Jeden krtek jaro neděláMezi tichem přírody a křehkostí štěstí: Čtenářský prosincový deníkReálný domov bez nároku na dokonalostRukověť pro posluchače zprávVáclav Cílek o ŘípuRufus: Mořský dráček, který neuměl plavatProč přidat do kávy olivový olej?Když péče o blízkého přerůstá přes hlavu: přehled služeb, které vám mohou ulevitMimořádná divadelní spolupráce 6 dobrých tipů pro budoucí spisovateleVzduch byl modrý nikotinem aneb Sedláčkovina za stoSmysl pro emoce, Smysl pro tumor
Internet by měl být nejkratší cestou, jakou si doplnit, popřípadě ověřit informace. Postupem času, bohužel, slouží ke stahování celých referátů a seminárních prací. Většina dnešní mládeže nemá potřebu číst knihy, když jejich anotace už někdo dal na „net“.
V dobách, kdy nefungovala světová komunikační síť, byli studenti alespoň nuceni zajít do knihovny a nahlédnout do díla, které měli přečíst. Dělali si výpisky z jednotlivých stran a ze shrnutí. Ovšem dnes internet funguje jako síť mezi knihou a studentem. Není ovšem sítí komunikační, ale spíš tou rybářskou, kdy chytá oběti do svých spárů a ke knize je ani nepustí.
Pamatuji si na jednu z prvních hodin na gymnáziu, kdy jsme „začali“ pracovat s internetem. Dostali jsme za úkol vyhledat zajímavé adresy. Zvítězily stránky typu Ctenarskydenik.cz a Seminarky.cz.
Samozřejmě, že tyto stránky nejsou v podstatě špatné, když se informace z nich čerpají jen někdy a pro kontrolu, ale dnes se stahují rovnou celé referáty a někteří se je ani neobtěžují přepsat. Dříve si někteří učitelé mysleli, že opisovali jen spolužáci mezi sebou, ale stejné znění práce mělo několik škol v republice.
Referáty z povinné četby ale nejsou jediným problémem. Spíše tím nejmenším. Dnes se stahují informace, které studenti využívají i ve svých seminárních pracích a to i na vysokých školách. Pokud někdo stáhne cizí práci a podepíše se pod ní svým jménem, jedná se zde o plagiátorství. Proti tomu se v poslední době snaží někteří pedagogové zamezit tím, že vyhledávají klíčové výrazy na internetu nebo pomocí softwarů vyhledávají, zda-li konkrétní práce nebyla na světě dávno před tím, než je datována.
Zde ovšem platí otázka: Nestudujeme hlavně kvůli sobě? Proč tedy někteří předstírají zájem o látku, když se ani nesnaží o ní něco zjistit a schovávají se za práce jiných? Fakt, že studentka, která přinese svoji esej, která je psána v mužském rodě je sice trapný, ale možná už zde působí drobná degenerace způsobená internetem.
Používání této sítě je výhodou a jako takové by si ji měli lidé vážit. Zde totiž vždy neplatí „co je psáno, je dáno“. Na internet se mohou dostat zcela mylné informace a jejich použitím a neověřením si jich zesměšníme především sami sebe. Vsadit celou svoji práci na někoho, koho vlastně ani neznáme (ale jeho text krademe) je lehkomyslné.
Nejenom děti degenerují u počítačových her, ale i dospělí, kterým se nechce shánět nové informace, a tak v klidu vsedě u počítače surfují. Ovšem pozor - to, že někdo umí najít klíčová slova, téma práce a stáhnout ji, také vypovídá o tom, že s komunikační sítí vlastně ani pracovat neumí. Okopírovat první referát, který po zadání naskočí je sebevražda, protože trochu „kyber“ kantor na referát narazí. A těchto případů není opravdu málo.
Foto: Majaky.cz
No, je to o velké lenosti a docela by mě zajímalo, jak to takový kantor řeší. Dá studentovi kuli nebo druhou šanci? Bohužel osobně mám spíš zkušenost, že to kantoři neřeší vůbec, zřejmě už rezignovali... :-(((
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.