Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Bylo jednou jedno Duhové údolí
Úvodník: Podle názvu Anna a Duhové údolí by se mohlo jednat o jeden z milionu kýčů, které trh zaplavují od chvíle, co existuje. Omyl, není to tak. Anna a Duhové údolí je součástí fascinující, pozoruhodné ságy od Lucy Maud Montgomeryové, kterou teď pro česky čtoucí zdatně ilustruje Ivona Knechtlová.
Článek: Lucy Maud Montgomery (1874-1942) byla citlivá až přecitlivělá dáma-Kanaďanka, která vtělila vzpomínky na dětství do ikonického bestselleru Anna ze Zeleného domu (1908).
Titulní Anně Shirley je zrovna jedenáct let, osiřela a nyní je adoptována. Dostává se tím na Ostrov prince Edwarda (celá Kanada je, jak víme, anglická) a do - autorkou vyfantazírovaného - místa Avonleo. Podobné město v Kanadě nikdy neexistovalo.
Anna má tedy nové rodiče, přičemž Matthew je už šedesátník a Marilla padesátnice, ale nejsou manželi. Jsou sourozenci. Což by nevadilo a možná spíš naopak, ale hned na začátku došlo k nedorozumění a omylu. Ti dva dobří lidé vůbec nechtěli holčičku, nýbrž kluka, a trochu počítali s tím (už dopředu), že mladý muž zvolna začne pomáhat s farmou.
Jenže se vynoří Anna: už se to tak semele. I co? Matthew a Marilla si Annu nechají - a ona jim zpola bezděky prozáří život.
Disponuje nenápadnou, ale o to obrovštější fantazií, a je sice občas ukecaná, až to bolí, ale idealistka. Nu, zkuste něco podobného taky dnes napsat a v Albatrosu vám to… spíš nevydají. Nebo ano? Anny ze Zeleného domu se prodalo padesát milionů výtisků v takřka čtyřiceti jazycích, stala se neuvěřitelným bestsellerem, jednou z nejprodávanějších knih všech dob a nepočítám-li bezpočet adaptací, a to i animovaných (film, divadlo, televizi, rozhlas), inspirovala ve světě opakovaně uváděné muzikály.
Sama hrdinka se ale necítila komfortně a trpěla komplexem méněcennosti - pro hubenost, bledost, pihy, zrzavé vlasy… Vlastní příběhy stojí do velké míry na jejím kamarádství s Dianou Barry, půvabnou dívkou ze sousedství, která Anninu fantazii zcela postrádá. Ale Anna má i další přítelkyně, především hysterku Ruby a klidnou Jane. Vše se tudíž zdá „fajn“, ale pravý klíč Annina světla i světa je ve skutečnosti nevinná láska k nevlastnímu otci, která se velmi rychle stává láskou absolutní, a to aniž to je výslovně zdůrazňováno. Navzdory sestře Annu plachý Matthew rozmazluje a mj. jí kupuje šaty a boty.
První román dokázal svébytně zachytit i přerod dítěte v ženu a mezi šestnáctým a sedmnáctým rokem se Anne stává učitelkou. Ale přijde zvrat. Rod krachuje, „zlatý“ Matthew umírá, Anna se vzdává stipendia a jde místo učení pomáhat nevlastní matce.
Roku 2019 vyšel knižně i přepis původního rukopisu, který je dnes v Confederation Centre of the Arts v Charlottetownu na Ostrově prince Edwarda; ale nezůstalo při jediné knize: do roku 1939 vydala Montgomeryová celkem devět pokračování a existuje i kniha definitivně sestavená až v roce 2009, v níž je Anně už mezi třiapadesáti a pětasedmdesáti lety.
Právě česky poprvé vydaný svazek Anna a Duhové údolí (1919) je v pořadí sedmý, když nebudeme počítat sbírky příběhů z let 1912 a 1920, a titulní hrdinka je čtyřicátnicí. Autorka cílí na její děti, jichž je šest, a na kamarády těch dětí. Nejinak to, pravda, dělal později a u nás Felix Háj (alias Marie Wagnerová) - v pozdějších momentech řady příhod Káji Maříka z Lážova alias Mníšku pod Brdy… Vraťme se do Kanady.
Na Princově ostrově je Anna součástí ekonomiky a seženete zde plno suvenýrů i potravin inspirovaných knižní sérií. Asi nejběžnější jsou slamáky s našitými zrzavými copy a zajímavé je, nakolik populárním se stal román v Japonsku, kde mu říkají Zrzavá Anna. Roku 1952 se tam dokonce stal součástí školních osnov - a co víc, některé japonské páry jedou kvůli svatbě přes Pacifik až na farmu Green Gables v Cavendishi! A je to bláhovost, ale objevují se i samostatné Japonky, které navštěvují místo na Princově ostrově se zrzavě obarvenými vlasy, upravenými přesně po Annině vzoru do copů.
Roku 2012 byla Anna ze Zeleného domu vyhodnocena jako devátý nejlepší dětský román všech dob a už roku 1935 udělal král Jiří autorku důstojníkem Řádu britského impéria.
Až maniakální psaní bylo paní Montgomeryové celoživotní útěchou, anžto nežila šťastně a dokonce nelze vyloučit, že nakonec spáchala sebevraždu prostřednictvím prášků (24. dubna 1942). V letech 1917-1928 navíc zápasila s vyděračským vydavatelem Louisem Couesem Pagem. Kdyby jen vyděračským: vysmíval se jí do očí, že mu její knihy vydělávají miliony.
Do Kanady se tedy za Montgomeryovou a její Annou jezdí, nicméně už roku 1920 strhl autorčin strýček její rodný dům - poté, co si postěžoval, že na pozemek přicházejí zvědavci znalí jejích knih. Jisté je, že Kanada úspěšnější autorku nemá.
Lucy Maud Montgomeryová: Anna a Duhové údolí. Ilustrace Ivona Knechtlová. Překlad Petr Eliáš. Albatros 2025. 256 stran.
Zdroj foto: kosmas.cz
04.06.2025 - Ivo Fencl