Rudolfův (po)hřebChvála čiré radostiPůvod psaní, Páral a jiné svízeleNa cestěU nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška
Pokusnej Motýlek otevírá tabu autoimunitních onemocnění i cestu k sebepřijetíVyšel televizní scénář seriálu Bouře stoletíKřtíme, čteme, podporujemeStříbrná svatba České republiky a Cinema CityDěsy MUDr. Emila TrévalaAntarktida, Arktida, kačeři a strýc SkrblíkKonec zrcadlového bludištěDnes máme výročí: 9. 10. se narodil Vladimír MenšíkMůj pes Barry nabízí dobrodružství v kulisách švýcarských AlpCimrmanovy šedesáté narozeniny a něco o Boženě NěmcovéHádanka, zpověď a cesta ven: čtení, které něco stojíVodák Zdeněk Šmíd paměti nedopsal
Dedlajn ale zatím není ani aploudnut na web. Pro členy magistrátu to ale musel být stejně brífink a velký brejnstrormink, nejlépe někde na akčním týmbildingu. Zkrátka čeština versus angličtina, věčný problém naší moderní éry…

Skutečně Z CELÉHO SRDCE děkuji za tento postřeh. Český národ, bohužel, patří mezi největší světové "řiťolezce" a pojmy jako národní hrdost rychle ztrácejí, ve společnosti ambiciózních „nahrab si co nejvíc", jakýkoliv smysl. Už před lety mě zarazilo, když, v rámci brigády pro nejmenovanou telefonní společnost, jednotlivé funkce nadřízených/kampaně byly vedeny pod anglickými názvy, mnohdy naprosto nesmyslnými.
Argumenty typu „doba je taková" nelze brát za dostatečné, protože s útokem angličtiny se musely/jí vypořádat i mnohé okolní země. Je zajímavé, že například Francouzi, Němci nebo Švýcaři podobné problémy neřeší. Nedomnívám se, že odmítání angličtiny souvisí se sílou státní ekonomiky nebo prosté velikosti dané země. V případě Čechů svoji roli patrně sehrává především přirozená laxnost, jistá "vyčůranost" - hlavně, když platí, potom udělám cokoliv- ale také rostoucí hloupost a neochota uvažovat o činech a z nich vyvozených důsledcích. Mnoho lidí totiž vůbec nenapadá, že by na používání anglických názvů mělo být něco závadného (nehledě na to, že mnozí ani netuší, co tato slova znamenají). Každé oddělení má prostě určitý BADŽET a do toho se musí vejít. Označení „sekretářka“ je dneska DESHONESTUJÍCÍ a kdo není OFIS ESISTENT není IN. Pod nejodpornějším pojmem TÝMBILDING se skrývá nucená akce s nucenými úsměvy na nám nesympatické kolegy, související se ztrátou důmyslné složky českého jazyka-vykání-protože po vzoru angličtiny si přece všichni tykáme (a to je zejména praktické při řešení sporů nebo vyhazovech).
Situace je o to zoufalejší, že některé doslovné (rozuměj špatné) překlady anglických frází pomalu vstupují do běžné mluvené češtiny. Přání typu "Měj hezký den" (Have a nice day) však tahají za uši stále méně českých občanů. Odpověď na otázku, co bude dál s národem, který (ne)vědomě podporuje zánik vlastního jazyka a vstupuje do pozic ochotného sluhy cizích pánů, tak děsí snad pouze ty, kteří na úkor doby ještě stále o něco, v zájmu češství, usilují.
Asi bych z předešlého komentáře (s kterým plně souhlasím), vypíchl "rostoucí hloupost". Hloupost rozhodujících úředníků, hloupost těch, od nichž se očekává užívání uvedených slov a v neposlední řadě neschopnost vidět (zatím víceméně přívětivou) ironii, jež na ně juká ze všech stran (viz Chinaski).
Připíši takovou skorosamozřejmost. Komentář je většinou připsán k článku, jenž je sám o sobě podnětný. A zde se mohu s klidným svědomím přidat i k díkům uvedeným nade mnou.
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.