Tentokrát se podíváme do okresu Česká lípa, pod ruku vládci Přemyslovi Otakarovi II., o kterém se v Colmarské kronice dočteme, že byl: "...postavy ušlechtilé, nepříliš vysoký, snědší tváře, srdnatý a moudrý i nadobyčej věku svého výmluvný." Druhorozený syn Václava I. se zkrátka vyvedl. Ostatně, za Bezděz, dnes již spíše zříceninu, vděčíme právě jemu.

Na Bezděz se musíte vyšplhat 604 metrů vysoko, první zmínka o něm pochází z roku 1264 a již tehdy mají zdejší stavitelé o pár kapek potu na čele navíc, když na poměrně malé ploše kopce mají vztyčit velkou stavbu. Hrad má střežit cestu z Mělníka do Žitavy a samozřejmě také rozsáhlé polnosti a nově založené vsi. Samotné budování hradu proběhne až rok po prvních písemných dokladech a je na něj povoláno i několik německých odborníků. Však se také stavba stane gotickým skvostem.

Už roku 1279, teprve rok po dostavbě, je tu uvězněn budoucí král Václav II. i s matkou Kunhutou. Až do šestnáctého století patří hrad králům, poté si jej prohazují se šlechtou. V 17. století připadne i slavnému Albrechtovi z Valdštejna, který z něj vybuduje klášter. Když i mniši odejdou do Prahy, začne hrad chátrat. Restaurační práce začínají bujet až koncem 60. let minulého století, díky kterým povstala jako Fénix z popela hradní kaple, některé budovy (dnes opět zastřešené) a jedna z věží. Bezděz je díky tomu zříceninou jen napůl - můžete si zde obejít i klasický okruh uvnitř paláce. Ročně sem jede na výlet na 65 000 lidí a po vzoru Máchy se kochají krajinou z hradeb. 



_{fota: wikipedie.cz}

Podívejte se i na minulé díly: Předchozí o Jenčově obsahuje i linky na další:
http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=7783