Tady jsme na poště, Lorenci. Rozumíte? Nejsme ve Skotsku. Zatím. Na poště jsme a ne někde v redakci Rodokapsu, kam, jak vím, píšete. Chápu, že jste kolektiv, ale vocaď pocaď . Vlakovka a kartace, v tom je rozdíl. Ivančino OBTĚŽOVÁNÍ je kvalifikovatelné jako porušení pracovní kázně.“
S úlevou jsem postřehl, že se ke mně snaží být co nejvlídnější. Nemělo by smysl ho zabíjet. A nakonec, ano, se pousmál a udělal Paula Newmana: „Vždyť jsme chlapi, ne? Copak si na Ivanu nemůžete počkat někde mimo poštu?“ Blbec.
Ale byla teprve polovina devadesátek, nejinak to berte. „Až půjde z práce? A má, myslím, dvě děti. Čím myslíte? Tady tím?“ Odmlčel se. „Ivan mi o tom říkal. Znáte lidi, ne? Zvlášť na poště. Jsou všude stejní, i v tom Íránu, ale tady se zvláště a specielně všecko roznese a vyslepičí. Ženský udělají z komára velblouda a vy jste jí říkal, že JE S KŘÍŽOVKOU V PRÁCI SMĚŠNÁ. I jiné málo košer věci. Hrubě jste ji urážel. Vymyslela si to? Můžete mi k tomu něco říct?"
Nadechl jsem se. „Chtěl jsem jí na začátku jenom půjčit knížku. Izrael v kostce. Anebo jsem ji potkal na překládce, a když mi neodpovídala, tak jsem s ní setrvačně došel do kartace. Rozumíte mi? Já jsem neuvažoval, CO JE OKOLO MĚ ZROVNA ZA MÍSTNOST, a víte, proč já o tom neuvažoval? OKOLO BYLA ONA."
Řekl: „Do kartace už nepáchnete.“
„Leda služebně.“
„Tak to rád slyším.“ Zaváhal. „Vždyť jsme chlapi. Ne?“ To už byla trochu mantra. Díval se na mě až otcovsky. „Jste mlád. Jinak mám o vás nejlepší reference.“
Ale tyhle reference… Nejsou irelevantní? napadlo mě - a vybavilo se mi, že do konce socialismu pracovalo u vlakové pošty i pár schopných estébáků. Jistěže s převratem neodešli. Ne. Fast nebyl jedním z nich. Ale na některé ty informátory jsem byl během let upozorněn.
- Sexuální harašení v Čechách
Ale selanka nepřišla. Podezíravě si mě měřil. „Tak vy jí prý lepíte na skříňku zebry."
„Ale vždycky je sloupne."
Představil jsem si notně vyjeveného Ivana po návratu z inkriminované šatny, jak oslovuje v kartaci choť, oděnou jako obvykle do módně pruhovaného trika: „Proč máš na skříňce zase už pruhovanýho pakoně? Snad aby ti Lorence připomínal?"
Stalo se někdy něco podobného? Pochybuji, ale každopádně jsem snil naplno. Jako vždycky. Jako Edgar Rice Burroughs. Třeba mě Ivana tajně miluje a brání se tomu přílivu v sobě a nechce, aby jí onu lásku zebra na plechu připomínala, i pokaždé zebru sedře „až na kost“. Tedy plech.
„Vnímáte vůbec?“ pokračoval mezitím imponující ředitel.
Zahajloval jsem. „Ano.“
„A píšete jí prý vzkazy na úřední seznamy! Ú-ŘED-NÍ!" Strčil mi k nosu slova skutečně mnou načmáraná kdysi v noci v poštovním vlaku. „Vidíte?“ řekl a já se na oba řádky díval nevěřícně a jako na cosi prastarého, co už je passé, a nechápal, jak Ivana mohla něco podobného tomu Dark Vaderovi odevzdat. Nu, stalo se. Je zlobilka. To má asi od synů. Chytila to jako nemoc z povolání maminky. Díval jsem se na papírek a viděl text víc než zřetelně a znovu ho po sobě četl a „jasně, jest to nejinak“.
Stylizoval jsem před časem jakousi výzvu ve stylu Foglarova Bohouše z Bratrstva Kočičí pracky a byla to očividná parodie a perzifláž. Na první pohled. I na druhý. I na třetí. Řekl jsem: „Ale to není ode mě. To napsal Daniil Charms.“ A díval jsem se na ten lakmusový papírek extrémně nostalgicky. Nepsal to Charms, nepsal to Chlebniklov a nepsal to ani Rasputin. Stálo tam: „Heleďte se, vy dva. Nestěžujte si na mě, jo? Já s tím mám pak problémy."
„Psal jste to Ivaně a Ivanovi?“
„Jo. Psal. A s tím Charmsem, to byl žert. Charms je argentinský spisovatel. Autor Bábelské knihovny. Ne. Babylónské."
„Aha. Četl jsem - náhodou - vaši povídku o Ivaně v časopise Mladý svět a prý taky píšete do novin. Předpokládám, že byste se s náma soudil, ne? S Českou poštou.“
Spravedlivé nebe. Tak to mě dorazilo. Otevíral už jsem překvapeně ústa, abych souzení popřel, ale říďa mě čím dál méně prahl pouštět k lizu a slovu. Řekl: „Už vidím ty palcové titulky: Sexuální harašení na hlavní poště. A podobně. Máte zapotřebí takovou publicitu a propagandu? Navíc… V Americe by vás za tohle dávno zkrouhli a víte přece, jak se to teď má s jejich prezidentem Billem Clintonem, když si to nechal dělat od té Moniky Levinské."
Přikývl jsem a řekl: „Ivana mě jako žena, musím to tady i před vaší partnerkou vyklopit, nezajímá. Jsem gay. A někdo už musel v České republice zaharašit, aby taky v naší zemi přijali kloudné zákony, a tak jsem vzal úkol na svá bedra.“
„Ale už toho necháte."
Co nejpokorněji jsem přikývl. „Po týhle lekci. Máte tu teplo. Nechám toho. A když teď ještě čeká dítě."
„Co? Ona čeká dítě?" Vstal. „Dobrá. Věřím vám. Působíte seriózně. To sako… Vy jste se na naši schůzku připravil dobře, co?“ Usmál se. „A i jinak mám na vás jen ty nejlepší reference a na manžele Čubrovy zrovna tak. Do píči, to jste si to spolu nemohli vyříkat někde v klidu klubu Bonaventura v Domě hrůzy? Kurva, Lorenci, něco vám poradím.“ Odmlčel se.
„Jsem jedno ucho, jak se říká v amerických filmech,“ přerušil jsem ticho. „Dáte nabídku, která se neodmítá?“
,,Ne, ale radu. Radu do kostela. Najděte si už ve třiceti konečně ženušku. Neradši Rusku. Nejradši letušku. Jste mladej… a tak dál. Co bych kupříkladu já dal za to, kdyby mi bylo tolik, co vám. Tak si to přeberte. Tak si to propánakrále uvědomte." Podal mi ruku a uštědřil herdu. Hromherdu do zad. Hnula mi žlučí tak, až jsem se před jeho mlčenlivou sekretářkou-svědkyní našeho dialogu zastyděl. A co jsem řekl v nebi pošty naposled? „Děkuju. Dodal jste mi sebevědomí, soudruhu, a věřím, že mi dodáte i nějaké ulité prachy.“
Co k dílu dodat? Snad jen, že má mottem následující tři výroky: Muž dlouhé obléhání vnímá jako pokořující, ženě se přičte ke slávě (Stendhal). Pro čas, který jsi jí věnoval, je tvá růže důležitá (Exupéry). Nejvíc je hluchý, kdo nechce slyšet (Anglické přísloví).
Komentáře čtenářů
Reakce k článku
Od: Fátima Ahmed - 6.5.2026 - 16:20
půjčku
Ahoj bratři a sestry
Jsem zde, abych svědčila o Boží dobrotě v mém životě a o tom, jak jsem byla zachráněna před finančním stresem, protože moje firma upadala a moje rodina byla v tak těžké situaci, že jsme nemohli ani zaplatit školné pro děti, protože hořkost ovládla mé srdce.
Můj manžel také selhal, protože jsme provozovali rodinný podnik ve Valencii, kde jsme byli zmatení. Můj manžel se pokusil získat půjčku od banky, ale byla mu odmítnuta, a tak si šel hledat půjčku online, protože ho podvedli nějací online podvodníci, kteří mu slíbili půjčku a řekli, že musí zaplatit poplatek, aby ji získal. Můj manžel si půjčil peníze od svých přátel, aby poplatek zaplatil, a pak si s nějakou výmluvou vyžádali další poplatek. Musel si jít půjčit od svého bratra v Madridu, aby se ujistil, že dostane půjčku alespoň na financování potřeb rodiny, a poté, co poplatek zaplatil, byl s nějakou výmluvou požádán, aby zaplatil znovu. To vedlo k nárůstu hladu v rodině, takže jsme museli sbírat jídlo od našich blízkých sousedů. A měsíce jsme trpěli a podnik byl dočasně uzavřen.
Takže jedno věrné odpoledne kolem 14:00 mi zavolala jedna blízká sousedka a řekla, že si vezme půjčku od online půjčovací společnosti. Pokud půjčku získá, představí mi ji. Šly jsme tedy společně k bankomatu a zkontrolovaly si půjčku. Půjčka tam nebyla. Čekaly jsme tedy asi 30 minut, pak nám na telefon přišlo upozornění z banky, že na účet obdržela peníze. Zkontrolovaly jsme tedy zůstatek na jejím účtu a viděly jsme půjčky ve výši 180 000 eur.
Okamžitě jsem se na veřejnosti rozplakala a jediné, na co jsem mohla myslet, bylo, že kdybych měla tuhle částku, mé problémy by byly pryč. Tak jsme šly domů. Manželovi jsem to neřekla. Za těch 100 eur, co mi dala, jsem si koupila nějaké potraviny domů a podepsala smlouvu. Se sousedkou jsme požádaly společnost o půjčku, protože mi dala pokyny, takže jsme postupovaly podle pokynů, protože proces byl stejný. Takže po všech těchto procesech mi společnost také poskytla půjčku
.(`’•.¸(` •.¸* ¸.•’´)¸.•’´)..«´ Ibrahim Ismail Loan Finance ¨`»(Ibrahimismailloanfinance@gmail.com)
..(¸. •’´(¸.•’´ * `’•.¸)`’•.¸ ). +393508504134
Můžete se také zaregistrovat a vyřešit své finanční problémy.
Sdílím tento příběh, protože vím, že tolik lidí potřebuje finanční pomoc a společnost vám pomůže.
Jmenuji se Fatima Ahmed
Název společnosti: Ibrahim Ismail půjčku Finance
Telefon/Whats App společnosti: +393508504134
E-mail společnosti:Ahoj bratři a sestry
Jsem zde, abych svědčila o Boží dobrotě v mém životě a o tom, jak jsem byla zachráněna před finančním stresem, protože moje firma upadala a moje rodina byla v tak těžké situaci, že jsme nemohli ani zaplatit školné pro děti, protože hořkost ovládla mé srdce.
Můj manžel také selhal, protože jsme provozovali rodinný podnik ve Valencii, kde jsme byli zmatení. Můj manžel se pokusil získat půjčku od banky, ale byla mu odmítnuta, a tak si šel hledat půjčku online, protože ho podvedli nějací online podvodníci, kteří mu slíbili půjčku a řekli, že musí zaplatit poplatek, aby ji získal. Můj manžel si půjčil peníze od svých přátel, aby poplatek zaplatil, a pak si s nějakou výmluvou vyžádali další poplatek. Musel si jít půjčit od svého bratra v Madridu, aby se ujistil, že dostane půjčku alespoň na financování potřeb rodiny, a poté, co poplatek zaplatil, byl s nějakou výmluvou požádán, aby zaplatil znovu. To vedlo k nárůstu hladu v rodině, takže jsme museli sbírat jídlo od našich blízkých sousedů. A měsíce jsme trpěli a podnik byl dočasně uzavřen.
Takže jedno věrné odpoledne kolem 14:00 mi zavolala jedna blízká sousedka a řekla, že si vezme půjčku od online půjčovací společnosti. Pokud půjčku získá, představí mi ji. Šly jsme tedy společně k bankomatu a zkontrolovaly si půjčku. Půjčka tam nebyla. Čekaly jsme tedy asi 30 minut, pak nám na telefon přišlo upozornění z banky, že na účet obdržela peníze. Zkontrolovaly jsme tedy zůstatek na jejím účtu a viděly jsme půjčky ve výši 180 000 eur.
Okamžitě jsem se na veřejnosti rozplakala a jediné, na co jsem mohla myslet, bylo, že kdybych měla tuhle částku, mé problémy by byly pryč. Tak jsme šly domů. Manželovi jsem to neřekla. Za těch 100 eur, co mi dala, jsem si koupila nějaké potraviny domů a podepsala smlouvu. Se sousedkou jsme požádaly společnost o půjčku, protože mi dala pokyny, takže jsme postupovaly podle pokynů, protože proces byl stejný. Takže po všech těchto procesech mi společnost také poskytla půjčku
.(`’•.¸(` •.¸* ¸.•’´)¸.•’´)..«´ Ibrahim Ismail Loan Finance ¨`»(Ibrahimismailloanfinance@gmail.com)
..(¸. •’´(¸.•’´ * `’•.¸)`’•.¸ ). +393508504134
Můžete se také zaregistrovat a vyřešit své finanční problémy.
Sdílím tento příběh, protože vím, že tolik lidí potřebuje finanční pomoc a společnost vám pomůže.
Jmenuji se Fatima Ahmed
Název společnosti: Ibrahim Ismail půjčku Finance
Telefon/Whats App společnosti: +393508504134
E-mail společnosti: Ibrahimismailloanfinance@gmail.comAhoj bratři a sestry
Jsem zde, abych svědčila o Boží dobrotě v mém životě a o tom, jak jsem byla zachráněna před finančním stresem, protože moje firma upadala a moje rodina byla v tak těžké situaci, že jsme nemohli ani zaplatit školné pro děti, protože hořkost ovládla mé srdce.
Můj manžel také selhal, protože jsme provozovali rodinný podnik ve Valencii, kde jsme byli zmatení. Můj manžel se pokusil získat půjčku od banky, ale byla mu odmítnuta, a tak si šel hledat půjčku online, protože ho podvedli nějací online podvodníci, kteří mu slíbili půjčku a řekli, že musí zaplatit poplatek, aby ji získal. Můj manžel si půjčil peníze od svých přátel, aby poplatek zaplatil, a pak si s nějakou výmluvou vyžádali další poplatek. Musel si jít půjčit od svého bratra v Madridu, aby se ujistil, že dostane půjčku alespoň na financování potřeb rodiny, a poté, co poplatek zaplatil, byl s nějakou výmluvou požádán, aby zaplatil znovu. To vedlo k nárůstu hladu v rodině, takže jsme museli sbírat jídlo od našich blízkých sousedů. A měsíce jsme trpěli a podnik byl dočasně uzavřen.
Takže jedno věrné odpoledne kolem 14:00 mi zavolala jedna blízká sousedka a řekla, že si vezme půjčku od online půjčovací společnosti. Pokud půjčku získá, představí mi ji. Šly jsme tedy společně k bankomatu a zkontrolovaly si půjčku. Půjčka tam nebyla. Čekaly jsme tedy asi 30 minut, pak nám na telefon přišlo upozornění z banky, že na účet obdržela peníze. Zkontrolovaly jsme tedy zůstatek na jejím účtu a viděly jsme půjčky ve výši 180 000 eur.
Okamžitě jsem se na veřejnosti rozplakala a jediné, na co jsem mohla myslet, bylo, že kdybych měla tuhle částku, mé problémy by byly pryč. Tak jsme šly domů. Manželovi jsem to neřekla. Za těch 100 eur, co mi dala, jsem si koupila nějaké potraviny domů a podepsala smlouvu. Se sousedkou jsme požádaly společnost o půjčku, protože mi dala pokyny, takže jsme postupovaly podle pokynů, protože proces byl stejný. Takže po všech těchto procesech mi společnost také poskytla půjčku
.(`’•.¸(` •.¸* ¸.•’´)¸.•’´)..«´ Ibrahim Ismail Loan Finance ¨`»(Ibrahimismailloanfinance@gmail.com)
..(¸. •’´(¸.•’´ * `’•.¸)`’•.¸ ). +393508504134
Můžete se také zaregistrovat a vyřešit své finanční problémy.
Sdílím tento příběh, protože vím, že tolik lidí potřebuje finanční pomoc a společnost vám pomůže.
Jmenuji se Fatima Ahmed
Název společnosti: Ibrahim Ismail půjčku Finance
Telefon/Whats App společnosti: +393508504134
E-mail společnosti: Ibrahimismailloanfinance@gmail.com
Několik posledních článků v rubrice Literatura
Co mi přineslo červencové čtení? A jedna společná otázka
Básník Halas
Dětská, ale nedětinská hrubínologie
Znojmo podle Moniky Frecerové
Petra Kohoutová učí cizince na VŠ a vydala druhý román
Zázračné houby
Pražské příběhy: Legendy, tajemství i zapomenutá zákoutí
Toulky Gruzií: Kavkazské treky, koňské sedlo i skrytá zákoutí Tbilisi
100 let zprávy o potopené civilizaci Mu
Za Karlem Pexidrem
Knihy, které odcházejí
Jak trpěl Otakar Čapek a Tajemství košáteckého hradu
Odtažitý digitální experiment Czechoslayvakia
Knížka Po Marice přináší svědectví o lásce, smrti a naději
Pomalost podle Kundery
Mistr kresby Oldřich Jelínek a spol. Čtěte Foglarovský sborník!
Dallergutův obchodní dům se sny
Televizní seriál Dexter běží 20 let
Karty proti vině: Co se stane, když se pokusíte utéct před realitou do orákula?
Neviditelné pasti - čtivo pro přemýšlivé čtenáře
Další články v rubrice Literatura
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.