Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Po 111 letech vyšel podruhé Pán světa od Hugha Bensona
Úvodník: Po 111 letech vyšel česky podruhé vědeckofantastický román Pán světa Roberta Hugha Bensona. Katolický duchovní a syn arcibiskupa z Canterbury Robert Hugh Benson (*1871) zemřel před 110 lety, 19. října 1914, a dystopie Lord of the Word (1907), kterou psal řadu let, není rovna ořezávátku.
Článek: Ctili a ctí ji minimálně tři papežové, a to již Pius X. - ještě za Bensonova života - a zrovna tak dva nejnovější, kteří ji nazvali „prorockou“. Dílo vznikalo na univerzitě Cambridge a předpovídá dálnice i cyklostezky, ale především bombardování měst, vzducholodní dopravu, válečné použití cepelínů a zbraně hromadného ničení.
Jsme na startu jedenadvacátého století (dnes) a královská rodina nemá víc moc: v Anglii. Zavřeli Cambridge a Oxford, zrušili Sněmovnu lordů i anglikánskou církev, praktikují eutanazii, vzývají marxismus a pánem Evropy (zatím té) je charismatický dobrodinec lidstva, ale protikatolicky smýšlející hlasatel míru Julian Felsenburg. Ztělesnění nového pánboha, zatímco původního se musí zříci každý, kdo nechce být popraven. Náboženství je totiž odhaleno jako pouhá lež, vzpurný Řím zničen a katolíci linčováni, ba přibíjeni na kříže. Konkláve, ano, volí nového papeže, ale tajně. Nastoupí pod jménem Silvestr III. a s kardinály se přestěhuje do Nazaretu, což nic nezachrání, bohužel. Mistr Benson je nemilosrdný a Nazaret se octne v dešti zápalných pum: Antikrist vítězí.
Benson se možná inspiroval - už tehdejší - situací v Německu, ale zrovna tak Prachovým spiknutím, Alžbětinskou érou (pronásledující katolíky), nebo brutálními projevy Francouzské revoluce. A jen těsně před jinou, bolševickou revolucí, byl román Annou Ivanovnou Abrikosovou (1881-1936) převeden do ruštiny.
Každá dystopie je trošku jiná (Zamjatinova, Orwellova, Čapkova, Bradburyho, Huxleyho), ale Benson i tak vnáší do těch ponurých krajin vymykající se vizi. Vítězství amorálního, uniformního rovnostářství a rádoby humánního relativismu.
Benson měl dva píšící bratry, ale ty dnes vynechme. On sám absolvoval Eton a Trinity College. I když překonával koktání, stal se populárním kazatelem a mimo jiné produkoval duchařské horory. Jeho román Zaklínači byl (1941) zfilmován pod titulem Rozdvojená duše, což nezaměňujme se stejnojmenným filmem Alfreda Hitchcocka natočeným pár let nato.
Pán světa inspiroval méně děl než jiné dystopie, ale určitě povídku Grahama Greena Poslední slovo (1988), kde si jiný pán světa-generál zavolá úplně posledního křesťanského papeže.
Ano, vraždou z něj zprvu nechtěli vyrábět mučedníka, ale přece jen je hrozba, jak jim dochází, a tak si muži dají skleničku a Svatý otec je zastřelen.
Jen… Generála přece jen sužují pochyby.
Mezi roky 1914-2012 u nás (kupodivu?) vyšlo hned tucet Bensonových knih a nyní zmíněná dokonce čtyřikrát: Neviditelné světlo (1906, česky naposled 1997). Mezi ona díla náleží rovněž Zrcadlo ze Shalottu (1906, česky 2012), už zmínění Zaklínači (The Necromancers, 1909, česky 1921), V rozbřesku budoucnosti (1911, česky 1926) a komiks Pravidla dětského života (1913, česky 2023). Pán světa vyšel u nás prvně roku 1913 v překladu a s poznámkovým aparátem Karla Vratislava. Ten je dnes převzat z větší části, ale totéž potkalo jenom některé sekvence překladu…
Ale ano, jde o román své doby a možná nemá dnešku již co říct. A možná má.
Robert Hugh Benson: Pán světa. Přeložil Karel Vratislav a Vladimír Chlup. Nakladatelství RNDr. Vladimír Chlup. Olomouc 2024. 240 stran.
Pán světa - Robert Hugh Benson | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví
27.12.2024 - Ivo Fencl