ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
úterý 6.10.2026, svátek má
Hanuš
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Rudolfův (po)hřebChvála čiré radostiPůvod psaní, Páral a jiné svízeleNa cestěU nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška
Nejčtenější za 14 dní
Pokusnej Motýlek otevírá tabu autoimunitních onemocnění i cestu k sebepřijetíJak pracuje AINěco o Štaflíku a ŠpagetkoviKdo byl Old Surehand?Lucie Ernestová: Miluj svůj život 2027Kriminálka podle Jana MašatyZaniklé obceKonec pohádky?Osud budoucího filozofa KlímyRakovina dutiny ústní postihne stovky Čechů ročně. Poznejte příznakyJak psal Klíma Ladislav svá dramataVyšel televizní scénář seriálu Bouře století
Letní toulání po hradech českých VII.
14.09.2020 Michaela Wilhelmová Společnost
Dva hrady, na které dnes v našem putování zavítáme, můžete navštívit příjemným výletem nejlépe z hlavního města. Řeč bude o Konopišti a Okoři.
Konopiště
Známý hrad se nalézá nedaleko města Benešov a není tedy náhodou, že za jeho historické zakladatele považujeme rod Benešoviců. Údajné počátky stavby spadají do století 11., doložená stavba čněla v krajině však až ve století 13.
Ve své době Konopiště nezapadalo do běžného architektonického plánování. K obraně mělo určených sedm věží, zatímco většina tehdy stojících českých hradů se mohla pyšnit sotva dvěmi. Věžový komplex byl spojen obrannou zdí, která měla chránit Konopiště, skládající se z centrálního hradu a podhradí. Obranné prvky doplňoval příkop a val. Dnes si již stěží můžeme představit, že tento malebný zámek/hrad s překrásnými zahradami plnil vysoce strategicky-obrannou funkci.
Ve 14. století se hrad dostává ke &Sternberkům. Zdeněk ze &Sternberka, majitel ještě dalších pěti hradů, se dostal v 15. století do sporů s králem Jiříkem z Poděbrad. Ten se jal všechny jeho pevnosti obléhat a pokořit. Konopišti musel tehdy uznat nedobytnost. Přesto však nad Zdenkem král Jiří zvítězil. Dlouhých 18 měsíců obléhal Konopiště, které nezdolal ani přímým útokem, ani střelbou. Dokázal však plně izolovat veškeré obyvatele hradu a zajistil tak naprosté vyhladovění – posádka se nakonec vzdala sama.
V 15. století, po navrácení hradu zpět &Sternberkům, zbudoval Jan ze &Sterberka krásné zámecké zahrady. Asi sto let po jejich dokončení zachvátilo Konopiště řádění ohně. Rekonstrukce byla natolik drahá, že se současní majitelé museli hradu zbavit…
Konopiště se dostává do rukou Hodějů a ti v letech 1604-1607 uskutečňují přestavbu obranného hradu na pohodlný renesanční zámek. Konopiště krátce po přestavbě čekala další rána v podobě požáru – umyslně založenému. To když se mlel v Čechách souboj mezi katolíky (a konkrétně na benešovsku) Jednotou bratrskou.
Třicetiletá válka a s ní rabující &Svédové přidali kraji další trápení, ze které zámek vzpamatovával jen ztěží. Výraznější rekonstrukce přišla až s osmnáctým stoletím a další, hlavně krajinná, za Františka Ferdinanda. Ten se zasadil o zřízení rozsáhlého lesoparku, v němž můžeme relaxovat dodnes.
Okoř
Oproti zrenovovanému Konopišti je Okoř čirou zříceninou. Dochované písemnosti mluví o tomto hradu již v roce 1228, za zakladatele je považován Mikuláš Rokycanský. Hrad se snad od počátku skládal z vysoké obdélníkové zdi a mohutné veže ve tvaru hranolu (jen jedné, oproti sedmivěžovému Konopišti). Kaple, která se stala součástí hradu, je údajně mnohem starší.
O Okoři lze s politováním prohlásit, že zatímco dnes zná tuto zříceninu téměř každý (možná i díky písničce „na hradě Okoři…“), ve středověku měla jen okrajový význam a rozhodně ji nelze považovat za proslulou.
Menšího rozšíření se hrad dočkal za Bořivoje z Lochovic v 15.století, šlo hlavně o dolní bašty a několik dalších obranných prvků. 16.století přineslo renovaci hradu, jehož majitelem byl v té době Jiří Bořita z Martinic, na renesanční sídlo. Rekonstrukce, ač na pohled důkladná, nebyla však nikterak hloubková. Jak se při postupném chátrání hradu ukázalo, jednalo se zejména o povrchové stavební úpravy, určité odění studeného hradu do hávu renesance, přičemž základ zůstal v jádru původní.
Jako mnohé jiné, čekalo i Okoř chátrání. Nakrátko ji ještě z popela vyzdvihl jezuitský řád a dodal Okoři nádech baroka… po odchodu jezuitů však Okoř pomalu zanikala…
Zdroj obrázků: www.hrady.cz (dole Okoř), Bernd Janning / wikipedia
Známý hrad se nalézá nedaleko města Benešov a není tedy náhodou, že za jeho historické zakladatele považujeme rod Benešoviců. Údajné počátky stavby spadají do století 11., doložená stavba čněla v krajině však až ve století 13.
Ve své době Konopiště nezapadalo do běžného architektonického plánování. K obraně mělo určených sedm věží, zatímco většina tehdy stojících českých hradů se mohla pyšnit sotva dvěmi. Věžový komplex byl spojen obrannou zdí, která měla chránit Konopiště, skládající se z centrálního hradu a podhradí. Obranné prvky doplňoval příkop a val. Dnes si již stěží můžeme představit, že tento malebný zámek/hrad s překrásnými zahradami plnil vysoce strategicky-obrannou funkci.
Ve 14. století se hrad dostává ke &Sternberkům. Zdeněk ze &Sternberka, majitel ještě dalších pěti hradů, se dostal v 15. století do sporů s králem Jiříkem z Poděbrad. Ten se jal všechny jeho pevnosti obléhat a pokořit. Konopišti musel tehdy uznat nedobytnost. Přesto však nad Zdenkem král Jiří zvítězil. Dlouhých 18 měsíců obléhal Konopiště, které nezdolal ani přímým útokem, ani střelbou. Dokázal však plně izolovat veškeré obyvatele hradu a zajistil tak naprosté vyhladovění – posádka se nakonec vzdala sama.
V 15. století, po navrácení hradu zpět &Sternberkům, zbudoval Jan ze &Sterberka krásné zámecké zahrady. Asi sto let po jejich dokončení zachvátilo Konopiště řádění ohně. Rekonstrukce byla natolik drahá, že se současní majitelé museli hradu zbavit…
Konopiště se dostává do rukou Hodějů a ti v letech 1604-1607 uskutečňují přestavbu obranného hradu na pohodlný renesanční zámek. Konopiště krátce po přestavbě čekala další rána v podobě požáru – umyslně založenému. To když se mlel v Čechách souboj mezi katolíky (a konkrétně na benešovsku) Jednotou bratrskou.
Třicetiletá válka a s ní rabující &Svédové přidali kraji další trápení, ze které zámek vzpamatovával jen ztěží. Výraznější rekonstrukce přišla až s osmnáctým stoletím a další, hlavně krajinná, za Františka Ferdinanda. Ten se zasadil o zřízení rozsáhlého lesoparku, v němž můžeme relaxovat dodnes.
Okoř
Oproti zrenovovanému Konopišti je Okoř čirou zříceninou. Dochované písemnosti mluví o tomto hradu již v roce 1228, za zakladatele je považován Mikuláš Rokycanský. Hrad se snad od počátku skládal z vysoké obdélníkové zdi a mohutné veže ve tvaru hranolu (jen jedné, oproti sedmivěžovému Konopišti). Kaple, která se stala součástí hradu, je údajně mnohem starší.
O Okoři lze s politováním prohlásit, že zatímco dnes zná tuto zříceninu téměř každý (možná i díky písničce „na hradě Okoři…“), ve středověku měla jen okrajový význam a rozhodně ji nelze považovat za proslulou.
Menšího rozšíření se hrad dočkal za Bořivoje z Lochovic v 15.století, šlo hlavně o dolní bašty a několik dalších obranných prvků. 16.století přineslo renovaci hradu, jehož majitelem byl v té době Jiří Bořita z Martinic, na renesanční sídlo. Rekonstrukce, ač na pohled důkladná, nebyla však nikterak hloubková. Jak se při postupném chátrání hradu ukázalo, jednalo se zejména o povrchové stavební úpravy, určité odění studeného hradu do hávu renesance, přičemž základ zůstal v jádru původní.
Jako mnohé jiné, čekalo i Okoř chátrání. Nakrátko ji ještě z popela vyzdvihl jezuitský řád a dodal Okoři nádech baroka… po odchodu jezuitů však Okoř pomalu zanikala…
Zdroj obrázků: www.hrady.cz (dole Okoř), Bernd Janning / wikipedia
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Společnost
Rakovina dutiny ústní postihne stovky Čechů ročně. Poznejte příznaky
Lucie Ernestová: Miluj svůj život 2027
Lago di Garda: Italský rekordman vás okouzlí svou malebností
Téměř 92 000 marných pokusů dovolat se pomoci: Krizové lince hrozí zánik
Slyšet Havla. Český rozhlas připomene dvojí výročí nově objevenými nahrávkami
Jak pracuje AI
Zpráva z hořící laboratoře: Výzkum pidimozku
S umělou inteligencí lze mluvit jako s člověkem
Šok z umělé inteligence
David Copperfield má kulatiny
Osvědčené verše z pradávné Mateřídoušky
100 let od narození Ludvíka Vaculíka
Sta let by se dožil Fidel Castro
Neviditelné pasti očima autorek: Co nás drží v šachu a jak najít cestu ven?
Jak překonat autismus
3 lahodné smoothie drinky: Osvěžení plné vitamínů
Narodí se morče znova? Úvaha o smrti
Muzeum války 1866: Na Chlumu ožívá největší bitva českého území
Mikulovské muzeum slaví 100 let výstavou o tom, co návštěvník běžně nevidí
Vzpomínka na západočeského výtvarníka
Další články v rubrice Společnost
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.