Cestovatel musí být i objevitel, jinak zůstává turistouSeriál, který mě pobavil, trochu zklamal a nakonec rozplakalJeden krtek jaro neděláZločin, móda a jazz aneb Vražedné záhady slečny FisherovéLondýnská fantasy Alana MooreaMezi tichem přírody a křehkostí štěstí: Čtenářský prosincový deníkKdyž zmizí naděje a zbyde jen možnost ZNIČITJak vypadal typický Foglarův tábor?Rukověť pro posluchače zprávVáclav Cílek o ŘípuReálný domov bez nároku na dokonalostRufus: Mořský dráček, který neuměl plavat
| Kostky jsou vrženy přišel jsem si hrát sem, se svojí holčičkou jsi pro mne jedničkou moc tě mám rád z té krásy očím odejít se nechce ale do svých hebkých ručiček bereš těch šest kostiček protřepeš a hodíš lehce kutálí se kostičky s nadhledem starších lidí maminka nás hravé vidí hele, skoro samé jedničky! prohrávám, pokolikáté už zase netluču ale do stolu pěstí nehořekuji na téma štěstí v lásce já ho mám, zdá se do hry maminka se plete nám prý do postele musíš jít vyčistit zuby, hezky nás políbit teď s maminkou táta bude sám no, a v lásce přeci štěstí mám … |
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.