Kdo je Leonard Medek?
18.08.2009
Ivo Fencl
Literatura
Spisovatel? Ilustrátor? Výtvarník? Zlatník?Medků je víc. Leonard (nar. 8. 4. 1962) ale jen jeden. Je synem dadaisty a surrealisty Iva Medka Kopaninského a předním českým tvůrcem v žánru fantasy, ale i dobrodružna. Konečně je to i básník, vždyť vydal Rýmy a nádchy (2003).
Je také pokračovatel Roberta Erwina Howarda s jeho svalnatým Conanem, ale je i tvůrcem vlastních ság a snad taky skutečným králem dobrodružství. Ano, jen málo současných českých autorů může se s Medkem v tomhle směru rovnat a popasovat. Konečně je i vyučeným a v oboru pracujícím zlatníkem (1980) a rovněž zaujatě maluje a ilustruje vlastní příběhy. Někdy má pocit, jak mi řekl, že „vše dělá naopak“. Jindy tak i jedná programově. A když má přednášku, hovoří velmi pomalu, s pauzami – a ještě popíjí. Samozřejmě nealko. Je to i milý "gentleman s anglickými licousy" a zaujatý je naštěstí nejen svým světem a nejen svým egem. Je to taky čtenář, který i dnes preferuje literaturu před kinematografií, neholduje televizi a nežije internetem. Počítač si prý pořídil jen kvůli psaní. Je několikanásobným držitelem Ceny Akademie science fiction, fantasy a hororu zastoupeným v mnoha antologiích. Debutoval roku 1996 cyklem povídek Půlnoční jezdec a za dalších třináct let vydal tucet knih. Nu, a bydlí v Přední Kopanině, tedy severozápadně od Prahy.
Věříte, pane Medku, ve vliv data narození na povahu a vlastnosti člověka?
Věřím, ale nikoli v astrologickém smyslu. Já se kupříkladu narodil v roce 1962 a v šedesátém osmém jsem šel do první třídy. A vůbec není náhoda, že mé první tři knihy (podle napsání, ne podle data vydání) svorně obsahují motiv invaze silného souseda do nepřipravené země a následný odboj domácích proti okupantům, byť ve fantasy hávu.
Co si jako monarchista myslíte o tom, že v Británii mají královnu i na úplně každé známce? Víte, že její hlavička je tím pádem tedy i třeba vedle hlavy vašeho oblíbeného autora (tedy jednoho z mnoha), sira Henry Ridera Haggarda?
Z praktického hlediska si rozhodně myslím, že portrét královny zabere mnohem méně místa než státní znak, přičemž ten britský je setsakra složitý.
Vaše poslední kniha je poměrně rozsáhlá a odehrává se v časech první světové války, jejichž charakteristiku máte v krvi. Zdalipak ale bude i tento váš „Dobrodruh 2“ ještě pokračovat - aspoň nějakou povídkou?
Nevím. Ale přinejmenším třetí díl určitě napsat chci a vlastně už je skoro hotový.
Můžete ho čtenářům Rozhledny přiblížit?
Jen řeknu, že stejně jako prvý díl bude i tento opět povídkový - a trochu jej už můžete znát z časopisu Pevnost.
Na internetové databázi Fantasy a sci-fi knih je nejvýše hodnocen váš Stín modrého býka (96%), tedy román, který jste napsal ve spolupráci s Františkou Vrbenskou. Oproti tomu nejméně procent získal poslední váš románový Conan a Tarantijský tygr. Jakým způsobem jste společně s paní Vrbenskou psali tu první knihu… a jak jste spokojen s oním hůře hodnoceným románovým Conanem?Tohle především nelze srovnávat! Modrý býk, to je velmi ambiciózně pojatý historický román, kdežto Conan a Tarantijský tygr, to byl v podstatě literární žert a pokus naroubovat příběh ve stylu Edgara Wallace do conanovského světa.
Je to už vaše nejméně čtvrtá kniha o Conanovi, i když, pravda, tentokrát je tam superhrdiny méně…
Kdyby bylo po mém, vyšla by ta kniha pouze jako Tarantijský tygr, nakladatel ovšem chtěl mít z komerčních důvodů Conana v názvu, a to i přesto, že tam Conan vystupuje pouze jako episodní postava. A tak se nelze divit, že mnozí conanofilové se dnes cítili ošizeni, i když já osobně jsem s tou knihou spokojený velice.
Chystáte o barbaru Conanovi ještě i nějaký další příběh?
Nakladatel ho po mně chce, takže časem ano.
Vraťme se k ambicióznějšímu. Ke spolupráci se spisovatelkou Františkou Vrbenskou. Vytvořili jste spolu i novelu Kalné víry Rhenu. Nakolik je možné, že bude vaše literární spolupráce ještě i pokračovat?
Kalné víry Rhenu vyšly v antologii Legendy české fantasy a v podstatě je to k Modrému býkovi jeden a půltý díl…
Proč ne rovnou druhý?
Protože je to jenom povídka. Ale druhý díl Stínu modrého býka s Františkou už několik let slibujeme napsat, to máte pravdu.
A jak jste na tom?
Synopsi máme dávno hotovou a asi tak pětistránkovou úvodní kapitolku taky, ale pořád narážíme na to, že nemáme čas se do toho dát oba naráz.
Když se do toho ale pak dáte… Tak jaké je vaše společné psaní?
To lze říci jediným slovem: Pracné... Kdo si to nevyzkoušel, nepochopí. Ale jestli někoho zajímají podrobnosti, v doslovu ke Stínu modrého býka je to popsáno až do detailů.
Pokračování rozhovoru vyjde zítra.