Zpěvák a tanečník je tedy mrtev, jeho smrt nadále vyšetřuje FBI jako zabití a zatím ještě ne jako vraždu (a ani ne jako sebevraždu).

Jak smrt pozdvihla jeho slávu. Vnímáme to anebo jsme vnímali všichni. „Značka“ náhle vydělává víc než za života, dluhy pomalu spláceny a Jacksonovi rodiče (kterým jeho smrt prospěla) vydělávají. To celé... Nesymbolizuje snad tento fakt a fenomén celý dnešní svět?

Určitě. A nejen ten americký. Je tu s námi určitá infantilita, na kterou už jsme si zvykli, ale již si je třeba opakovaně uvědomovat a... Taky Michael Jackson ovládal onu "magii", která magnetizovala především mladé, zpěvem a pohyby mnohé ovládal a fascinoval, ale na dětinskosti poprasku to pranic nemění, nemyslíte? Vždyť právě ona i symbolizuje stav většiny současného světa, anebo paradoxně aspoň toho civilizovaného. Jackson, David Carradine (také nedávno zesnulý), „Elvis“ (zesnulý už velice dávno, a přece mnohými pokládaný za živého), ti všichni jsou vlastně i symptomy infantility a zatímco badatelé, vědci, výzkumníci, astronauti a další podobné podstatné figury zabývající se smysluplnou činností zůstávají neznámí, natož pak po smrti (a výjimky jen potvrzují pravidlo).
 
Michaelové Jacksonové dál drtí uměním bavit - i zaživa, i po smrti. A proč?
Kdoví! Snad, že člověk je utkán tak, že rád utíká do snů? Kdy dostane lidstvo rozum? 

                                            

_{Zdroj forografií www.hitville.org; www.neltzhoeffer.com}