Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Za Karlem Pexidrem
Úvodník: Občas někdo zemře mlád. Občas někdo umře stár; a přece mlád. Karel Pexidr, narozen v Praze v Podolí již ve dvacátých letech dvacátého století, by se 4. listopadu 2029 dožil sta let. Odešel 29. června 2026. Znal jsem ho, vzpomínat na něj budu.
Článek: Byl právník, hudební skladatel, básník, spisovatel, filozof, mecenáš a v neposlední řadě nimrod, přičemž lovecký lístek získal už po válce. Byl vynikající střelec (skutečně jsem viděl, že prostřelil kartu) a dobrý lesní hospodář (a nikoli jenom na svém). Od roku 1993 byl takřka dvacet let předseda zemědělského družstva v Horšicích u Přeštic a na svých pozemcích ve Vícově i oblíbeným chovatelem bažantů. Vysadil před deset tisíc stromů a mezi roky 1962 a 1966 si v Plzni postavil rodinnou vilu. Od roku 1964 měl syna, pozdějšího lékaře, a lékařkou byla i jeho paní. Ovšemže překonával taky nástrahy.
Ve sklepě přežil bombardování a nebyl jenom poválečný skaut: roku 1951 se stal na dva roky a čtyři měsíce pétépákem ve Šternberku. Zažil toho za život dost, a tak mě jeho neokázalá skromnost, srdečnost a přátelský přístup k lidem občas až překvapovaly. Byl dobrosrdečný a souběžně ne bohorovný, ačkoli svým milým způsobem vlastně denně čaroval. Jako pravý mág života kouzlil řečí, nápady, výroky, přesně umístěnými literami anebo notami. Napsal desítky knih a řada vyšla v angličtině. Mimo dalších jde o Kosmologii z pohledu filozofa, Kavkovské kontrapunkty a publikace Man, un Unknown Creature (Cambridgeshire: Melrosebooks, 2014) a Relativist Philosophy (2016).
Je rovněž autorem sto dvaceti skladeb a jde i o skladby velmi rozsáhlé a pro symfonické orchestry. A taky Pět vizí Alberta Einsteina pro housle a violu, Variace na Heydnovo téma, Pohádku o Mozartovi, Antilské rytmy pro mezzosoprán a kytaru, Fantazii pro klavír a levou ruku, Shakespearovy sonety pro baryton a klavír, Morgernstern's Streiche pro soprán (mezzosoprán) a klavír ai Láska a smrt (pro alt a klavír).
První věc složil už před válkou. Zůstal zručným interpretem, a to nejen hudby své, pravděpodobně by se uživil i jen jako koncertní umělec. U nás a v Německu bylo pořízeno před dvacet rozhlasových nahrávek jeho skladeb a vydáno je šest zvukových nosičů; ty skladby byly prováděny i ve Švýcarsku, Rakousku, Holandsku, Anglii, Norsku, Rusku, Spojených státech anebo v Kanadě. Hudební nadace Karla Pexidra existuje od roku 2000 a jím založený Nadační fond pomáhá jak literatuře, tak filozofii. Jako člen Společnosti českých skladatelů a Obce spisovatelů České republiky spoluzaložil Západočeské hudební centrum, ale současně ve svém cestopise i nezapomenutelně vylíčil Kalifornii… Vedl semináře etiky a filozofie na univerzitě, přednášel. Byl štíhlý, charismatický muž, který do smrti zručně dobíhal tramvaje. Nerad se odlučoval od ošoupané, kožené aktovky. Ta nesymbolizovala v jeho případě ani tak horší časy, na které prý nemáme zapomínat (i když taky), ale symbolizovala víc. Totální kontinuitu jednoho života, kterým se stal životem skutečně prožívaným a ve kterém si na nejpodstatnější sumář zásad a postřehů přišel jeho účastník sám.
Naposled jsem měl s Karlem šanci debatovat o Velikonocích 2026, kdy mě pozval na tradiční pouť u své usedlosti Vícov. Prožil v té enklávě šťastné dětství, aby jeho rodině objekty na desítky let sebrali, ale právě milovaný Vícov, o kterém před třiceti lety (1996) napsal i stejnojmennou knížku, jednu ze svých nejlepších, jej významně přidržoval na tomhle světě. Čest tvůrcově památce, dodal bych.
22.07.2026 - Ivo Fencl