Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Zrzavá výstava
Úvodník: Národní galerie v Praze připravila k příležitosti třicetiletého výročí úmrtí Jana Zrzavého retrospektivní výstavu jeho kreseb, obrazů a ilustrací. Po sedmnácti letech se tak v prostorách Valdštejnské jízdárny znovu koná exhibice, mapující dílo tohoto malíře, kterou doplňují fotografie z umělcova života, minidokument zvaný Zrzavý film a tištěný přehledný průvodce výstavou.
Článek: Galerie nabízí přes 250 exponátů zahrnujících skici, kresby, obrazy, grafické listy a další výtvory. Hlavní část výstavního prostoru zaujímají nejznámější obrazy větších formátů, umístěné na tmavých panelech, na které dopadá jemné osvětlení zvýrazňující jednotlivé exponáty. Těm v tomto úseku dominuje Kleopatra (1912 – 1957; tempera, plátkové zlato, dřevo) – známější motiv obrazu, který Zrzavý několikrát ztvárnil.
Hlavní část pak obklopuje 16 menších oddílů, ve kterých se nalézají obrazy menšího formátu, lišící se tématy, zpracováním i obdobím, ve kterém je umělec vytvořil, takže na své si přijdou příznivci každého z jednotlivých období Zrzavého. Pestrost těmto úsekům dodávají materiály barevné i černobílé nebo směsice krajin, portrétů a dalších témat.
Oblast balkonu slouží vitrínám se skicáky a studijními kresbami a užitému umění.
Zrzavý film
V zadní části expozice probíhá i audiovizuální projekce dokumentu Zrzavý film režiséra Michala Pěchoučka. Skoro osmiminutový úsek znázorňuje osobu výtvarníka nejen pomocí archivních záběrů na něho, ale s použitím jeho maleb a prolínáním úseků, hraných mladým mužem, dotváří naši představu o osobě Jana Zrzavého samotného. Zajímavým okamžikem ve snímku se stává chvíle, kdy malíř stojí před Slavínem na Vyšehradském hřbitově a hledí ke jménu Julius Zeyer. Právě tento literární autor inspiroval Zrzavého a na základě námětu vytvořil několik obrazů, z nichž jeden pojmenoval Zeyerova zahrada(1908, pastel, papír).
Tuto část obklopuje výstava fotografií, které zachycují malíře v jeho tvorbě a v prostředí, ve kterém tvořil.
Zrzavý průvodce
K této akci vydala Národní galerie v Praze i katalog, který představuje dílo umělce, tak jak je prezentováno na výstavě. Jednotlivé části totiž korespondují s oddíly. V kapitole Inspirace zjistíte, jaké prvky se v rozličném díle Zrzavého vyskytují častěji, které náměty podněcují jeho tvořivost a naleznete také citace umělce samotného. Další kapitoly třídí Zrzavého tvorbu do tématických koncepcí. Já jako já a mýtus nebo Svět prožívání vysvětluje hlavní ideu děl a proč se řadí právě pod tento název. V Portrétu zjistíte, co vedlo umělce tvořit podobizny a které osoby mu stály prvními modely. V Ženském principu a vášni naleznete odpověď na otázku, proč Zrzavý několikrát opakoval motiv ženy, zejména pak Kleopatry. Spása v Leonardovi a melancholie a Zeyerovská kontemplace, Kubišta a Rembrandt, jak názvy napovídají, přiblíží inspiraci, již malíř nalézal ve významných osobách historie. Intuitivní krajina znázorňuje místa, která Zrzavý navštívil v rámci svých zahraničních cest a stejně tak prezentuje i českou krajinu. Ilustrace, Scénografie a Grafika představuje dílo z hlediska techniky zpracování. V publikaci nechybí základní biografické údaje o malířovi a jeho tvorbě.
Jednotlivé kapitoly obsahují samozřejmě i vizuální ukázky z tvorby Zrzavého, pod kterými najdete název, datování, použitou techniku a rozměry v reálu.
Katalog je průvodcem v pravém slova smyslu, kterého návštěvníci ocení, protože se vztahuje k výstavě samotné a zbytečně nerozvádí text do příliš podrobných údajů a zároveň se nejedná o druhý extrém, a sice velmi stručný obsah výstavy na papíře formátu A4.
Zrzavý návrat
Výstava jako jedna z mála nabízí nemalé množství děl rozličných nejenom z hlediska tématu, časového období, ale také výtvarné techniky. Naleznete zde kromě oleje i akvarely, tempery, pastely s kombinací dřeva, plátna či papíru. To vše i s příměsí netradičních prvků jak autor použil například u Kleopatry (plátkové zlato). To ostatně potvrzují i slova ředitele Sbírky grafiky a kresby Národní galerie Ondřeje Chrobáka: „Nikdy nebyly Zrzavého oleje s jeho kresbami konfrontovány v tak velkém rozsahu.“
Tvorba Jana Zrzavého se znovu vrátila do Valdštejnské jízdárny, kde se v roce 1990 konala výstava k výročí jeho narození. Dnes se ovšem můžete také zúčastnit některého z pestrých doprovodných programů, z nichž lze namátkou vybrat komentovanou prohlídku s kurátorkou výstavy Zuzanou Novotnou (6. 6. a 5. 9. vždy od 16.30) nebo improvizovanou přednášku autora dokumentu Zrzavý film Michala Pěchoučka (23. 6. od 14.00).
Samotná výstava trvá od 25. května do 16. září 2007.
Použitý zdroj: Jan Zrzavý 1890 – 1977 obrazy/kresby/ilustrace (průvodce výstavou), Národní galerie v Praze, 2007, ISBN978-80-7035-356-1.
Foto nahoře: přebal katalogu k výstavě (autorem fotografie na přebalu je Václav Chochola)
Zdroj: www.ngprague.cz (Kleopatra /1912 – 1957; tempera, plátkové zlato, dřevo/)
02.06.2007 - Aneta Šimonková