Rudolfův (po)hřebChvála čiré radostiPůvod psaní, Páral a jiné svízeleNa cestěU nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška
Dodatečně k pětasedmdesátce Kurtu RusselloviZázračné houbyO Samu Neillovi bez Jurských parkůNeviditelné pasti očima autorek: Co nás drží v šachu a jak najít cestu ven?3 lahodné smoothie drinky: Osvěžení plné vitamínůPetra Kohoutová učí cizince na VŠ a vydala druhý románPřed sto lety zemřel Václav Sojka, podivuhodný dramatikObyčejná a neplánovaná smrt Jiřího Schelingera100 let od narození Ludvíka VaculíkaJak překonat autismusNaznačuje nový Vinnetou, že už Američané se chovali jako náckové?Znojmo podle Moniky Frecerové
Adaptace Homérovy Odyssey, kterou napsal a režíroval extrémně schopný Christopher Nolan (*1970), je postavena hned na dvou klíčových masakrech: vyvraždění Troje a vyvraždění ženichů.
Většina lidí, nebo aspoň já mám ten pocit, bere trik s Trojským koněm jako něco báječného a obdivuhodného, hodné poklony, zatímco momenty, kdy zamknout bezbranné nápadníky v sále, aby je Odysseus porubal, respektive proklál šípy, vzbuzující občas povytažení obočí. „Nemohl jim, prosím vás, gentlemansky říci já jsem se vrátil, jděte a bděte?“
Nemohl.
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.