První pózovaly už na začátku minulého století pro časopisy
Vogue a
Harper´s Bazaar. Tyto slečny snily spíše o herecké kariéře a šlo jim spíše o to, aby předvedly samy sebe, než model, který měly na sobě. Skutečné profesionální manekýny se objevily až se vznikem módních salonů. Nejdříve předváděly modely klientkám módních salonů. Vznik módních přehlídek je spojen opět s
Coco Chanel, jež si pečlivě vybírala slečny předvádějící její modely. Navíc dívky se v těchto modelech fotily i pro různé módní časopisy, tudíž se módní zboží dostalo do podvědomí širší klientely a hlavně se o něm vědělo i v cizích zemích.
Počet manekýn vzrůstal a stejně tak potřeba sdružit je v agenturách, odkud by si mohli klienti vybírat. První agenturu založila v roce 1928
Lucie Claytonová ve Velké Británii. Mezi nejznámější, které vznikly v minulém století, pak jistě patří agentura
Ford a
Elite, která vznikla v sedmdesátých letech a funguje dodnes. Práce manekýn se začala jevit jako finančně zajímavá a postupně se z některých slečen stávaly populární osobnosti, stejně obdivované jako herci nebo zpěváci.
I Marylin byla manekýnouJako manekýna začínala i jedna z nejpopulárnějších hereček
Marylin Monroe. Později, když se stala slavnou, se její fotografie objevovaly v časopisech, v novinách a díky tomu se začal udávat módní směr. Ženy chtěly vypadat jako ona, proto si pečlivě prohlížely její obrázky, které následně nosily ke svým kadeřníkům a chtěly, aby jim vytvořil účes, který měla
Marylin. Podle fotografií si také vybíraly oblečení, které slavná herečka nosila. Nejenom díky časopisům, ale už i díky televizorům, mohly ženy sledovat osud této herečky.
Marylin Monroe představoval typ ženy, jež měla středně dlouhé, většinou natočené blond vlasy, plná ústa, smyslný pohled, plnou ženskou postavu, a tak v té době chodilo hodně žen.
Marylin se totiž pro ně stala idolem, osobou, kterou kopírovaly. To jim umožnila hlavně média, která tuto herečku zachycovala v různých situacích. Zajímavé je, že i dnes – padesát let po její smrti- je stále zobrazována v různých médiích, a také napodobována.
Stala se ikonou právě prostřednictvím médií. Byla sice herečkou, ale říká se, že neuměla ani moc hrát a ani moc zpívat. Nicméně díky prezentaci v médiích se stala tím, čím je dodnes. Obdivovanou osobou především díky své vizáži.
Zlatá éra manekýn
Éra pravých modelek vznikla v sedmdesátých letech, kdy na scénu přišla modelka jménem
Twiggy. Jednalo se o opravdu velice subtilní dívku. Když se tato slečna poprvé objevila na stránkách módních časopisů, začalo se spekulovat o tom, jestli je správné, prezentovat v médiích takto vyhublé slečny.
V osmdesátých letech se módní branže vrátila více k ženskosti. Vznikaly nové módní časopisy a modelky se stávaly celebritami, což platilo vždy pouze ve spojení s herci či zpěváky. V této době vznikla tzv. éra supermodelek, kterou tvořily
Cindy Crawford,
Stephanie Seymour,
Claudia Schiffer,
Naomi Campbell,
Helena Christensen,
Linda Evangelista a
Christy Turlington. I když se v této době české dívky nemohly prezentovat, protože žily v komunistickém státě, existuje jedna Češka, která byla známá i v osmdesátých letech. Jmenuje se
Pavlína Pořízková a v osmdesátých letech žila v Americe v emigraci.
V druhé polovině devadesátých let se na módních molech, ale i v časopisech začaly objevovat modelky, které stavbou své postavy opět připomínaly extrémně štíhlou
Twiggy. Navíc se jednalo o dívky viditelně mladší, spousta z nich začínala v době, kdy dosáhly patnácti let. Nicméně, na titulních stránkách a uvnitř časopisů se objevovaly dál. S tímto faktem se spojuje i vznik nové „módy“, ale v negativním smyslu. Dívky, které viděly velice štíhlé modelky, které berou i několik tisíc za přehlídku, chtěly být stejně obdivované. A tak, ať už proto, že se jim chtěly podobat, nebo dokonce chtěly zahájit profesionální dráhu modelky, začaly hubnout. V lepším případě držely diety a cvičily, ale v tom horším onemocněly
bulimií nebo anorexií. V obou případech se jedná o nemoc s narušením přísunu potravy. Moc tomu ani nepomohlo to, že se začalo říkat, že i některé modelky trpí těmito chorobami. Navíc se k tomu připojily i zprávy, že si modelky udržují linii díky kokainu. Problémy s touto drogou měla např. modelka
Tatiana Patitz, která musela svoji práci opustit, nebo
Kate Moss, kterou fotoreportéři přistihli při činu.
I když dívky média varují, že práce modelky je náročná a že mají lidé v této branži vysoké nároky, i přesto se touží stát modelkami - zřejmě vidí jen ten rozzářený usměv na titulní straně a uměle vyvolanou spokojenost. Přitom jenom samotné focení šesti fotografií do módního magazínu může trvat i den, a to už opravdu musí způsobit vyčerpání.
Hledání osobností v modelingu
Éra supermodelek se od dob osmdesátých let už nezopakovala. V časopisech se stále objevují nové mladé tváře, které si skoro nikdo nepamatuje. Proto časopis Vogue, společně s televizní stanicí
Vh1, dříve uděloval ocenění v oblasti módy. Patřila sem i kategorie nejúspěšnější modelka. Ocenění získaly např.
Carmen Cass,
Sophie Dahl,
Gisele Bündchen a poslední modelkou, která toto ocenění získala je
Karolína Kůrková. Za zmínku stojí, že
Karolína se ve svých sedmnácti letech stala nejmladší modelkou, která se objevila na titulní straně časopisu
Vogue.
Kariéra modelek nemá v Čechách tak silnou tradici, jako jinde ve světě. Před rokem 1989 se vyskytovalo pár modelek, které byly trochu známé. Nejčastěji předváděly pro
ÚBOK. Byly to např.
Marie Kadeřábková,
Petra &Sáchová,
Marie Beková, nebo
Milada Karasová. Právě ta využila svých zkušeností a v roce 1989 založila modelingovou agenturu
Czechoslovakmodels. Právě pod křídla této firmy se dostaly modelky, které jsou dnes známé i ve světě –
Eva Herzigová,
Daniela Peštová, v zahraničí se také uchytily
Simona Krainová nebo
Tereza Maxová.
Příště vás ovlivní (skrze média) módní ikony… Zdroj: www.juicy.cz 
Éra modelek - zleva: Stephanie, Cindy, Christy, Tatiana a Naomi
Zdroj: www.postershop.ch