Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Neratov: Příběh kostela pro všechny
Úvodník: Je to mimořádné místo, po dlouhá léta jenom „konec světa". Zapomenutá a po II. sv. válce vysídlená obec s velkou ruinou stavby, o které se snad už ani nevědělo, čemu kdysi sloužila. Tím „kdysi" byl poutní kostel, proslulý mnohými nečekanými uzdraveními a navštěvovaný tisící poutníky z Čech, Moravy i zahraničí.
Článek: Až do roku 1990 odlehlé pohraniční místo, osídlené jen několika chalupáři. Dnes – díky „nepředloženému" osobnímu slibu budoucího faráře – místo s autobusovou zastávkou, hospodou, vlastním pivovarem, domem pro poutníky a parkovištěm, jehož kapacita stále nestačí.
Potkat se zde můžete nejen se zbožnými poutníky, ale i s motorkáři, turisty všeho druhu, se svatebčany, jejichž jména často znáte z médií, a zejména s lidmi, které fascinuje „jiný" kostel, ze kterého je prosklenou střechou vidět rovnou do nebe.
Důvodem určitě není jen místní pivo s prorockým názvem „Prorok", ale atmosféra kostela, který se ke své minulosti i současnosti hlásí ve všech ohledech: svými jen hrubě opravenými zdmi, renovovanými věžemi, přístupnými návštěvníkům, zcela současnou výtvarnou výbavou interiéru, expozicí o dramatických dějinách i „zázračným" pramenem, vyvedeným z nerezové trubky před kostelem. A určitě také panem farářem (mimo jiné i zaujatým bagristou), iniciátorem a „tahounem" celého „neratovského zázraku".
Středem zájmu faráře a několika málo spřízněných rodin nebyla od počátku jen obnova samotné stavby, ale také obnova plnohodnotného života svěřenců, lidí s lehčím mentálním postižením, kteří v Neratově našli svůj nový domov. Uskutečňují zde – a už i v okolí – celou řadu aktivit: pomáhají při provozu ubytovacích zařízení a služeb, vlastní chráněnou dílnu s výrobou textilních doplňků a hraček, velké zahradnictví a pečují o údržbu celého areálu, včetně nové, nedávno vybudované školy.
Každého návštěvníka Neratova samozřejmě na první pohled přitáhne monumentální stavba, ve které světlo z proskleného stropu denodenně a za každého počasí oživuje 24 skleněných křídel, které vynášejí postavu Panny Marie k otevřenému nebi. Umělecké ztvárnění vychází z jediného dochovaného zobrazení Matky Boží Neratovské, kterým byl miniaturní obrázek do modlitební knížky. Stříbřitá silueta, vyřezaná moderní technologií z kovového plátu, se proměňuje podle světelných podmínek během celého dne. Září ale i navečer, protože tento (u nás asi jediný) kostel je přístupný „bez zavírací hodiny".
Zažít plně neratovský kostel vyžaduje trošku času. Seznámíme se s obrazovými dějinami stavby a obce, vystoupáme po šroubovitém schodišti věží až ke zvonům a meditační místnosti. Shora, až z lávky pod střechou pohlédneme do interiéru, kde v létě můžeme zaslechnout jemný zvuk vody, oživující křtitelnici. Zapálíme svíčku na místě smíření a můžeme zapsat svoje poděkování a přání. A doporučuje se aspoň chvíle ztišení při sledování nekončící hry světel a stínů, která nepotřebuje žádný komentář.
Malou procházkou směrem k pivovaru se dostaneme k Divoké Orlici, jejíž tok je mezistátní hraniční čarou. Uvítá nás postava asi v Evropě nejznámějšího českého světce a patrona mostů – sv. Jana Nepomuckého. Několika kroky přes obnovený dřevěný most můžeme „cvičně" vstoupit do Polska – a zase zpět. Mostek je nový a brzy se „neochodí".
Foto: Archiv Karel Rechlík
28.11.2024 - Michaela Wilhelmová