Ano, ten příběh většina z nás zná. Tím nešťastníkem byl Vilém, nevěrnou milenkou Jarmila. Zavražděný otec se v našem příběhu, na rozdíl od předlohy, jmenuje Schiffner a ten kat, tak to je upgrade režiséra. Vzhledem k okolnostem ne zas tak velký, protože někdo „strašlivému lesů pánu“ tu hlavu sundat musel a do kola se také sám nevpletl, že… Ale teď vážně.

Ačkoliv by se chtělo říct, že Máj, stěžejní dílo Karla Hynka Máchy, netřeba představovat, těch, kteří od úvodních, notoricky známých veršíků dospěli až k závěrečnému „Hynku, Viléme, Jarmilo!“, zase tolik není. K vyhledání útlého svazku Máje ve vaší knihovně vás dost možná inspiruje nový projekt „malíře“ českého filmu, režiséra F.A.Brabce, kterému myšlenky odsouzeného otcovraha učarovaly natolik, že se rozhodl pro jejich přenesení na filmové plátno.

Protože Máj staví především na obrazech a protože Brabec je kamerový mág, první předpoklad úspěšného filmového zpracování můžeme v klidu odškrtnout. Režisér oprášil prověřenou taktiku z dob Kytice, a tak nádherné záběry krajiny či májového nebe opět hýří všemi barvami. Problém básně však představuje děj, který Mácha značně ekonomicky vyjadřuje pouze v několika verších. Rozvedení celého příběhu připadlo na bedra režiséra a scenáristky Ivany Novákové. Ani v tomto případě není výsledek špatný, právě naopak. Scénář dosazuje vedlejší postavy, a přitom stále ponechává hlavní dějovou linku prakticky netknutou. Nejzajímavější nepůvodní postava poutníka/vypravěče/kata v podání Jana Třísky, dokonce Máj posouvá o několik pomyslných příček nahoru. Dosazení Třísky do této role lze označit za skutečnou trefu do černého. Jeho přednes spojený s významnými pohledy do kamery, vzbuzuje předtuchu tragického konce a významně přispívá k navození mystické atmosféry, kterou divák pociťuje prakticky během celého filmu.

Máj je o lásce a na lásku musí být dva, v případě Máje pro jistotu tři. Jarmila překvapí hned třikrát: 1) Je hezká. 2) Po celý film vůbec nepromluví (pokud milostné aach nepovažujete za slovo (erotika bude, nebojte se)) 3) Často se více či méně svléká (a je to tady). Bohužel až moc často a bohužel není jediná žena, která v Máji odkrývá své vnady. Rozhodně nenapadám vzhled či proporce mladé „lupičky“ z Vilémovy bandy, ale proč právě ona musí chodit „nahoře bez“ mi doteď úplně nedošlo. Ale zpět k hlavním hrdinům. Jarmila v podání Sandry Lehnertové působí dojmem naivní školačky, jejíž uvažování změní teprve postupný úhyn obou milenců. Vilém Matěje Stropnického je víc vzpurný než strašlivý a v konečném výsledku má mnohem blíž k modernímu Romeovi než k obávanému lotrovi z lesa.

Mlynář Schiffner zaujme rozevlátým bílým pláštěm. Nicméně, přes veškeré herecké kvality Juraje Kukury, diváka ohromí spíš působivé záběry na mlynáře s mlýnem než pohled na uznávaného umělce vmanipulovaného do poněkud nevkusných milostných hrátek s ústřední hrdinkou. Abych byla konkrétní, poslední chvíle před smrtí, kdy Schiffner cosi hledá pod Jarmilinou sukní, do májové poetiky prostě nepatří a při „vynoření“ překvapeného mlynáře zpod svršků mladé dívky jsem se nedokázala nesmát (což by člověk ve scéně, zobrazující otcovraždu skutečně nečekal). Ani následující minuty bohužel nepotěší. Přes odvážný nápad vkomponovat první intermezzo Máchovy básně do filmu, popraviště plné maškarních duchů, tančících v rytmu naprosto mimomísových Support Lesbiens dosavadní, ještě stále kladný dojem naprosto zničí. Nebýt následné cca patnáctiminutové resuscitace korunované efektní popravou (pamatujete na Statečné srdce?), nejenom hlava Vilémova by patrně skončila na popravčím špalku.

To by ovšem byla škoda. Navzdory výše zmíněným nedorazům, Máj rozhodně za návštěvu kina stojí. Kladně hodnotím nejenom respekt k výchozímu textu básně, ale také některé zásahy režiséra. Za povedený považuji jak výběr ústředních neherců tak netradiční pojetí jejich postav, které vytváří z ikonických májových milenců reálné osoby, snadno identifikovatelné v současném světě. Za jedinou skutečnou vadu na kráse, lze označit snad pouze přemíru nahých scén, které po opakování nejenže nejsou vtipné (kromě té v sadě), ale v zásadě i mrzí. Závěrem ještě k režisérem vydupané účasti Support Lesbiens. Jejich hudba je krásná, ale to platí pouze v případě scénických podkresů. Obě „písničky“ s textem vypreparovaným z Máchových veršů tahají za uši a do filmu (a ani nikam jinam) se nehodí.

Osobní hodnocení: 60%

Máj


Máj-Obrazová kniha k filmu.

Společně s uvedením Máje do českých kin vychází stejnojmenná kniha, obsahující báseň Karla Hynka Máchy. Kromě seznamu tvůrců a herců filmu F.A.Brabce, kniha obsahuje také doslov spoluscenáristky Ivany Novákové. Kniha nezachycuje průběh natáčení a kromě několika fotografií známých z webových stránek filmu, nic nového nepřináší. Lze ji tak doporučit pouze těm, kterým Máj v knihovně dosud schází.


Nakladatelství: Mladá fronta
Doporučená cena: 199 Kč

foto: www.filmmaj.cz