Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Záhady rozkolů



Úvodník:
***



Článek:
Jorika, to jméno číslo jedna
Chodí s Jakubem
tím číslem dvě
Sex, něha. A táhlá vřesoviště roků. A já co číslo tři
Jen je potkávám, ne voyeur. Jen svědek. A zda jsou šťastni?
Byť se občas hádají, ano. Jsou. Ale od začátku. Nejprve nebylo nic
Pak se mnou konverzovala
jako bych za to stál
a jako bych mohl být její a Jakubův neomšelý kamarád
i když jich mají dost. Ó, jak neprozřetelně
já stavěl vzdušný zámek, v němž se rodí oddenky
už tak nemoderní oddanosti
aby vše pošetilé potáhly
jako ta masožravá Adéla. Ale ty
jsi přesto
dál
Jorikou
a jak bych se asi teprve změnil, kdyby ti dva akceptovali mou pošetilou oddanost
i zde v básni bych byl někdo jiný a tenkrát, má Joriko
jsem se banálně zamiloval a toužil
usínat bez čehokoli na sobě, ale
nechtěl se uspokojovat, protože
já tě tak miloval
i když je to jedno
a říkal si: Chápu, jste pár. Nedisponuji všemi atributy přítele.
Ale to, co k tobě cítím, Joriko, to přesto nelze srovnat s láskou
k žádné jiné ženě, snad kromě jisté Zuzany,
jak by možná řekl nějaký ten Lancelot
a kdyby se Jakub na mě někdy osopil, kdyby
ale byl tak nad věcí. A bavil se. Mnou. A nevíme, my
netušíme, co plyne božími koryty z mraků
a zda
je tohle pouze můj soukromý příběh. A pokud jsou dva šťastni
i včetně nezbytného škorpení
pak jim ten třetí třeba ani nevadí, ale mně se svět točí méně
a hlava víc. A jistě existuje příčina
proč spolu nesedíme v kavárně, a jen kavárna chápe
že žádný důvod rozkolu ani existovat nemohl


Zdroj fotografie: mojefoto.net
Autor fotografie: slave




02.04.2015 - Ivo Fencl