Rudolfův (po)hřebChvála čiré radostiPůvod psaní, Páral a jiné svízeleNa cestěU nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška
Dodatečně k pětasedmdesátce Kurtu RusselloviZázračné houbyO Samu Neillovi bez Jurských parkůNeviditelné pasti očima autorek: Co nás drží v šachu a jak najít cestu ven?3 lahodné smoothie drinky: Osvěžení plné vitamínůPetra Kohoutová učí cizince na VŠ a vydala druhý románPřed sto lety zemřel Václav Sojka, podivuhodný dramatikObyčejná a neplánovaná smrt Jiřího Schelingera100 let od narození Ludvíka VaculíkaJak překonat autismusNaznačuje nový Vinnetou, že už Američané se chovali jako náckové?Znojmo podle Moniky Frecerové
Volné veršování na základě úkolu z lekce tvůrčího psaní Renaty Šindelářové na univerzitě třetího věku:
„Vytvořte text s použitím básnických prvků na téma: Čirá radost
| CHVÁLA ČIRÉ RADOSTI Ó, radosti, radosti čirá, voníš jak zjara rozkvetlá louka širá! Jsi jako slunko, co náhle vyhoupne se z mraků, polibek vtisknutý první láskou za soumraku. Jako hvězdička, co zazáří okamžitě, jako úsměv, jenž vyloudí nevinné dítě. Pramínek vody, co vytryskne ze země, dar z čisté lásky, když překvapí příjemně. Jsi jako víla roztančená právě, jako krůpěj rosy, co zatřpytí se v trávě! Jiskřička z ohně, co k nebi vyletí, vzácný objev, co dřímal v zemi staletí. Jsi jako čistá, zářivá energie, v níž srdce se osvěží a aspoň chvilku štěstím žije. ![]() |
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.