ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
úterý 6.10.2026, svátek má
Hanuš
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Rudolfův (po)hřebChvála čiré radostiPůvod psaní, Páral a jiné svízeleNa cestěU nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška
Nejčtenější za 14 dní
Pokusnej Motýlek otevírá tabu autoimunitních onemocnění i cestu k sebepřijetíJak pracuje AINěco o Štaflíku a ŠpagetkoviKdo byl Old Surehand?Lucie Ernestová: Miluj svůj život 2027Kriminálka podle Jana MašatyZaniklé obceKonec pohádky?Osud budoucího filozofa KlímyRakovina dutiny ústní postihne stovky Čechů ročně. Poznejte příznakyJak psal Klíma Ladislav svá dramataVyšel televizní scénář seriálu Bouře století
Sta let by se v květnu dožil Svatopluk Hrnčíř
21.05.2026 Ivo Fencl Literatura
Ve čtvrtek 21. května 2026 by se dožil sta let spisovatel a redaktor Svatopluk Hrnčíř, který zemřel roku 2014 a s nímž jsem se spřátelil díky České společnosti Sherlocka Holmese, kam jsme oba vstoupili nezávisle na sobě. On mířil svými literárními díly celoživotně na děti a psal pro ně dokonce science fiction a tu zcela první sci-fi mu zveřejnili před osmdesáti lety v časopise Junák a má podtitul Nedej zahynouti nám (1946).
Vědeckofantastická je zrovna tak Hrnčířova první kniha Případ skončil v pátek (1959) a dočkala se i díky Otovi Hofmanovi (spoluautor scénáře) filmové adaptace pod titulem Zpívající pudřenka. Inženýr Jiří Sodoma, zosobněný zde hercem Vladimírem Hrubým, a jeho spolupracovnice Věra (Jana Štěpánková) vynašli předlouho před érou mobilních telefonů něco podobného a vynález vložili do tabatěrky kombinované s pudřenkou. Obě půle jsou však samostatné a badatelé by o tabatěrku přišli, kdyby nebylo filmových záběrů pořízených dětskou partou, která si zachycovala na filmový pás hru na detektivy.
Ve filmu řádí vynálezu lační lupiči a pudřenky se nezmocní jenom díky tomu, že si ji půjčil z Věřiny kabelky její mladší bratr. Teprve po finální honičce jsou pachatelé usvědčeni dík onomu dětmi zhotovenému filmu. Ve Zpívající pudřence vystupuje mj. i budoucí režisér Karel Smyczek (hraje chlapce Jupku) a zlodušským doktorem Švarcem je tady František Filipovský. Vede tlupu. Příběh se odehrává v Prahy, včetně chrámu svatého Víta, Hradčan, Staroměské mostecké věže, Karlova mostu, Malé Strany, Kampy, Čertovky, Václaváku, Letenského tunelu, Stromovky, Výstaviště a Holešovic, hrají i Jiří Sovák či Jaroslav Štercl a do rolí lupičů režisér Vošmik obsadil trio Rudolf Hrušínský, Josef Kemr a Miloš Kopecký. Ten si ve filmu říká Krásný Venca.
Hrnčíř napsal knihu na základě svého filmového námětu a snímek měl premiéru v lednu 1960; nicméně Svatopluk se dál věnoval spíš práci pro pionýrské časopisy a vedle stovek povídek a dvaceti knížek vytvořil i scénáře nějakých čtyřiceti komiksů. A právě ony jsou jeho parketa, řekl bych, a nejraději mám komiksovou trilogii Kouzelná koloběžka (1995), Vynálezy pana Semtamťuka (2006) a Nápady pana Semtamťuka (2013), zahrnující padesát převážně vědeckofantastických epizod zveřejňovaných od roku 1971 ve Čtyřlístcích. Chci jen upozornit, že tři svazky ignorují epizodu prvou a druhou z roku 1969, které se jmenují Vašek a bílá holčička a Výlet do Mamutova, a tím pádem je hledejte buď v dnes nedostupných a předražených Čtyřlístcích číslo 4 a 6, nebo v reedicích, z nichž ta nejstarší je z roku 1991.
Proč vypadly úvodní příběhy? Alena a Vašek tam ještě nemají svou speciální koloběžku, jejímž prostřednictvím putují časem i prostorem, a získali ji až ve Čtyřlístku 13 (1971), aby se vzápětí stali svědky příchodu praotce Čecha na Říp, dopravení jednoho kance na Vyšehrad a… Takřka bych napsal, že viděli Horymírův skok, ale to ne, anžto vladyku unesli přes hradby právě na „Kouzloběžce“.
Výborné je i čtvrté pokračování Za vlády knížete Vaška, kde Kouzloběžka děti pro změnu dopraví za alchymistou Konrádem Fouskem z Lanškrounu, a to ve chvíli, kdy vynalezl Kofolu, pojmenovanou složením tří prvních slabik jeho tří jmen. Další vtip je v tom, že jsou Alena s Václavem omylem považováni za omládnuvšího krále a královnu (omládnuvší díky alchymistovu elixíru), i chopí se příležitosti, šmahem zruší robotu a zavedou školní docházku, což si pak Vašík po návratu časem zdeptaně vyčítá.
Po dalším letu mezi loupežníky a zbojníky (poprvé vyšlo ve Čtyřlístku číslo 17) změnil Hrnčíř taktiku a přišel s baronprášilovským příběhem Neuvěřitelné příhody papouška Kryštůfka. Následovaly zásah Alenky a Vaška do olympijských her a pouť mezi veleještěry a následně i do Egypta, což je nejzdařilejší a pamětihodná epizoda, kde Alena a Vašek pronikají podle návodu z náhodně nalezené listiny do těch nejtemnějších útrob pyramidy. Uvnitř nechybí drak, labyrint a mumie a dobrodruzi nakonec stanou v očích sfingy, kam došli její hlavou, a protože se Vašek málem zřítí a visí za ruku pod jedním tím okem, vzdálený Egypťan nemůže než zvolat: „Ó! Všemohoucí ukázal mi zázrak! Mlčící sfinga - roní slzy!“
Po odletu do Čech odevzdají děti onu rafinovanou listinu jednomu našemu učenci, aniž mu prozradí, co zažily, a uslyší: „Ale to je nic. Nejde o žádný vzácný dokument. Jen jsem si překreslil několik egyptských znaků, které dohromady nedávají smysl.“
Alena a Vašek letí pak i do pralesa plného orchidejí (asi pod vlivem románu Františka Flose) a navštíví i Robinsona, kterého zachrání z jeho ostrova vysoce překvapujícím způsobem. Následuje výprava mezi trpaslíky i do arktických krajů, nicméně roku 1974 přenesl Hrnčíř tyto hrdiny do ryzí science fiction a nechal je poznat vynálezce Semtamťuka.
Tento stařec žije ve starém zámečku v zarostlé, uzamčené zahradě jako z Trnky a jeho objevy jsou fenomén za fenoménem. Jde o zmenšovací i zvětšovací pilule, o speciální brýle a ještě speciálnější náušnice, o „živoucí“ boty, cylindr, pod nímž se stane kdokoli neviditelným, o „magický“ prsten i rukavice, jež vám dodají obrovskou sílu, o neuvěřitelný hrnek i ještě neuvěřitelnější kukačkové hodiny, o „zavlažovací“ deštník, o pozoruhodného robota, o speciální kytaru a ještě speciálnější stůl, o nejneuvěřitelnější dalekohled a hrůzný kaktus, o „čarodějné“ koště i raketu. Inu, Hrnčíř hýří fantazií a invencí a vydržel s dalšími a dalšími vynálezy až do roku 1982, kdy byl tento komiks po 35 pokračováních na dlouho přerušen, přičemž výtvarník Adolf Born už se k němu neměl nikdy vrátit. Co víc, Hrnčíř nechal být i Alenku a Vaška a nasadil ke spolupráci s vynálezcem Semtamťukem zbrusu nový pár dětí, Kláru a Kubu. Těch se v letech 2000-2004 výtvarně ujala jeho dcera Lenka Vybíralová, i vyrašilo ještě sedmnáct Nápadů pana Semtamťuka, a to v epizodách Vousy, Rozhledna, Kladívko, Bábovka, Motýl, Krtek, Křeslo, Strašák, Čepice, Obraz, Vařečka, Balón, Brouk, Oko, Ostrov, Pyramida a Hrad.
Svatopluk Hrnčíř byl unikátní spisovatel, který si až do smrti zachoval dětského ducha a který jinou trilogií o Uctívačích ginga navázat na svět Jaroslava Foglara. Ačkoli byl Hrnčíř celoživotně a prací spjatý s Prahou, nikdy neustaly jeho návraty do Lázní Bělohrad, kde se před sty lety narodil a kde mu letos uspořádali přednáškou korunovanou výstavu.
Ve filmu řádí vynálezu lační lupiči a pudřenky se nezmocní jenom díky tomu, že si ji půjčil z Věřiny kabelky její mladší bratr. Teprve po finální honičce jsou pachatelé usvědčeni dík onomu dětmi zhotovenému filmu. Ve Zpívající pudřence vystupuje mj. i budoucí režisér Karel Smyczek (hraje chlapce Jupku) a zlodušským doktorem Švarcem je tady František Filipovský. Vede tlupu. Příběh se odehrává v Prahy, včetně chrámu svatého Víta, Hradčan, Staroměské mostecké věže, Karlova mostu, Malé Strany, Kampy, Čertovky, Václaváku, Letenského tunelu, Stromovky, Výstaviště a Holešovic, hrají i Jiří Sovák či Jaroslav Štercl a do rolí lupičů režisér Vošmik obsadil trio Rudolf Hrušínský, Josef Kemr a Miloš Kopecký. Ten si ve filmu říká Krásný Venca.
Hrnčíř napsal knihu na základě svého filmového námětu a snímek měl premiéru v lednu 1960; nicméně Svatopluk se dál věnoval spíš práci pro pionýrské časopisy a vedle stovek povídek a dvaceti knížek vytvořil i scénáře nějakých čtyřiceti komiksů. A právě ony jsou jeho parketa, řekl bych, a nejraději mám komiksovou trilogii Kouzelná koloběžka (1995), Vynálezy pana Semtamťuka (2006) a Nápady pana Semtamťuka (2013), zahrnující padesát převážně vědeckofantastických epizod zveřejňovaných od roku 1971 ve Čtyřlístcích. Chci jen upozornit, že tři svazky ignorují epizodu prvou a druhou z roku 1969, které se jmenují Vašek a bílá holčička a Výlet do Mamutova, a tím pádem je hledejte buď v dnes nedostupných a předražených Čtyřlístcích číslo 4 a 6, nebo v reedicích, z nichž ta nejstarší je z roku 1991.
Proč vypadly úvodní příběhy? Alena a Vašek tam ještě nemají svou speciální koloběžku, jejímž prostřednictvím putují časem i prostorem, a získali ji až ve Čtyřlístku 13 (1971), aby se vzápětí stali svědky příchodu praotce Čecha na Říp, dopravení jednoho kance na Vyšehrad a… Takřka bych napsal, že viděli Horymírův skok, ale to ne, anžto vladyku unesli přes hradby právě na „Kouzloběžce“.
Výborné je i čtvrté pokračování Za vlády knížete Vaška, kde Kouzloběžka děti pro změnu dopraví za alchymistou Konrádem Fouskem z Lanškrounu, a to ve chvíli, kdy vynalezl Kofolu, pojmenovanou složením tří prvních slabik jeho tří jmen. Další vtip je v tom, že jsou Alena s Václavem omylem považováni za omládnuvšího krále a královnu (omládnuvší díky alchymistovu elixíru), i chopí se příležitosti, šmahem zruší robotu a zavedou školní docházku, což si pak Vašík po návratu časem zdeptaně vyčítá.
Po dalším letu mezi loupežníky a zbojníky (poprvé vyšlo ve Čtyřlístku číslo 17) změnil Hrnčíř taktiku a přišel s baronprášilovským příběhem Neuvěřitelné příhody papouška Kryštůfka. Následovaly zásah Alenky a Vaška do olympijských her a pouť mezi veleještěry a následně i do Egypta, což je nejzdařilejší a pamětihodná epizoda, kde Alena a Vašek pronikají podle návodu z náhodně nalezené listiny do těch nejtemnějších útrob pyramidy. Uvnitř nechybí drak, labyrint a mumie a dobrodruzi nakonec stanou v očích sfingy, kam došli její hlavou, a protože se Vašek málem zřítí a visí za ruku pod jedním tím okem, vzdálený Egypťan nemůže než zvolat: „Ó! Všemohoucí ukázal mi zázrak! Mlčící sfinga - roní slzy!“
Po odletu do Čech odevzdají děti onu rafinovanou listinu jednomu našemu učenci, aniž mu prozradí, co zažily, a uslyší: „Ale to je nic. Nejde o žádný vzácný dokument. Jen jsem si překreslil několik egyptských znaků, které dohromady nedávají smysl.“
Alena a Vašek letí pak i do pralesa plného orchidejí (asi pod vlivem románu Františka Flose) a navštíví i Robinsona, kterého zachrání z jeho ostrova vysoce překvapujícím způsobem. Následuje výprava mezi trpaslíky i do arktických krajů, nicméně roku 1974 přenesl Hrnčíř tyto hrdiny do ryzí science fiction a nechal je poznat vynálezce Semtamťuka.
Tento stařec žije ve starém zámečku v zarostlé, uzamčené zahradě jako z Trnky a jeho objevy jsou fenomén za fenoménem. Jde o zmenšovací i zvětšovací pilule, o speciální brýle a ještě speciálnější náušnice, o „živoucí“ boty, cylindr, pod nímž se stane kdokoli neviditelným, o „magický“ prsten i rukavice, jež vám dodají obrovskou sílu, o neuvěřitelný hrnek i ještě neuvěřitelnější kukačkové hodiny, o „zavlažovací“ deštník, o pozoruhodného robota, o speciální kytaru a ještě speciálnější stůl, o nejneuvěřitelnější dalekohled a hrůzný kaktus, o „čarodějné“ koště i raketu. Inu, Hrnčíř hýří fantazií a invencí a vydržel s dalšími a dalšími vynálezy až do roku 1982, kdy byl tento komiks po 35 pokračováních na dlouho přerušen, přičemž výtvarník Adolf Born už se k němu neměl nikdy vrátit. Co víc, Hrnčíř nechal být i Alenku a Vaška a nasadil ke spolupráci s vynálezcem Semtamťukem zbrusu nový pár dětí, Kláru a Kubu. Těch se v letech 2000-2004 výtvarně ujala jeho dcera Lenka Vybíralová, i vyrašilo ještě sedmnáct Nápadů pana Semtamťuka, a to v epizodách Vousy, Rozhledna, Kladívko, Bábovka, Motýl, Krtek, Křeslo, Strašák, Čepice, Obraz, Vařečka, Balón, Brouk, Oko, Ostrov, Pyramida a Hrad.
Svatopluk Hrnčíř byl unikátní spisovatel, který si až do smrti zachoval dětského ducha a který jinou trilogií o Uctívačích ginga navázat na svět Jaroslava Foglara. Ačkoli byl Hrnčíř celoživotně a prací spjatý s Prahou, nikdy neustaly jeho návraty do Lázní Bělohrad, kde se před sty lety narodil a kde mu letos uspořádali přednáškou korunovanou výstavu.
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Literatura
Pokusnej Motýlek otevírá tabu autoimunitních onemocnění i cestu k sebepřijetí
Děsy MUDr. Emila Trévala
Svobodná vůle jako elegantní iluze biologických procesů
Vyšel televizní scénář seriálu Bouře století
Rytíři z Byšic – nový historický román odhaluje zapomenutý šlechtický rod
Rilla z Ingleside přichází v novém ilustrovaném vydání
Osud budoucího filozofa Klímy
Kdo byl Old Surehand?
Kriminálka podle Jana Mašaty
Dopadnout jako Ludvík Jagellonský u Moháče
Nenalezený mísí Kafku, magický realismus a poezii
Skutečný život římských císařů: Jak se vládne světu?
Naturalismus v kotlině, kde chyběl Émil Zola
Pozor na rozdíl mezi kamarády a ozvučnou deskou!!!
Folklor podle Otčenáška
Sherlock Holmes a mistři lží
Devět hororů od vikáře Maldena
Božena Němcová a magie
Nocleh u Párala, vzpomínka na Hrabala
120 let od narození kouzelníka Rawsona
Další články v rubrice Literatura
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.