Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Pérák a smysl života
Úvodník: Jako většina lidí zkoušel i spisovatel Ondřej Neff kreslit komiksy už v dětství a příkladem zůstává jeho (do jisté míry neumělý) seriál Robot Joe.
Později se potkal s Kájou Saudkem (letos je deset let od Kájovy smrti) a vytvořili působivé obrázkové seriály Arnal a dva dračí zuby, Slavkovská romance, Příhoda na mostě a Štěstí. Jak Neff připomíná, vždycky připravil „podrobný rozkres všech obrázků a jejich rozložení na stránce. Čili storyboard. „A jelikož sám rád kreslím, napadlo mě, že vytvořím příběh o Pérákovi.“
Článek: Není nejspíš docela pravda, že si Saudek už nenašel na další Neffovy scénáře čas, a to například i proto ne, že zrovna pilně kreslil Modrou rokli podle Foglarových námětů. Každopádně autor pracoval i bez Káji s chutí a sám a kreslíval ostatně už, jak si vybavuji, do literárního časopisu.
Samo „zrození“ Péráka je mnohonásobné a nedohledatelné. Bytost mu podobná řádila už v brakových příbězích ze starého Londýna, zřejmě už od roku 1837, kdy je prvně doložena, a říkali jí Skákající Jack. Zda o ní, ať už kdekoli, píše třeba Charles Dickens, netuším, ale nevyloučil bych to.
Tvor se dostal i do mýtů amerických (i Zorro jím mohl být začátkem dvacátých let inspirován) a na začátku dvacátého století o Pérákovi překvapivě kolovaly bizarní legendy i v Rusku. Nejlepší knížku o této bytosti zatím dal dohromady etnolog Petr Janeček a vyšla cv roce 2017. A nic naplat, hvězdou se stal teprve za Protektoráku, a když byl Neff kluk, starší kamarádi mu pověst podali: „Nikdo nevěděl, kdo Pérák je. Pohyboval se v noci, měl pérové boty a rukavice se žiletkami. Když uviděl esesmana nebo gestapáka, podřízl ho, a když se ostatní sbíhali, šup, zapéroval, přeskočil dům a zmizel.“
Přání tu bylo otcem myšlenky, ale i přání pomáhá. A pak… Uplynulo několik desítek let a někdy v květnu 1988 pozoroval Neff nad pražským letištěm letadlo ze Švýcar, když ho kamarád upozornil, že speciál soudruhům „ze zvláštního seznamu“ vozí sýry, jogurty i mléko.
Budoucího autora Pérákova napadlo, že by podobné letadlo koneckonců mohlo dopracovat z Curychu maso, třeba i lidské, pro „lepší“ psy. Ale ne vždycky je viditelnost nad Ruzyní dobrá, samozřejmě, a tak ne vždy podobný speciál musí přistát. Vyvstala otázka: „Kde jinde lidské maso schrastit?“
Tento úvodní příběh - s podtitulem Toho dne byla mlha - začíná 21. března 1945, kdy dostal německý generál Sturm konečně Péráka do obklíčení. Skokan měl pojistku: vynález profesora Karase - a dobrovolně se díky ní nechal zalít betonem. Na 45 let. 21. března 1990 procitl, a to do pražské mlhy. Když chtěl jí obklopen zjistit, kdo vlastně válku vyhrál, před hotelem Palace šokován narazil (hu) právě na zlopověstného generála Sturma, a to vzývaného vrátným.
V první chvíli Pérák usoudil, že je válka prohraná, i uvažoval o sebevraždě; ale vynořuje se zlodějský taxíkář a do situace jej zasvětí. Němci neprohráli! Pérák se již sice vrhl z Nuseláku, ale včas aktivoval péra. Skok přežil.
Co následovalo na prosektuře i jinde a díky dalšímu zásahu profesora Karase (on vynalezl i pérové boty a žiletkové rukavice), si prostudujte, ta kniha právě vyšla; nicméně záležet ohledně MASA je pouze první částí cyklu, jak byla původně tištěna v tiskárně pro jídelní lístky vagónů ČSD a ještě před sametovou revolucí.
Druhým Pérákovým příběhem měl původně být sešit Kdo zachránil Bilaka, ale jak Neff konstatuje, „nedopadlo to“, i hrdina „usnul“ na dalších deset let. Autor mezitím založil deník Neviditelný pes a začal tam s jiným komiksem o psu Bartovi (skutečném svém psisku), mušce Máše a pavouku Kraxovi. Až roku 2000 se dal do dalšího Péráka a pracoval perem na čtvrtky a nejprve bez textu a bez bublin. Kresby skenoval a vybarvoval ve Photoshopu; původní Pérák ze socialismu je pouze černobílý. Texty bublin vznikly teprve v obrazovém editoru Zoner, který autor využívá dodnes, a výsledný majstrštyk Pérák contra Globeman autor uveřejnil v Hyeně, příloze Neviditelného psa. Nicméně… „Od té doby se kresby poztrácely a originály skenů zmizely na discích vyhozených počítačů.“
Zbylo cokoli? Snad kopie na webu? Ano; a pomohla umělá inteligence. Teprve s její pomocí Neff kresby restauroval a obdobně si poradila s texty. Vyplývá z toho, že v polovině roku 2025 vychází dílo poprvé ve verzi, v jaké dosud světlo světa nespatřilo.
A třetí díl?
Autor plánuje. „Důvody“ k Pérákovi jeden čas nebyly, jak píše, a nebyly v letech devadesátých. Ale v novém tisíciletí přichází jeden důvod za druhým a Pérák má opět s kým bojovat. Nebo s čím. „Debility je totiž v současnosti kolem nás tolik, že bude námětů vždycky dost, a dokonce už mám titul třetího dílu: Pérák a smysl života. To je snad dostatečně debilní, nezdá se vám?“
V druhé části komiksu se, upozorňuji (a vizme stranu 26), objevuje sám Michael Jackson, ale jeho fanoušci (koncem letošního roku budou zase všude, přijde totiž hraný film) si to věru za rám nedají.
Celkem vzato je Pérák, a to zvlášť v podobě, v jaké aktuálně vyšel, neuvěřitelný „nářez“. Dovedu si představit i řadu čtenářek a čtenářů, kteří nad ním zůstanou v němém šoku. A to je dobře. Fajn je i to, že konečně vyšel jako komplet, a to včetně prvního dílu; i když to je vydání v limitované edici. Ondřej Neff napsal, nakreslil a je autorem letteringu.
Ondřej Neff: Pérák. Vydalo nakladatelství Mystery Press. Praha. Červen 2025. 64 stran. (titul je již vyprodaný)
Má tento příběh ještě další pokračování? Možná. Třeba: Pérák kontra globeman - brutální comics (story and art by aston)
06.07.2025 - Ivo Fencl