Už prostředí nenápadné, téměř dobové kavárny slibovalo hezký zážitek. Kavárna na rohu ne příliš frekventované, tiché ulice, která jako by vystoupila z dávné minulosti, při prvním pohledu splnila přesně to, co jsem čekala. Komorní náladu podporovala i tlumená světla, zaměřená na ty, jež nás pořadem provázeli.

Co říct z pohledu diváka? Zcela jistě to, že všichni tři účinkující mají můj obdiv. Ono jen tak si stoupnout před diváky, ať sebelíp připravení, vyžaduje velký kus odvahy, kterou na příklad já v sobě nemám. To, že nás Martina Bittnerová seznámila s nepříliš známou částí života snad nejznámějšího českého básníka K. H. Máchy nekomplikovanou, běžnou mluvou, jako by si s námi téměř povídala při hrnku kávy, určitě zapůsobilo víc, než kdyby nám tzv. „přednášela“. Za sebe mohu říci, že mě tímto způsobem vtáhla do života K. H. Máchy přesvědčivěji, než kdyby jen přednesla fakta, o nichž široká veřejnost zcela jistě mnoho netuší.

Snad každý zná básnickou sbírku „Máj“, která básníka proslavila, ale málokdo může říct, že toho ví o jeho životě víc, než několikrát zmiňovaná Martina Bittnerová. Stydím se přiznat, že před tímto večerem jsem o tomto spisovateli věděla jen málo. Den Mága, jak se celý pořad nazýval, mi ho odhalil takového, jaký skutečně byl – ne příliš tolerantní, domýšlivý, egoistický, ale možná i nešťastný, přelétavý od jednoho milostného ztroskotání k druhému, toužící a hledající – ovšem co, to zřejmě nevěděl ani on sám.



Zdroj fotografií: fotogalerie Rozhledny